Stratigrafie Marsu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele „Misaak“ vrácena do předchozího stavu, jehož autorem je „Juan de Vojníkov“.
Porthos (diskuse | příspěvky)
m Typografická úprava
Řádek 4:
Množství [[Impaktní kráter|kráterů]], jejich překryv či stupeň [[eroze]] je směrodatným vodítkem, podle kterého se dá určit přibližné [[geologický čas|stáří]] pozorované části. Tato nepřímá metoda je tedy pouze orientační a tak se v budoucnosti může snadno stát, že velká část stratigrafie bude pozměněna, či upravena a že data o [[hornina|horninách]] budou zpřesněny. Současné členění je tedy jen orientační, slouží pro hrubý popis událostí.
 
Pro určování relativního stáří hornin se využívá model „stáří kráterů“, který je znám z [[Měsíc (měsíc)|Měsíce]]. Oproti Marsu jsou totiž krátery na Měsíci velmi dobře zmapované a spočtené, jelikož je lidmi zkoumán z blízka po velmi dlouhou dobu, což dává možnost spočíst si četnost velkých zásahů a získat tak časovou osu. K tomu byl Měsíc také navštíven lidmi během projektu [[Program Apollo|Apollo]] ([[Apollo 11|11]] až [[Apollo 17|17]]), kteří přivezli vzorky [[měsíční hornina|měsíční horniny]] z místa přistání. Vzorky byly následně [[geochronologie|datovány]] pomocí [[rozpadová řada|rozpadových řad]], což určilo jejich absolutní stáří mezi 3,6 až 3,75 miliardami let. <ref>ISBN 0-521-87201-4 strana 15</ref> Jelikož moduly přistávaly v místě s nízkým výskytem kráterů, došlo se k závěru, že od 3,8 miliard let byl povrch Měsíce těžce bombardován.<ref>ISBN 0-521-87201-4 strana 15</ref> Následným jednoduchým porovnáním stupně eroze kráterů, výskytem a jejich překrytu se dá zhruba datovat stáří oblastí na Marsu, které jsou krátery pokryty. Na tomto základě je v současnosti určováno stáří povrchu.
 
== Historie ==
Řádek 21:
Období ''noachinu'' je datováno do 3,7 miliard let, ale předpokládá se, že většina základních jednotek byla zformována okolo 4,1 miliard let (''Nimmo'' a ''Tanaka'', 2005<ref>http://adsabs.harvard.edu/abs/1985pggp.rept..509T</ref>) (oproti tomu starší zdroje uvádějí 3,8 až 3,5 miliard let){{chybí zdroj}}. V tomto období byl povrch planety vystaven extrémnímu bombardování cizími tělesy v největší míře za celou historii planety. Na 10<sup>6</sup> km<sup>2</sup> povrchu jednotky noachian bylo rozpoznáno na 200 kráterů větších než 5 km a 25 větších než 16 km. Hlavní část jednotky nebyla zatím přesně určena, ale předpokládá se, že většina velkých kráterů vznikla před 4,1 miliardy let (Nimmo a Tanaka, 2005).{{chybí zdroj}}
 
V této době na povrchu planety existoval vedle masivního bombardování také silný [[vulkanismus]], který pomáhal vlivem unikajících [[sopečné plyny|sopečných plynů]] vytvářet [[klima]] planety v podobě husté [[atmosféra|atmosféry]]. Docházelo ke vzniku vyboulení v oblasti [[Tharsis]]. Předpokládá se, že v této době na povrchu mohly existovat [[řeka|řeky]] a možná i [[oceán]],<ref>http://www.aasmeeting.org/publications/baas/v33n3/dps2001/221.htm</ref> jelikož zde existovala [[voda]] v [[kapalina|kapalném]] stavu. Nové objevy naznačují, že v této době docházelo k pravidelným obrovským [[záplava|záplavám]].<ref>http://adsabs.harvard.edu/abs/1997LPI....28..807L</ref> Některé [[hypotéza|hypotézy]] pracují i s myšlenkou, že v této době mohl vzniknout na Marsu [[mimozemský život|primitivní život]] <ref>http://adsabs.harvard.edu/abs/2004eab..conf..313Z</ref> (i když žádné důkazy nebyly dosud předloženy).
 
Název jednotky je odvozen od oblasti '''[[Noachis Terra]]''', která se nachází mezi -20° a -80° a mezi 30° z. d. a 30° v. d.
Řádek 29:
Nejstarší oblasti ''hesperianu'' prošly doznívající vlnou masivního bombardování, což je možno pozorovat na množství kráterů. Po skončení hlavní vlny dochází k uklidnění a začátku masivního [[výlevný vulkanismus|výlevného vulkanismu]], kdy se do okolí rozlévaly do širokého okolí převážně [[pH|bazické]] (málo [[viskozita|viskózní]]) [[láva|lávy]]). Vznikala [[lávové jezero|lávová jezera]], která pomalu [[tuhnutí|tuhla]], čímž byly zformovány rozsáhlé [[kontinentální kůra|lávové štíty]]. Vulkanismus postupně s časem skomíral, což vedlo k postupnému ochlazování planety a řídnutí atmosféry. Voda se již na povrchu nemohla vyskytovat v tekutém stavu a přeměňovala se na [[led]], či unikla do [[kosmický prostor|kosmického prostoru]]. Některé teorie předpokládají, že část vody byla přeměněna na led a následnou erozivní činností překryta horninovým materiálem a v současnosti se nachází pod povrchem planety.<ref>http://mars.jpl.nasa.gov/odyssey/newsroom/pressreleases/20020528a.html</ref>
 
Na 10<sup>6</sup> km<sup>2</sup> povrchu jednotky hesperian bylo rozpoznáno 67 kráterů o průměru větším než 5 km a 400 kráterů větších než 2 km. Z těchto poznatků bylo odhadnuto, že jednotka je stará od 3,7 (jiné zdroje uvádějí 3,5 či 3,8 <ref>http://www.lpi.usra.edu/education/K12/gangis/epoch.html</ref>) miliard let a skončila před 1,8 miliard let. Pojmenována byla podle oblasti '''[[Hesperia Planum]]''', která se nachází cca +10° a +35° a mezi 240° z. d. až 260° z. d.
 
=== Amazonian ===
Řádek 38:
Podle nejnovějších pozorování se zjistilo, že projevy vulkanismu na povrchu Marsu probíhaly vzhledem ke geologickému času v nedávné době před cca 150 milióny let.
 
(Některá literatura vyčleňuje další dvě podjednotky, které by měly tvořit jemnější přechod. Můžeme se setkat s Hesperian/Noachian a Amazonian/Hesperian (dle ''Henry J. Moore'' <ref>http://geopubs.wr.usgs.gov/i-map/i2727/ strana 2-5</ref>). Tyto jednotky jsou vytvořením postupnějšího přechodu, který by lépe vystihoval přeměny v chování planety.)
 
== Přesná datace ==