Bakumacu: Porovnání verzí

 

 

Nucené otevření obchodu rozvrátilo mocenskou stabilitu japonského státu už tím, že šlo o výrazný krok, ke kterému měly různé části japonské společnosti výrazně odlišné postoje. Z hlediska [[nacionalismus|nacionalistů]] jejichž vliv začal stoupat, nehájil šógunát dostatečně zájmy Japonska, a vůdčí figuru odporu vůči cizincům našli v císaři. Šógunát byl navíc oslabený tím, že šógun [[Iesada Tokugawa]] vládnoucí v letech 1853–1858 byl špatného zdraví a celkově poměrně slabý. Když v roce 1858 ve věku 34 let zemřel bezdětný, vypukly navíc boje o nástupnictví i mezi zastánci šógunátu a v nich došlo i k [[čistka|čistkám]], které šógunát dále oslabily. Takto oslabený šógunát už si nebyl schopen jednoduše sjednat autoritu v separatistickým provinciích, zejména v [[Čóšú]] a [[Sacuma|Sacumě]]. Tou dobou se začínalo hroutit i hospodářství, které nebylo připraveno na otevřený obchod se zahraničím. Část obyvatel bohatla, ale část chudla a rostla její nespokojenost. Zhroutil se monetární systém, který počítal s pevným kurzem mezi [[zlato|zlatem]] a [[stříbro|stříbrem]] 5:1, zatímco celosvětově se kurz pohyboval v oblasti 15:1 – zahraniční obchodníci začali zlato masivně vykupovat. Cizinci přinesli i nemoci, zejména [[cholera|choleru]], na kterou umřely tisíce obyvatel. Navíc aktivně přispívali nestabilitě svými rozhodnutími, komu poskytnou moderní zbraně, i přímými vojenskými intervencemi. Úplně na začátku období navíc stabilitu společnosti načala série zemětřesení, při kterých rovněž zemřely tisíce obyvatel.

 

== Odkazy ==

=== Reference ===

<references/>

 

=== Externí odkazy ===

 

{{Portály|Japonsko}}