Betonová skořepina: Porovnání verzí

Přidáno 350 bajtů ,  před 3 měsíci
refy
(refy)
(refy)
[[Soubor:L'Oceanografic (Valencia, Spain) 01.jpg|náhled|Největší a nejmladší projev úchvatných Candeolových skořepin oceánografického areálu ve Valencii]]
[[Soubor: Sydney Opera House Sails.jpg|náhled|Efekt skořepin komplikovaného druhu - [[Opera v Sydney]]]]
[[Soubor: Hipódromo de la Zarzuela-1.JPG|náhled|Dostihové závodiště – hypodrom v Zarzuelle, Nizozemí. Architekt Eduardo Toroja]]
'''Betonové skořepiny''' nebo '''skořepinové střechy''' (někdy také jen [[Skořápka|skořepiny]]) jsou tenkostěnné (4-16 cm), obvykle bezprůvlakové a často i bezžeberné [[Střecha|střechy]], [[Strop|stropy]], stěny, mezilehlé a spojné plochy, [[Válec|válce]], tubusy a různé [[Vlna|vlny]], kdy přenos sil mezi probíhá zejména a především ve vlastním tvaru konstrukce podle jeho [[Profil|geometrického profilu]]. Byly a jsou používány jako střechy průmyslových objektů a později pro dobrý geometrický a architektonický efekt i pro stavby jiného poslání, nejčastěji [[Kostel|kostely]], [[Stadion|stadiony]], výstavní nebo sportovní haly, [[Čerpací stanice pohonných hmot|benzinové čerpací stanice]], přístřešky či plážové restaurace.
 
== Skořepinové střechy ==
Jsou [[Železobeton|železobetonové]] [[Membrána|membrány]] v poměru k velikosti relativně tenké, které čelí [[Gravitace|působícím silám]] především [[Tvar|tvarem]], od kterého mají též stálost. Jméno i funkce pocházejí od pevné [[Skořápka|skořápky]] (zejména [[Vejce|vajec ptáků]]) nebo některých druhů [[Lastura|lastur]]. Mají různé prostorové tvary, nejčastěji tvar válce, [[Kopule|kopule]] nebo [[Vrcholík|kulového vrchlíku]], části kužele, [[Paraboloid|paraboloidu]] nebo tzv. zřícených nebo přímkových ploch. Tedy nejčastějšími plochami byly [[Válec|válce]] ([[Valená klenba|valené klenby]]) části [[Kulová plocha|kulové plochy]], [[Konoid|konoidy]], [[Lomenice|lomenice]]<ref>[https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/odvaha-mu-nechybela-architekt-cerny-posadil-na-strechu-emauz-betonove-skorepiny-20171116.html Odvaha mu nechyběla. Architekt Černý posadil na střechu Emauz betonové skořepiny. Pražská deník 16.11. 2017]</ref>, vlny a podobně.
 
Nejznámějšími jsou pak „[[Klenba|kápě]]“ na [[Opera v Sydney|Opeře v Sydney]] (připomínající napnuté plachty), jež jsou ale složitěji komponované plochy složené z více racionálních. Ve skutečnosti a[[le v Sydney]] nejde o čistou skořápku, ale o kompozitnískládanou skořepinu, kde detailní podélné skořepiny tvoří [[Lamela|nosné lamely]]. To se odchýlilo od původní, příliš idealistické a snové Utzonovy představy. Nejčistšími skořepinovými architektonickými projevy jsou dostihový stadion v [[Zarzuela|Zarzuelle]] a Oceánografický areál v [[Sevilla|Seville]].
 
