Samohláska: Porovnání verzí

Odebrán 1 bajt ,  před 1 měsícem
m
editace uživatele 78.80.113.208 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JAnDbot
(V předchozí úpravě byl vybrán špatný odkaz.)
značky: editace z Vizuálního editoru revertováno
m (editace uživatele 78.80.113.208 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JAnDbot)
značka: rychlé vrácení zpět
 
Délka samohlásek hraje v různých jazycích různou [[fonologie|fonologickou]] roli. V některých jazycích ([[španělština]], [[polština]]) jsou rozdíly v trvání málo významné a jejich prodloužení (protažení) nemění význam slova.
 
V [[ruština|ruštině]] se přízvučné samohlásky vyslovují dlouze, nepřízvučné krátce. Ve [[švédština|švédštině]] délka souvisí s přízvukem i typem slabiky. Dlouhá může být pouze samohláska v přízvučné slabice, není-li následována dlouhou [[souhláska|souhláskou]], např. illa {{IPA|[ˈilːa]}} (špatný) - ila {{IPA|[ˈiːla]}} (spěchat). Přízvučná slabika je vždy dlouhá, délka samohlásky a následující souhlásky (v [[slabika|kodě slabiky]]) se vzájemně kompenzují.
 
V [[čeština|češtině]] je délka samohlásek rozlišovacím fonologickým rysem (viz např. pata - pátá). Dlouhé samohlásky trvají zhruba dvakrát déle než krátké. Délka není závislá na přízvuku ani typu slabiky. Dlouhé samohlásky jsou považovány za samostatné fonémy.