Ex nihilo: Porovnání verzí

Odebráno 102 bajtů ,  před 5 měsíci
m
robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
(Narovnání přesměrování kněží)
m (robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy)
'''''Ex nihilo''''' je [[latina|latinská]] fráze doslova znamenající „z ničeho“. Často se používá s odkazem na [[Stvoření světa|stvoření]], jako například v podobě ''ex nihilo nihil fit'', doslova „z ničeho nic nevzniká“, a to především ve filozofickém nebo teologickém kontextu, ale i v jiných oblastech.
 
V oblasti [[filosofie]] a [[teologie]] je tato fráze užívána ve spojení ''creatio ex nihilo'' ve významu „stvoření z ničeho“, které představuje názor, že stvoření světa je dílem [[Demiurg|Boha Stvořitele]] a je v kontrastu s ''creatio ex materia –'' stvořením z nějaké prapůvodní, věčné hmoty – a s ''creatio ex deo'', stvořením z bytí Bohem. ''Creatio continua'' pak značí pokračující zázračné stvoření (viz [[teorie ustáleného stavu]]).
 
Toto úsloví lze použít také v jiném než náboženském či metafyzickém smyslu, a to když chceme poukázat na něco pocházející z ničeho. V konverzaci může například nastat situace, kdy někdo nadhodí téma k hovoru ''ex nihilo'', to jest téma, které nemá žádnou souvislost s předchozím směrem diskuse.
 
== Historie ==
Ve [[Starověk|starověkéstarověk]]é [[Mytologie|mytologii]] [[Blízký východ|Blízkého východu]] a klasických [[Báje|bájích]] a [[Pověst|pověstechpověst]]ech o stvoření v [[Řecká mytologie|mytologii řecké]] bylo na stvoření světa nazíráno jako na něco, co vzešlo ze skutků boha či bohů z již existující původní hmoty nazývané ''chaos''.
 
Zhruba v roce 50 př. n. l. vzešla od [[Filón Alexandrijský|Filóna Alexandrijského]], píšícího za doby [[Helénismus|helénského]] [[Judaismus|judaismu]], idea spojení [[Antická řecká filosofie|řecké filozofie]] s vypravováními v [[Hebrejská bible|hebrejské Bibli]]. Filón postavil hebrejského boha-stvořitele [[Jahve|Jahveho]]ho na roveň Aristotelovu ''primum movens'' v pokusu dokázat, že [[Židé]] přišli s myšlenkou [[Monoteismus|monoteismu]] dříve než [[Řekové]]. Tato myšlenka se nicméně stále týkala stvoření z prapůvodních látek, tj. „posunutí“ či „změny“ nejakého fyzického materiálu.
 
Toto klasické nazírání na stvoření světa začalo být poprvé zpochybňováno v [[Antická řecká filosofie|helénské filozofii]], kde se vyvinulo přesvědčení, že kosmos musel mít nějaký „původní spouštěč pohybu“, [[Latina|lat.]] ''primum movens'', který jej stvořil z ničeho.
 
== ''Ex nihilo'' v Bibli ==
Teologové diskutují o tom, zda také [[Bible]] učí o stvoření ''ex nihilo'', či ne. Tradiční vykladači [[Písmo svaté|Písma]] argumentují na poli [[Gramatika|gramatiky]] a [[Syntax|syntaxesyntax]]e, že ano, a poukazují na verš [[Genesis|Gn]] 1,1, který je nejčastěji překládaný jako: „Na počátku stvořil [[Bůh]] nebe a zemi.“ Argumenty podporující tuto tezi lze najít taktéž v [[Nový zákon|Novém zákoně]]: [[List Židům|Žd]] 11, 3 „Ve víře chápeme, že Božím slovem byly založeny světy, takže to, na co hledíme, nevzniklo z viditelného.“ či [[Zjevení Janovo|Zj]] 4, 11 „Jsi hoden, Pane a Bože náš, přijmout slávu, čest i moc, neboť ty jsi stvořil všechno a tvou vůlí všechno povstalo a jest.“ Jiní vykladači Bible ovšem chápou stvoření ''ex nihilo'' jako vývoj křesťanství v [[2. století|2. století n. l.]]; domnívají se, že tehdejší [[Kněz|kněží]] zaujali odmítavý postoj k těm částem [[Gnosticismus|gnosticismu]] a křesťanských pověstí o stvoření, které naznačovaly, že svět byl stvořen jakýmsi [[Demiurg|demiurgemdemiurg]]em z pravěkého stavu hmoty (v náboženském kontextu známém pod řeckým pojmem ''chaos'' z [[Hésiodos|Hesiódovy]] ''[[Theogonie]]''). Tato myšlenka byla přijata židovskými mysliteli a stala se důležitou součástí judaismu, přetrvávající křesťanské tradice a – jakožto důsledek – též [[Islám|islámuislám]]u.
 
