Juist: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m formulace
m ještě jedna úprava
Řádek 3:
'''Juist''' je [[ostrov]] v [[Severní moře|Severním moři]] vzdálený zhruba 8 km od [[Východní Frísko|východofríského]] pobřeží ([[SRN]], spolková země [[Dolní Sasko]]). Délkou 17 km a šířkou několika stovek m je nejdelším a nejužším z [[Východofríské ostrovy|Východofríských ostrovů]]. Jeho bezprostředním sousedem je na západě ostrov [[Borkum]], na východě [[Norderney]] a na jihozápadě [[Memmert]].
 
Juist tvoří písečné [[Duna|duny]] vysoké místy až 20 m, rozlehlá plochá pláž na severu a [[Marše|maršovité]] oblasti na jihu, směrem dozaplavované [[Wattové moře|wattovéhowattovým mořemořem]]. Z geologického hlediska jde o mladý útvar vzniklý až po poslední době ledové. V západní části ostrova se rozkládá mělké Hammerské jezero, jehož oblastokolí je přírodní rezervací (hnízdí zde řada druhů ptáků). Správním střediskem je stejnojmenná obec (dnes s městskými právy), v níž žije zhruba 1800 obyvatel. Kromě ní je na ostrově ještě sídliště Loog a statek Domäne Bill.
 
Ostrov se v pramenech poprvé uvádí k roku [[1398]], ale teprve z [[16. století]] jsou známy jeho první vyobrazení na mapách a bližší popisy (zejména [[Nizozemsko|holandské]] provenience). V [[17. století|17.]] a [[18. století]] postihly zdejší obyvatele těžké přírodní katastrofy, v jejichž průběhu byl ostrov prakticky přeťat v půli, neboť centrální duny nevydržely nápor bouřlivých přílivů. Teprve od [[19. století]] se umělými prostředky (hráze) podařilo obě části ostrova znovu spojit. Obyvatelé se původně živili chovem dobytka a ovcí, v 18. století i námořním obchodem. Od 16. století je na Juistu doložena existence kostela a objevují se i první zmínky o místním fojtovi ([[rychtář]]i) a [[Luterství|luterském]] pastorovi. Kostel v průběhu doby několikrát zničilo moře a několikrát došlo i k jeho přemístění – v současné poloze stojí chrám od roku [[1779]].