Betonová skořepina: Porovnání verzí

Odebráno 190 bajtů ,  před 3 měsíci
opravy, doplňky
(→‎Skořepinové střechy: Čj (chtělo by např. ještě vyjasnit okolí slov “stálost” a “racionálních”; “to se odchýlilo…”?))
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení
(opravy, doplňky)
[[Soubor: Sydney Opera House Sails.jpg|náhled|Efekt skořepin komplikovaného druhu - [[Opera v Sydney]]]]
[[Soubor: Hipódromo de la Zarzuela-1.JPG|náhled|Dostihové závodiště – hypodrom v Zarzuelle, Nizozemí. Architekt Eduardo Toroja]]
'''Betonové skořepiny''' nebo '''skořepinové střechy''' (někdy také jen [[Skořápka|skořepiny]]) jsou tenkostěnné (4-16 cm), bezprůvlakové a často i bezžeberné [[Střecha|střechy]], [[Strop|stropy]], stěny, mezilehlé a spojné plochy, [[Válec|válce]], tubusy a různé vlny, kdy přenos sil mezi probíhá zejména a především ve vlastním tvaru konstrukce podle jeho [[Profil|geometrického profilu]]. Byly a jsou používány jako střechy průmyslových objektů a později pro dobrý geometrický a architektonický efekt i pro stavby jiného poslání, nejčastěji [[Kostel|kostely]], [[Stadion|stadiony]], výstavní nebo sportovní haly, [[Čerpací stanice pohonných hmot|benzinové čerpací stanice]], přístřešky či plážové restaurace.
 
== Skořepinové střechy ==
Jsou [[Železobeton|železobetonové]] [[Membrána|membrány]] v poměru k velikosti relativně tenké, které čelí působícím silám především tvarem, od kterého mají též stálost. Jméno i funkce pocházejí od pevné skořápky (zejména [[Vejce|vajec ptáků]]) nebo některých druhů [[Lastura|lastur]]. Mají různé prostorové tvary, nejčastěji tvar válce, kopule nebo kulového vrchlíku, části kužele, paraboloidu nebo tzv. zřícených nebo přímkových ploch. Tedy nejčastějšími plochami byly [[Válec|válce]] ([[Valená klenba|valené klenby]]) části kulové plochy, [[Konoid|konoidy]], [[Lomenice|lomenice]], vlny a podobně.
 
Nejznámějšími jsou pak „kápě“ na [[Opera v Sydney|Opeře v Sydney]] (připomínající napnuté plachty), jež jsou ale složitěji komponované plochy složené z více racionálních. Ve skutečnosti ale v Sydney nejde o čistou skořápku, ale o kompozitní skořepinu, kde detailní podélné skořepiny tvoří nosné lamely. To se odchýlilo od původní, příliš idealistické a snové Utzonovy představy. Nejčistšími skořepinovými architektonickými projevy jsou dostihový stadion v [[Zarzuela|Zarzuelle]] a Oceánografický areál v [[Sevilla|Seville]].
 
== Historie ==
S velkou nadsázkou je někdy za první skořepinu považována kopule římského [[Pantheon|Pantheonu]]. Tedy počátek již ve starověku. Tento předpoklad nejspíše neplatí. Přece jen nešlo o beton v pravém smyslu slova a již vůbec ne o beto vyztužený. Tedy železobeton. Klenba je z římského betonu a oproti skutečným skořepinám silná. Jak by ne, i když proti jiným starověkým nebo středověkým klenbám díky panelování vlastně útlá. Je to možná první krok a archetyp ke skořepinám, Vlastní geneze skořepin nastala až ve 20. století, a to výslovně racionální úvahou než empirickým vývojem. Skořepiny se objevily již během první světové války, a to 5centimetrové válcové skořepiny použil [[Auguste Perret]] pro přestřešení doků v [[Casablanca|Cassablance]] v [[Alžírsko|Alžírsku]], tedy v Africe a v roce 1915 [[Eugene Freyssine|Eugene Freyssinet]] částečně použil skořepinu pro kompozici ohromného parabolického žebra gigantických hangárů pro [[Vzducholoď|vzducholodě]] v Orly u [[Paříž|Paříže]].
Skutečný a cílevědomý počátek mají skořepiny v roce 1922, kdy německý fyzik Walter Bauerfeld aplikoval jeden z pavilonů souboru Zeiss v Jeně s e skutečnou vrchlíkovou betonovou skořápkou s velmi tenkou stěnou. Později při aplikaci již tehdy známého [[Torkretování|torkretování]] a ve spolupráci s inženýrem Franzem Dischingerem myšlenku dokončili a realizovali velmi tenkou skořepinu údajně o síle jen 3 cm.
Následovalo poměrně rychlé přijetí nového principu, přiměřeného zesílení stěny (aby výztuž měla alespoň minimální krytí) a aplikace na všechny možné druhy ploch, tvarů a funkčního užití.
V prostředí Českých zemí byl průkopníkem skořepinových konstrukcí prof. [[Konrád Hruban]], profesor [[Vysoké učení technické v Brně|VUT]] v Brně. Jeho nejznámějším dílem je zastřešení nástupiště autobusového nádraží Brno-Grand, které vytvořil v součinnosti a na základě návrhu [[Bohuslav Fuchs|Bohuslava Fuchse]].
Maximální rozvoj skořepinových konstrukcí nastal, a to zejména z architektonických důvodů ke konci 50. let a trval až do konce let 70tých.
== Výhody a nevýhody ==
To, co se v počátku rozvoje skořepin jevilo výhodou. Tenká stěna a s ní spojená malá spotřeba materiálu se posléze ukázaly být nevýhodami. Především proto, že se změnil poměr nákladů stavebních prací mezi cenami materiálů a technologií a lidské práce. Kdy cena lidské práce ve vyspělých zemích postupně strmě narostla, zatím co, ceny materiálů rostly ve srovnání tím pomaleji. Druhým aspektem byly a jsou nesnáze s údržbou a nároky na údržbu a poměrně velká náchylnost k chátrání. To především pro tenkou stěnu skořepiny a s tím spojené málo krytí, tedy izolaci výztuže před korozí. V chladném klimatu kvůli promrzání, v teplém klimatu naopak proniku vlhkých vzdušných par nebo i obsah soli v aerosolu v pobřežních oblastech. To vedlo spolu s velmi vysokou pracností k ústupu ze všeobecného užívání.
 
