Jan Jiří Lehner: Porovnání verzí

Přidáno 2 319 bajtů ,  před 5 měsíci
vracím zpět, podle mladší publikace Schenkové a Olšovského je Indrova argumentace neprůkazná. Lehnerovy zakázky v Kravařích a Losinách nejsou doloženy archivně.
(odstraněna domnělá díla připsána Milošem Stehlíkem, podle B. Indry však neplatná, nepravděpodobná. Doplněna práce u dominikánů.)
(vracím zpět, podle mladší publikace Schenkové a Olšovského je Indrova argumentace neprůkazná. Lehnerovy zakázky v Kravařích a Losinách nejsou doloženy archivně.)
 
== Dílo ==
 
=== Zámek Kravaře ===
[[Soubor:Zámek_Kravaře,_portál_nad_hlavním_vchodem.JPG|náhled|Zámek Kravaře, portál nad hlavním vchodem]]
Zde Lehner působil kolem roku 1721, kdy byl na místě původního panského sídla vystavěn nový zámek ve stylu vrcholného baroka. Tato výstavba probíhala v letech 1721- 28 za Jana Rudolfa sv. p. Eichendorffa. Lehner byl pověřen výzdobou hlavního oltáře zámecké kaple a vytvořením alegorických figur na vstupním portále. Na těchto sochách je patrná znalost práce [[Matyáš Bernard Braun|Matyáše Bernarda Brauna]] a jeho dílny.
 
=== Zámek Velké Losiny ===
Ve 30. letech se Lehnerovi naskytla příležitost spolupracovat s [[Jiří Antonín Heinz|Jiřím Antonínem Heinzem]] a Sebaldem Kapplerem na výzdobě původní barokní zahrady zámku ve Velkých Losinách u Šumperka (o této spolupráci bezpečně víme z dochovaných písemných pramenů).
 
Lehner je autorem celkem šesti alegorických soch, z nichž Alegorie čtyř ročních období se nám nedochovala. Zbylé dvě sochy v nadživotní velikosti, Alegorie Síly a Bolesti, jsou z pískovce, stojící na žulovém krychlovém soklu, který je v horní části členěn římsou.
 
Alegorie síly je podle zámeckých účtů vykládána jako souboj Samsona se lvem. Hlavní postava, muskulaturní hrdina oděn v bederní roušku, je zobrazena právě v okamžiku, kdy usedá na lví hřbet a chystá se zasadit ránu dýkou. Celková koncepce sousoší je velmi expresivní, zdůrazňující napětí a dramatičnost aktu. Tento dojem ještě podtrhuje esovité natočení figury, tzv. figura serpentinata. Samsona a lva pak v kompozici doplňuje kmen stromu.
 
Alegorie Bolesti je interpretována jako sousoší zápasícího Milóna Krotónského. Tato interpretace vyplývá z podobnosti se stejnojmenným sousoším od Pierra Pugeta ve Versailles. I v tomto případě se jedná o polonahou mužskou postavu napadenou zvířetem. Podle pověsti byl Milón rozsápán lvem, v losinském sousoší má ale podobu spíše neurčité šelmy. Opět zde pozorujeme značnou expresivitu, především v tváři Milóna, který se snaží v bolesti vyprostit ze spárů zvířete. Toto sousoší je pravděpodobně jediným zobrazením legendy o Milónu Krotónském na našem území.
 
=== Opava a okolí ===
V letech 1732 až 1737 pracoval Lehner pro opavský dominikánský klášter, kterému dodal kazatelnu a několik oltářů do kostela. Mezi lety 1742-1743 se Lehner podílel na opravě kostela milosrdných bratří v Těšíně a v letech 1744-47 vytvořil vnitřní výzdobu pavlánského kostela v Krakově.