Samohláska: Porovnání verzí

Přidáno 69 bajtů ,  před 1 měsícem
Článek odkazoval na staré, již neaktuální informace.
m (prohození šablon; kosmetické úpravy)
(Článek odkazoval na staré, již neaktuální informace.)
značky: editace z Vizuálního editoru možný spam revertováno
Délka samohlásek hraje v různých jazycích různou [[fonologie|fonologickou]] roli. V některých jazycích ([[španělština]], [[polština]]) jsou rozdíly v trvání málo významné a jejich prodloužení (protažení) nemění význam slova.
 
V [[ruština|ruštině]] se přízvučné samohlásky https://cs.wikipedia.org/wiki/Or%C3%A1ln%C3%AD_samohl%C3%A1ska?venotify=created vyslovují dlouze, nepřízvučné krátce. Ve [[švédština|švédštině]] délka souvisí s přízvukem i typem slabiky. Dlouhá může být pouze samohláska v přízvučné slabice, není-li následována dlouhou [[souhláska|souhláskou]], např. illa {{IPA|[ˈilːa]}} (špatný) - ila {{IPA|[ˈiːla]}} (spěchat). Přízvučná slabika je vždy dlouhá, délka samohlásky a následující souhlásky (v [[slabika|kodě slabiky]]) se vzájemně kompenzují.
 
V [[čeština|češtině]] je délka samohlásek rozlišovacím fonologickým rysem (viz např. pata - pátá). Dlouhé samohlásky trvají zhruba dvakrát déle než krátké. Délka není závislá na přízvuku ani typu slabiky. Dlouhé samohlásky jsou považovány za samostatné fonémy.
Neregistrovaný uživatel