Betonová skořepina: Porovnání verzí

Přidáno 738 bajtů ,  před 3 měsíci
refy
m (Horst přesunul stránku Betonové skořepiny na Betonová skořepina: j.č.)
(refy)
[[Soubor: Sydney Opera House Sails.jpg|náhled|Efekt skořepin komplikovaného druhu - [[Opera v Sydney]]]]
[[Soubor: Hipódromo de la Zarzuela-1.JPG|náhled|Dostihové závodiště – hypodrom v Zarzuelle, Nizozemí. Architekt Eduardo Toroja]]
'''Betonové skořepiny''' nebo '''skořepinové střechy''' (někdy také jen [[Skořápka|skořepiny]]) jsou tenkostěnné (4-16 cm), obvykle bezprůvlakové a často i bezžeberné [[Střecha|střechy]], [[Strop|stropy]], stěny, mezilehlé a spojné plochy, [[Válec|válce]], tubusy a různé [[Vlna|vlny]], kdy přenos sil mezi probíhá zejména a především ve vlastním tvaru konstrukce podle jeho [[Profil|geometrického profilu]]. Byly a jsou používány jako střechy průmyslových objektů a později pro dobrý geometrický a architektonický efekt i pro stavby jiného poslání, nejčastěji [[Kostel|kostely]], [[Stadion|stadiony]], výstavní nebo sportovní haly, [[Čerpací stanice pohonných hmot|benzinové čerpací stanice]], přístřešky či plážové restaurace.
 
== Skořepinové střechy ==
Jsou [[Železobeton|železobetonové]] [[Membrána|membrány]] v poměru k velikosti relativně tenké, které čelí [[Gravitace|působícím silám]] především [[Tvar|tvarem]], od kterého mají též stálost. Jméno i funkce pocházejí od pevné [[Skořápka|skořápky]] (zejména [[Vejce|vajec ptáků]]) nebo některých druhů [[Lastura|lastur]]. Mají různé prostorové tvary, nejčastěji tvar válce, [[Kopule|kopule]] nebo [[Vrcholík|kulového vrchlíku]], části kužele, [[Paraboloid|paraboloidu]] nebo tzv. zřícených nebo přímkových ploch. Tedy nejčastějšími plochami byly [[Válec|válce]] ([[Valená klenba|valené klenby]]) části [[Kulová plocha|kulové plochy]], [[Konoid|konoidy]], [[Lomenice|lomenice]], vlny a podobně.
 
Nejznámějšími jsou pak „kápě“„[[Klenba|kápě]]“ na [[Opera v Sydney|Opeře v Sydney]] (připomínající napnuté plachty), jež jsou ale složitěji komponované plochy složené z více racionálních. Ve skutečnosti alea[[le v Sydney]] nejde o čistou skořápku, ale o kompozitní skořepinu, kde detailní podélné skořepiny tvoří nosné lamely. To se odchýlilo od původní, příliš idealistické a snové Utzonovy představy. Nejčistšími skořepinovými architektonickými projevy jsou dostihový stadion v [[Zarzuela|Zarzuelle]] a Oceánografický areál v [[Sevilla|Seville]].
 
