Wikipedie

Turistické značení v Česku a na Slovensku: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
mBez shrnutí editace
Řádek 40:
Klub českých turistů, založený roku 1888, rozšířil svou činnost už v posledním desetiletí 19. století i na Slovensko a v krátké době se zdvojnásobil počet jeho členů z 5 tisíc na 10 tisíc. Ústřední výbor KČT s cílem sjednotit turistické organizace v republice navrhl 13. listopadu 1918 nový název Klub česko-slovenských turistů, valné shromáždění návrh přijalo 25. května 1919, avšak navržená zkratka KČST vyvolala ve vedení spory a ÚV KČT se 3. října 1919 rozhodl používat nadále zkratku KČT s [[Čechoslovakismus|čechoslovakistickým]] argumentem, že národnost československou dlužno považovati za jednotnou. Za pár měsíců však toto rozhodnutí přestalo platit.<ref name="Guldan" />
 
Protože TST neměl dostatek pracovníků, po naléhání z ústředí KČT se roku TST bez výhrad sloučil 8. května 1920 s KČT, který se přejmenoval na [[Klub československých turistů]] (KČST), přičemž odbor KČST v Liptovském Svatém Mikuláši se souhlasem vedení KČST používal i nadále jméno a značku TST. Do své správy převzal od tatranských spolků i značení ve [[Vysoké Tatry|Vysokých Tatrách]].<ref name="Guldan" /> K vybudování odborů KČST na Slovensku přispěla členská základna, organizační zkušenosti, státní dotace i ediční činnost dosvadníhodosavadního KČT.<ref name="Guldan" /> Vztahy odborů KČST a pražského ústředí však nebyly dobré, ústředí vyžadovalo silnou centralizaci, Slováci v něm neměli dostatečné zastoupení a ústředí často rozhodovalo bez účasti příslušných funkcionářů, což se projevovalo i na rozdělování financí.<ref name="Guldan" /> V lednu 1927 bylo na poradě moravsko-slezských a slovenských žup KČST dohodnuto, že ve Slovenské komisi KČST budou po jednom členovi zastoupené všechny slovenské župy, od roku 1934 pak byli v této komisi zastoupeni i Tatranská komise, zemský úřad, zemský výbor a zemské zastupitelstvo.<ref name="Guldan" />
 
Spišští Němci si v roce 1920 vymohli schválení národnostní turistické organizace Karpatského spolku (Karpathenverein, KV) se sídlem v Kežmarku. Nový spolek převzal část funkcionářů předválečného UKS a nechal se prohlásit za jeho nástupce. Tím vznikly zdlouhavé kompetenční spory s KČST, například o vůdcovskou a záchranářskou službu v Tatrách a o vlastnictví a výstavbu turistických zařízení.<ref name="Guldan" /> KČST převzal od bývalého UKS vůdcovskou a záchranářskou službu v Tatrách.<ref name="Guldan" />
Řádek 57:
Po rozbití Československa od roku 1939 působil KČST opět jako KČT.
 
Na Slovensku vznikl [[Klub slovenských turistů a lyžařů]] (KSTL), který v činnosti v mezích možností pokračoval. Generální značkař KSTL prof O. Nuska v roce 1940 navrhl odborům vypracovat si tříletý cyklus obnovy značení, aby každý rok byla obnovena třetina tras, a KSTL v tomto období též založil ústřední katastr orientačních tabulek.<ref name="Guldan" /> V říjnu 1940 bylo na Slovensku evidovaných 10 843 km značených tras, umístěno 2080 orientačních tabulek a 94 velkých orientačních tabulí.<ref name="Guldan" /> Značení se nadále věnovelvěnoval též Karpathenverein se sídlem v Kežmarku, německé názvy se používaly pro některé horské chaty v Tatrách a na orientačních tabulkách v Bielovodské, Studenovodské a Velické dolině byly podle dohody s KSTL německé texty.<ref name="Guldan" /> Až do roku 1944 byly kromě obnovy značení značeny i nové trasy, za [[Slovenské národní povstání|Slovenského národního povstání]] však v bojových oblastech nebylo možné značkovat, zanikly mnohé chaty, ubytovny a přístřešky, byly poškozené informační tabulky a v bojích padla řada funkcionářů a členů KSTL, mnohé stezky byly zaminovány.<ref name="Guldan" />
 
