Diskontování: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Interpretace: ČJ za použití AWB
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
'''Diskontování''' je matematický postup, kdy jsou diskontovány (přepočítány a sečteny) budoucí výnosy ([[Zisk|ziskyzisk]]y/[[peníze]]/[[Cash flow|peněžní toky]]) v jednotlivých obdobích na současnou hodnotu investice ([[Současná hodnota investice|Present value]]) s použitím [[Diskontní míra|diskontní míry]] (odhadnuté výnosové míry).
 
Pokud se jedná o výpočet ([[iterační metoda]]) ze známé současné hodnoty investice a známých budoucích finančních toků, lze určit tzv. vnitřní výnosovou míru/procento, tedy diskontní míru (např. v [[Tabulkový procesor|tabulkovém procesoru]] apod.).
 
== Diskontní míra ==
Diskontní míra je procentní sazba, kterou se diskontují (přepočítávají) budoucí [[výnos]]y (zisky/peníze/peněžní toky) nebo náklady v jednotlivých obdobích na současnou hodnotu (''Present value'').
 
Příklad: Pokud při diskontní míře 1&nbsp; % očekávám za rok určitý výnos (nebo výdaj) např. 1000 Kč, je v současné době hodnota budoucího výnosu o 1% vyšší, protože bych jej mohl investovat a tím nejméně o 1% zhodnotit. U budoucího výdaje je tomu naopak, protože dnes bych si musel částku vypůjčit a zaplatit úrok.<ref>M. Žák a kol., str. 195</ref>
 
== Vnitřní výnosová míra ==
Řádek 18:
| jméno = Jan
| příjmení = Zedníček
| jméno2 =
| příjmení2 =
| vydavatel =
| místo =
}}</ref>
 
Řádek 57:
Přijmutí daného investičního projektu je tedy vhodné v případě, že jeho vnitřní výnosové procento bude vyšší než diskontní sazba (nebo WACC). Pokud tomu tak nebude, je evidentní, že projekt by byl pro firmu z ekonomického hlediska nevýhodný. Čím je vnitřní výnosové procento vyšší, tím je volba investičního projektu pro firmu výhodnější. Může se ale dokonce stát, že při posuzování dvou projektů zjistíme, že z hlediska čisté současné hodnoty je vhodnější zvolit první projekt a z hlediska vnitřního výnosového procenta je vhodnější zvolit druhý projekt. Poté je na uvážení firmy, který projekt je pro ni výhodnější. Za přijatelné jsou také považovány ty projekty, které vyjadřují vyšší úrok než požadovaná minimální výnosnost projektu.<ref>http://www.podnikator.cz/provoz-firmy/management/rizeni-podniku/n:18541/Metoda-vnitrniho-vynosoveho-procenta</ref>
 
Nedostatkem této metody je skutečnost, že tuto metodu lze použít pouze v případě, kdy peněžní toky záporné jsou na začátku projektu (například doba výstavby daného projektu) a pak následují peněžní toky kladné (například provozní období). Znaménko souhrnných peněžních toků by se mělo po dobu projektu měnit právě jednou. V jiném případě může dojít k výpočtu více hodnot. V případě, že má firma samé peněžní toky kladné, nemusí zde vnitřní výnosové procento existovat. Tyto informace jsou velmi důležité pro samotný výpočet. Je potřeba oddělit období počátečních investic, kde jsou toky záporné a období ziskové, kdy jsou toky (peněžní) kladné.
 
=== Klady metody vnitřního výnosového procenta ===
Řádek 69:
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
<references/>
Řádek 83 ⟶ 84:
 
{{Pahýl}}
{{Autoritní data}}
 
{{Portály|Ekonomie}}