Svatá Monika: Porovnání verzí

Přidány 2 bajty ,  před 3 měsíci
m
bez shrnutí editace
m (editace uživatele 46.135.8.195 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 89.176.221.143)
značka: rychlé vrácení zpět
m
 
== Život ==
Monika byla [[Berbeři|berberského]] původu. Narodila se v [[Starověký Řím|řimskéřímské Africe]]. Její rodiče jí vychovali v duchu křesťanství, jako mladá dívka byla provdána za staršího [[pohanství|pohanského]] úředníka Patricia. Podle Augustina to byl vlídný muž, ovšem občas se záchvaty vzteku, taktéž byl Monice nevěrný. Augustin píše, že navzdory rozmachu domácího násilí v tehdejší době nebyla Monika od svého manžela nikdy bita, protože byla vůči němu poslušná. Zpočátku nevycházela dobře se svou tchyní, ale poté si jí získala svou zdvořilostí, trpělivostí a jemností.
 
Monika se každý den cvičila v trpělivosti. Radila ostatním ženám, které jejich manželé bili, aby raději držely jazyk za zuby, než jim pyšně čelily. Monika nakonec Patricia i jeho matku obrátila na křesťanství a zmírnila jeho násilnou povahu.
Porodila mu tři děti: [[svatý Augustin|Augustina]], [[Navigius|Navigia]] a [[Perpetua (Augustinus)|Perpetuu]]. Augustin jí dělal radost svým úspěchem jako učenec a učitel, ale zahanboval ji svou prostopášností. Stal se [[Manicheismus|manicheicem]] a po deset let žil se svou milenkou. Monika jej poslala za [[biskup]]em, aby ho usvědčil z jeho chyb, ale ten nebyl schopen Augustina přesvědčit, a tak Monice pouze doporučil, aby se dále modlila. Řekl jí, že není možné, aby „mohl zahynout syn tolika slz“. Monika se za Augustinovo obrácení modlila téměř 17 let.
 
Rok po svém křtu v roce [[370]] zemřel Moničin manžel Patricius a ona se připojila k Augustinovi v [[Itálie|Itálii]]. Tam se jí o nějaký čas později dostalo radosti vidět svého syna v jeho 33 letech, jak se nechává pokřítpokřtít od biskupa [[svatý Ambrož|Ambrože]]. Ne o mnoho později ve svých 56 letech umírá v přístavu [[Ostia]], kde se s Augustinem připravovala na návrat do Afriky. Řekla mu: ''„Ve skutečnosti byla jen jediná věc, pro kterou jsem si přála ještě chvíli setrvat v tomto životě, a to abych tě mohla viděla jako katolického křesťana předtím, než zemřu. Můj Bůh na to odpověděl více než jasně, takžte tě teď vidím, jak jsi jeho služebníkem a zavrhuješ všechna dřívější uspokojení. Co více bych zde mohla ještě dělat?“''
Před její smrtí se jí ptali, kde chce být pohřbena. Odpověděla: ''„Pochovejte si mě kam chcete, ale nezapomínejte na mne u oltáře Páně.“''