== Historie ==
S velkou nadsázkou je někdy za první skořepinu považována kopule římského [[Pantheon|Pantheonu]]. Tedy počátek již ve [[Starověk|starověku]]. Tento předpoklad nejspíše neplatí. Přece jen nešlo o [[Beton|beton]] v pravém smyslu slova a již vůbec ne o [[Betonářská výztuž|beton vyztužený]]. Tedy železobeton. Klenba je z [[Emplekton|římského betonu]] a oproti skutečným skořepinám silná. Jak by ne, i když proti jiným starověkým nebo středověkým klenbám díky panelování vlastně útlá. Je to možná první krok a archetyp ke skořepinám, Vlastní geneze skořepin nastala až ve 20. století, a to výslovně racionální úvahou než empirickým vývojem. Skořepiny se objevily již během první světové války, a to 5centimetrové válcové skořepiny použil [[Auguste Perret]] pro přestřešení doků v [[Casablanca|Cassablance]] v [[Alžírsko|Alžírsku]], tedy v [[Afrika|Africe]] a v roce [[1915]] [[Eugene Freyssine|Eugene Freyssinet]] částečně použil skořepinu pro kompozici ohromného parabolického žebra gigantických hangárů pro [[Vzducholoď|vzducholodě]] v Orly u [[Paříž|Paříže]].
Skutečný a cílevědomý počátek mají skořepiny v roce 1922, kdy německý fyzik Walter Bauerfeld aplikoval jeden z pavilonů souboru [[Zeiss Jena Theo 030|Zeiss]] v [[Jena|Jeně]] s e skutečnou vrchlíkovou betonovou skořápkou s velmi tenkou stěnou. Později při aplikaci již tehdy známého [[Torkretování|torkretování] a ve spolupráci s inženýrem Franzem Dischingerem myšlenku dokončili a realizovali velmi tenkou skořepinu údajně o síle jen 3 cm.
Následovalo poměrně rychlé přijetí nového principu, přiměřeného zesílení stěny (aby výztuž měla alespoň minimální krytí) a aplikace na všechny možné druhy ploch, tvarů a funkčního užití.
V prostředí [[České země|Českých zemí]] byl průkopníkem skořepinových konstrukcí prof. [[Konrád Hruban]], profesor [[Vysoké učení technické v Brně|VUT]] v Brně. Jeho nejznámějším dílem je zastřešení nástupiště autobusového nádraží Brno-Grand, které vytvořil v součinnosti a na základě návrhu [[Bohuslav Fuchs|Bohuslava Fuchse]].
Maximální rozvoj skořepinových konstrukcí nastal, a to zejména z architektonických důvodů ke konci 50. let a trval až do konce let 70tých.
== Výhody a nevýhody ==
To, co se v počátku rozvoje skořepin jevilo výhodou. Tenká stěna a s ní spojená malá spotřeba materiálu se posléze ukázaly být nevýhodami.<ref>[https://www.earch.cz/cs/revue/nekolik-centimetru-betonu-skorepiny-v-prumyslove-architekture-40-50-let Několik centimetrů betonu: skořepiny v průmyslové architektuře 40. a 50. let. E-Architekt 19.9. 2018]]</ref> Především proto, že se změnil poměr nákladů stavebních prací mezi cenami materiálů a technologií a lidské práce. Kdy cena lidské práce ve [[Rozvinuté země|vyspělých zemích]] postupně strmě narostla, zatím co, ceny materiálů rostly ve srovnání tím pomaleji. Druhým aspektem byly a jsou nesnáze s údržbou a nároky na údržbu a poměrně velká náchylnost k [[Degradace|chátrání]]. To především pro tenkou stěnu skořepiny a s tím spojené málo krytí, tedy izolaci výztuže před korozí. V chladném klimatu kvůli promrzání, v teplém klimatu naopak proniku vlhkých vzdušných par nebo i obsah soli v aerosolu v pobřežních oblastech. To vedlo, spolu s velmi vysokou pracností k ústupu ze všeobecného užívání.<ref>[https://www.idnes.cz/praha/zpravy/vozovna-hloubetin-demolice-dopravni-podnik.A180110_134136_praha-zpravy_rsr Nejmladší pražskou vozovnu tramvají čeká odstřel, střecha hrozí zřícením, iDNES 10.1. 2018]</ref>
 
<ref</ref>
 
[[Soubor:Hipódromo de la Zarzuela-2.JPG|náhled|Hypodrom v Zarzuele, boční pohled]] (uzlu) Bellevue v [[Curych|Curychu]], Herter 1937]]
[[Soubor:Martín Domínguez Esteban Hipódromo de la Zarzuela Arniches, Domínguez y Torroja.jpg|náhled|Hypodrom v Zarzuella, originální foto]]
[[Soubor:Le Raincy-F-PAR-045.jpg|náhled|Kostel Panny Marie (Notre-Dame) v Reincy 1916]]
 
== Realizace betonových skořepin ==
Realizace betonových skořepin je náročná na přesnost i organizaci. To zejména kvůli dosažení správné poloze výztuže uvnitř „střepu“ a dostatečnému krytí výztuže. Obtížná je také proto, že v naprosté většině případů betonovaná plocha není vodorovná ale v částečně v nějakém proměnlivém poměru v různých úhlech šikmá, někdy i svislá k vodorovnému směru. Zároveň nelze budovat [[Bednění (forma)|bednění]] z obou stran tloušťky skořepiny. Betonování bylo a je tedy citlivé na konzistenci s přesnou skladbu betonové směsi stejně jako na postup vlastní technologie. Velmi často musely tedy být používány rychle tuhnoucí betony aplikované [[Torkretování|torkretováním]].
== Architektura skořepin ==
Vedle „pragmatických“ skořepin vznikla řada staveb, které se manifestují (vynikají) neobvyklosti tvaru a jejich konstrukční odvahou. Protože lidská zkušenost a navyklé vnímání je závislé na přirozených a ustálených technických řešení rozvoj skořepin přinesl nové nevšední zážitky. Jsou to většinou architektonické skvosty, stejně tak ale v podstatě výjimky. Patří k nim především díla [[Felix Candela|Felixe Candeli]], [[Eduardo Toroja|Eduarda Toroji]]. [[Pier Luigi Nervi|Piera L. Nerviho]] ale asi nejvíce veleslavná opery v Sydney, která dala jednomu kontinentu asi vůbec ten nejvyšší symbol
* GARTNER Otakar, NĚMCOVÁ Dagmar, ''Betonové střešní skořepiny – soupis literatu''ry. Brno – Státní vědecká knihovna. 1978
* BEZDÍČKOVÁ Erika, ''Konrád Hruban ve vzpomínkách''. Brno ČS VTS 1978
== * HRUBAN, Ivo. ''Konrád J. Hruban: život a dílo''. Brno: VUT v Brně, 1992?. ISBN 80-214-0391-8. S. 52.
== Související články ==
* [[Železobeton]]
* [[Pohledový beton]]