Období [[druhá světová válka|druhé světové války]] a období let 1950–1954 však znamenalo pro systém značení krizi – nebyla prováděna obnova značení a systém byl silně narušen. Byla sice obnovena činnost spolků, ale komunisté se snažili o centralizaci veškeré moci. Spolky zpočátku úspěšně členily snahám o sjednocení tělovýchovných a sportovních organizací. K 1. srpnu 1945 Povereníctvo vnútra pověřilo KSTL likvidací majetku rozpuštěného Karpathevereinu.<ref name="Guldan" /> 15. června 1947 byl v Luhačovicích vyhlášen Klub československých turistů, zastřešující KČT a KSTL, slavnostní inaugurace nového spolku se však již neuskutečnila.<ref name="Guldan" /> Ústřední akční výbor národní fronty 27. února 1948 zrušil plánované obnovení KČST a rozhodl, že v Československu bude jednotná tělovýchovná organizace Sokol (JTO Sokol). Turistické oddíly vzniklé pod jeho hlavičkou v mezích možností pokračovaly i v péči o turistické značení. Zákon č. 187/1949 Sb., o státní péči o tělesnou výchovu a sport, zajistil této organizaci monopol na organizovanou sportovní činnost. Profesionální pracovníci však měli turistiku na okraji zájmu a dobrovolní funkcionáři ztratili o spolupráci zájem, znechuceni znárodněním své materiálně-technické základny. Po zániku KSTL přestalo být značení na Slovensku centrálně řízené a evidované a vedoucí činitelé ČOS nevěnovali značení téměř žádnou pozornost.<ref name="Guldan" /> V letech 1950–1953 byla značkařská pravidla rozvolněná, někteří značkaři pokračovali v rámci JTO Sokol ve značení podle vlastního uvážení.<ref name="Guldan" />
Řádek 102:
Po zániku Československa byla přeložena evropská dálková trasa E8, protože zahraniční turisté nesměli překračovat česko-slovenskou hranici v libovolném místě.<ref name="Guldan" /> Žádost českého ministerstva vnitra o přerušení tras přecházejících přes státní hranici čeští i slovenští značkaři ignorovali.<ref name="Guldan" />
 
V péči o turistické značení pokračoval Klub slovenských značkárov jako složka Klubu slovenských turistů. V roce 1997 byl přejmenován na Ústredny klub značkárov Slovenska.<ref name="Guldan" /> V letech 1998–2000 proběhl mezi KST a ÚKZS kompetenční spor, kvůli kterému KST podalo na ÚKZS v roce 2000 žalobu, v níž jako předběžné opatření žádal zakázat ÚKZS obnovu a údržbu značení ve vlastnistvívlastnictví KST. Po prvním rozhovoru se soudkyní vzalo vedení KST žalobu zpět. Okresní soud tedy jednání zastavil, ale KST se proti zastavení jednání odvolal a krajský soud potvrdil rozhodnutí okresního soudu.<ref name="Guldan" />
 
Od 1. 1. 1994 nastala na základě zákona 264/1993 Z. z. zásadní změna ve financování tělovýchovné, sportovní a turistické činnosti. FinačníFinanční prostředky poskytoval Státní fond tělesné kultury na základě schválených projektů.<ref name="Guldan" />
 
V roce 2006 začali slovenští značkaři se systematickými elektronickými revizemi značených tras, spočívajícími v záznamu průběhu trasy GPS přijímačem společně s elektronickým sběrem dalších informací a databází fotografií rozcestníků a dalších objektů zájmu (POI), například studánek, přístřešků, pomníků, mimořádných výhledů atd.<ref name="Guldan" />
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Turistické_značení_v_Česku_a_na_Slovensku“