Diferenciální forma: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m linkfix
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 3:
Méně formálně, diferenciální <math>k</math>-forma je objekt, který se dá integrovat přes k-rozměrné podvariety.
 
Někdy se pod pojmem diferenciální forma rozumí lineární diferenciální forma (1. stupně, 1-forma, Pfaffova forma), které mají důležité uplatnění např. v [[termodynamika|termodynamice]]. V souřadnicích <math>\{x_i\}</math> se dá lokálně vyjádřit jako
:<math>a_1(x) dx_1+\ldots +a_n(x) dx_n</math>.
 
== Příklad ==
 
Nejznámější příklad je '''diferenciál funkce''' <math>f</math>, který se v lokálních souřadnicích dá vyjádřit jako
:<math>df=\sum_i \frac{\partial f}{\partial x_i} dx_i</math>. Toto vyjádření nezávisí na volbě souřadnic <math>\{x_i\}</math> a pro vektorové pole <math>X</math> je <math>df(X)=X(f)</math> (derivace funkce <math>f</math> vektorovým polem <math>X</math>).
 
== Definice ==
<math>M</math> je hladká varieta. Zobrazení <math>\alpha: M \to \bigwedge^iT^*M </math> nazveme vnější diferenciální <math>k</math>-formou, pokud <math>\alpha</math> je hladké zobrazení a <math>\alpha(m) \in \bigwedge^k T^*_mM </math>, kde <math>\bigwedge^k T^*_mM </math> je tzv. vnější mocnina vektorového prostoru
<math>T^*_mM</math>. Často označujeme <math>\alpha(m)</math> symbolem <math>\alpha_m</math>.
Řádek 17 ⟶ 16:
Prostor vnějších diferenciálních <math>k</math>-forem označujeme symbolem <math>\Omega^{k}(M)</math>.
 
Jsou-li <math>(U, \phi =(x^1,\ldots, x^n))</math> souřadnice z atlasu na <math>M</math>, potom
<math>\alpha_{|U} = \sum_{I}\alpha_I dx^I,</math>
kde <math>I \subseteq \{1, \ldots, n\}</math> je multindex délky <math>|I|=k, \alpha_I \in \mathcal{C}^{\infty}(M)</math> a <math>dx^I = dx^{i_1}\wedge \ldots \wedge dx^{i_k},</math> <math>i_j = 1, \ldots, n</math>.
Řádek 27 ⟶ 26:
 
{{Pahýl}}
{{Autoritní data}}
 
{{Portály|Matematika}}