[[Soubor:Le Raincy-F-PAR-045.jpg|náhled|Kostel Panny Marie (Notre-Dame) v Reincy 1916]]
[[Soubor:Durchstanzbewehrung in einer Decke.jpg|náhled|Zesílená výstuž"skryté" hlavice u ploché varianty hřibového stropu]]
[[Soubor:WSalcher O Niemeyer Ravello Italy o.JPG|náhled|Auditorium v Racellu, Italie, architekt: [[Oscar Niemeyer|Oscar Niemayer]] 2010]]
 
U hřibových stropů je funkce nákladných průvlaků jedno nebo obousměrných nahrazena hřibovou hlavicí nad vrcholem sloupu, která pomáhá roznášet síly tak, aby nedošlo k ("propíchnutí" stropu v místě silného přenosu sil.
== Realizace betonových skořepin ==
Realizace betonových skořepin je náročná na přesnost i organizaci. To zejména kvůli dosažení správné poloze výztuže uvnitř „střepu“ a dostatečnému krytí výztuže. Obtížná je také proto, že v naprosté většině případů betonovaná plocha není vodorovná ale v částečně v nějakém proměnlivém poměru v různých úhlech šikmá, někdy i svislá k vodorovnému směru. Zároveň nelze budovat bednění z obou stran tloušťky skořepiny. Betonování bylo a je tedy citlivé na konzistenci s přesnou skladbu betonové směsysměsi stejně jako na postup vlastní technologie. Velmi často musely tedy být používány rychle tuhnoucí betony aplikované [[Torkretování|torkretováním]].
== Architektura skořepin ==
Vedle „pragmatických“ skořepin vznikla řada staveb, které se manifestují (vynikají) neobvyklosti tvaru a jejich konstrukční odvahou. Protože lidská zkušenost a navyklé vnímání je závislé na přirozených a ustálených technických řešení rozvoj skořepin přinesl nové nevšední zážitky. Jsou to většinou architektonické skvosty, stejně tak ale v podstatě výjimky. Patří k nim především díla [[Felix Candela|Felixe Candeli]], [[Eduardo Toroja|Eduarda Toroji]]. [[Pier Luigi Nervi|Piera L. Nerviho]] ale asi nejvíce veleslavná opery v Sydney, která dala jednomu kontinentu asi vůbec ten nejvyšší symbol
== Galerie skořepinových střech ==
<gallery>
Soubor: Circular Quay, Sydney Harbour, Sydney (483218) (9439927171).jpg|SjednocenáOpera hřibováv střecha ([[kolonáda]])Sydney, jakocelková krycísilueta. přístřešekArchitekt: nástupiště nádraží vJorn [[Lublaň|Lublani]]Utzon, architektinženýr Evard Ravnikar(??)195
Soubor: Club Táchira.jpg|Klub Táchira
Soubor: Club Táchira.jpg|Kolonáda sjednocených hřibových střech před nádražím, [[Maribor]], Slovinsko, architekt Milan Černigoj 1953-55
Soubor: Palazzetto Nervi.tif |SjednocenáPallazzeto hřibovádello střechasport, nástupiště se skrytou hlavicíŘím. [[VeneziaPier SantaLuigi Lucia|Nádraží Santa Lucia]],Nervi [[Benátky]]1958
Soubor: Cidade das Artes e da Ciência.jpg |Nová podzemní stanice U Bahn [[Rotes Rathaus|Rudá radnice]],Rathausstraße 15, [[Berlín]]. Architekt Oliver Collignon 2011-2020
Soubor: Iglesia de Nuestra Señora de Guadalupe, Madrid - 2.JPG |SjednocenáKostel hřinováPanny střechaMarie v kolonádě z [[Pohledový beton|pohledového betonu]]. AllenmoosGuadalopské, [[Curych]]Madrid
Soubor: CNIT 2018.JPG|CNIT - Centre Nationa d´Industrie Technique, Defence Paříž. Architekt Bernard Zehrfuss, Inženýr Jean Prouvé 1956-58
Soubor: Iglesia de Nª Sra. de Guadalupe (Madrid) 07.jpg|Sjednocená hřinová střecha v kolonádě z pohledového betonu. Allenmoos, Curych
Soubor: Trans World Airlines Terminal, John F. Kennedy (originally Idlewild) Airport, New York, New York, 1956-62. Construction krb 00588.jpg |Hlavní vstup - lázně Allenmoos Curych-Oerlikon. Architekt Max Ernst Haefeli
Soubor: Trans World Airlines Terminal, John F. Kennedy (originally Idlewild) Airport, New York, New York, 1956-62. Construction krb 00588.jpg |Terminál pro lety do Evropy na New Yorském letišti J.F. Kennedyho (již zbouraný) 1953-1954 Eero Saarinen
Soubor: Bateau en ciment armé de Lambot.jpg |Pramice z betonové skořepiny
</gallery>
 
• Bateau en ciment armé de Lambot.jpg
== Reference ==
<references />