První věta řecké verze Genesis v [[Septuaginta|Septuagintě]] začíná slovy „ἐν ἀρχῇ ἐποίησεν“, jež je možno přeložit jako „na počátku (on – Bůh) stvořil“. Verš 7, 28 [[2. kniha Makabejská|2. knihy Makabejské]] (knihy sepsané v [[koiné]] ve stejné oblasti alexandrijského helénského judaismu, avšak předcházející Filóna dobře o jedno století) zní takto: „Prosím tě, dítě, pohlédni k nebi i na zemi, na všechno, co je zde vidět, a věz, že to Bůh udělal ne z toho, co bylo, a že i lidský rod takto povstal.“ Zatímco ti, kteří věří v ''ex nihilo'', poukazují na fakt, že Bůh stvořil „ne z toho, co bylo“, ti, jež stvoření z ničeho popírají, upozorňují na to, že člověk byl „stvořen z prachu“, a ne z úplného „nic“. Mnohé starověké texty mají sklon mít se zněním Písma obdobné problémy a rozdílné strany sporu tíhnou k tomu, dále text interpretovat odlišně dle svého názoru na tuto problematiku.
 
== Podpůrné argumenty ==
 
=== Logické ===
Hlavní agrument podporující ''creatio ex nihilo'' je tzv. argument prvotní příčiny, formulovaný [[Aristotelés|Aristotelem]] ve spisu ''Fyzika'', jenž zní ve zkratce takto:
# Vše, co začne existovat, má příčinu.
# Vesmír začal existovat.
# Z toho vyplývá, že vesmír musí mít příčinu.
Rozšířením tohoto argumentu je tzv. Kalāmský kosmologický argument ([[Angličtina|angl.]] The Kalām cosmological argument, zkráceně KCA). Jedná se o moderní formulaci kosmologického argumentu pro Boží existenci [[Středověk|středověkýmistředověk]]ými představiteli [[Islám|islámuislám]]u, kteří se tak pokoušeli bránit proti [[Hereze|herezi]].
# Vše, co začne existovat, má příčinu.
# Vesmír začal existovat.
 
=== Starořecké ===
[[Eric Voegelin]], německo-americký politický filosof, viděl ''creatio ex nihilo'' v [[Hésiodos|Hésiodově]] chaosu a filozofové [[Chartreská škola|školy v Chartes]] chápali pasáž o stvoření v [[Platón|Platónově]]ově listu Timaeus jako odkaz na ''creatio ex nihilo''.
 
=== Islámské ===
Raná [[Islámská filosofie|islámská filozofie]] a významné muslimské duchovní školy oné doby zastávaly širokou škálu názorů; základní myšlenka, totiž že stvořitel je věčnou bytostí, která stála vně stvoření (tj. vně jakékoli materiální hmoty uvnitř stvoření) a nebyla žádnou jeho částí, však zůstávala neměnná. Některé z těchto škol čerpaly z výše zmíněného Kalāmského kosmologického argumentu a filozofických prací mnoha muslimských učenců, například [[Al-Ghazálí|Al-Ghazálího]]ho, a vycházely z následujících veršů [[Korán|Koránu]]u:
* 52:35 Cožpak z ničeho byli stvořeni, či sami jsou stvořiteli?
* 2:117 On stvořitelem je nebes a země, a když rozhodne věc nějakou, pak řekne toliko „Staniž se!“ a stane se.
 
=== Křesťanské ===
Významní bibličtí učenci a teologové, například [[Svatý Augustin|sv. Augustýn]] (354–430), [[Jan Kalvín]] (1509–1564), [[John Wesley]] (1703–1791) a [[Matthew Henry]] (1662–1714), citují na podporu zázračného stvoření světa z ničeho první verš knihy [[Genesis]]: „Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.“ Někteří církevní otcové raného období křesťanství se na základě [[Platón|Platónových]]ových myšlenek domnívali, že samotný akt stvoření zahrnoval nějakou prapůvodní hmotu, ale tato hmota byla stvořena z ničeho.
 
=== Hinduistické ===
Thomas Jay Oord, křesťanský filozof a teolog, zastává názor, že by křesťané měli od myšlenky stvoření ''ex nihilo'' upustit. Poukazuje na práci biblických učenců, jako byl například Jon Levenson, jenž upozorňoval na fakt, že doktrína ''creatia ex nihilo'' není v [[Genesis]] přítomna. Oord spekuluje, že [[Bůh]] vytvořil náš vesmír před miliardami let z prapůvodního chaosu. Tento chaos nicméně Boha v čase nepředcházel, protože Bůh mimo náš vesmír stvořil i prvky chaosu. Oord dále naznačuje, že Bůh je schopen stvořit vše bez tvoření z naprostého nic, a představuje devět námitek proti ''creatiu ex nihilo'':
# Teoretický problém: Nedokážeme pochopit a uchopit naprosté nic.
# Biblický problém: Některé pasáže Písma, např. Genesis či texty napsané [[Apoštol|apoštolemapoštol]]em [[Petr (apoštol)|Petrem]], naznačují stvoření z něčeho (vody, hloubky, chaosu apod.), nikoli stvoření z naprostého nic.
# Historický problém: Gnostikové [[Basilides]] a [[Valentínos]] původně přišli s myšlenkou ''creatio ex nihilo'' na základě předpokladu, že povaha stvoření je ze své podstaty zlá, a ve víře, že Bůh nejedná v historii. Raní křesťanští filozofové tuto ideu přejali pro potvrzení naprosto zázračné Boží moci.
# Problém založený na naší zkušenosti: Nemáme žádný důkaz, že náš vesmír původně vyvstal z naprostého nic.
== Reference ==
{{překlad|en|Ex nihilo|759347602}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Latinská slova a fráze]]
1 364 190

editací