== Historie ==
S velkou nadsázkou je někdy za první skořepinu považována kopule římského [[Pantheon|Pantheonu]]. Tedy počátek již ve [[Starověk|starověku]]. Tento předpoklad nejspíše neplatí. Přece jen nešlo o [[Beton|beton]] v pravém smyslu slova a již vůbec ne o beto[[Betonářská výztuž|beton vyztužený]]. Tedy železobeton. Klenba je z římského betonu a oproti skutečným skořepinám silná. Jak by ne, i když proti jiným starověkým nebo středověkým klenbám díky panelování vlastně útlá. Je to možná první krok a archetyp ke skořepinám, Vlastní geneze skořepin nastala až ve 20. století, a to výslovně racionální úvahou než empirickým vývojem. Skořepiny se objevily již během první světové války, a to 5centimetrové válcové skořepiny použil [[Auguste Perret]] pro přestřešení doků v [[Casablanca|Cassablance]] v [[Alžírsko|Alžírsku]], tedy v Africe a v roce 1915 [[Eugene Freyssine|Eugene Freyssinet]] částečně použil skořepinu pro kompozici ohromného parabolického žebra gigantických hangárů pro [[Vzducholoď|vzducholodě]] v Orly u [[Paříž|Paříže]].
Skutečný a cílevědomý počátek mají skořepiny v roce 1922, kdy německý fyzik Walter Bauerfeld aplikoval jeden z pavilonů souboru Zeiss v Jeně s e skutečnou vrchlíkovou betonovou skořápkou s velmi tenkou stěnou. Později při aplikaci již tehdy známého [[Torkretování|torkretování]] a ve spolupráci s inženýrem Franzem Dischingerem myšlenku dokončili a realizovali velmi tenkou skořepinu údajně o síle jen 3 cm.
Následovalo poměrně rychlé přijetí nového principu, přiměřeného zesílení stěny (aby výztuž měla alespoň minimální krytí) a aplikace na všechny možné druhy ploch, tvarů a funkčního užití.
V prostředí Českých zemí byl průkopníkem skořepinových konstrukcí prof. [[Konrád Hruban]], profesor [[Vysoké učení technické v Brně|VUT]] v Brně. Jeho nejznámějším dílem je zastřešení nástupiště autobusového nádraží Brno-Grand, které vytvořil v součinnosti a na základě návrhu [[Bohuslav Fuchs|Bohuslava Fuchse]].
Maximální rozvoj skořepinových konstrukcí nastal, a to zejména z architektonických důvodů ke konci 50. let a trval až do konce let 70tých.
== Výhody a nevýhody ==
To, co se v počátku rozvoje skořepin jevilo výhodou. Tenká stěna a s ní spojená malá spotřeba materiálu se posléze ukázaly být nevýhodami.<ref>[https://www.earch.cz/cs/revue/nekolik-centimetru-betonu-skorepiny-v-prumyslove-architekture-40-50-let Několik centimetrů betonu: skořepiny v průmyslové architektuře 40. a 50. let. E-Architekt 19.9. 2018]]</ref> Především proto, že se změnil poměr nákladů stavebních prací mezi cenami materiálů a technologií a lidské práce. Kdy cena lidské práce ve vyspělých zemích postupně strmě narostla, zatím co, ceny materiálů rostly ve srovnání tím pomaleji. Druhým aspektem byly a jsou nesnáze s údržbou a nároky na údržbu a poměrně velká náchylnost k chátrání. To především pro tenkou stěnu skořepiny a s tím spojené málo krytí, tedy izolaci výztuže před korozí. V chladném klimatu kvůli promrzání, v teplém klimatu naopak proniku vlhkých vzdušných par nebo i obsah soli v aerosolu v pobřežních oblastech. To vedlo spolu s velmi vysokou pracností k ústupu ze všeobecného užívání.<ref>[https://www.idnes.cz/praha/zpravy/vozovna-hloubetin-demolice-dopravni-podnik.A180110_134136_praha-zpravy_rsr Nejmladší pražskou vozovnu tramvají čeká odstřel, střecha hrozí zřícením, iDNES 10.1. 2018]</ref>
 
<ref</ref>
</gallery>
<gallery>
• TripoliLebanonFair OscarNiemeyer OpenAirTheatre7-RomanDeckert14102018.jpg
• Auditorio Ibirapuera, salivando.jpg
• Auditório Simón Bolívar 02.jpg
 
Soubor: IgrejaPampulha.jpg|Kostel svatého Františka, Oscar Niemeyer
* GARTNER Otakar, NĚMCOVÁ Dagmar, ''Betonové střešní skořepiny – soupis literatu''ry. Brno – Státní vědecká knihovna. 1978
* BEZDÍČKOVÁ Erika, ''Konrád Hruban ve vzpomínkách''. Brno ČS VTS 1978
== * HRUBAN, Ivo. ''Konrád J. Hruban: život a dílo''. Brno: VUT v Brně, 1992?. ISBN 80-214-0391-8. S. 52.
Související články ==
* [[Železobeton]]
* [[Pohledový beton]]
* [[Felix Candela]]
* [[Oscar Niemeyer]]
* [[Eduardo Torroja]]
* [[Pier Luigi Nervi]]
* [[Bohuslav Fuchs]]
* [[Konrád Hruban]]
* Milan Krejčí
* [[Marcel Breuer]]
* [[Kenzó Tange|Kenzo Tange]]