Nostrifikace: Porovnání verzí

Nostrifikace se v [[Česko|České republice]] provádí podle § 108 a 108a zákona č. 561/2004 [[Sbírka zákonů|Sb.]], o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ([[školský zákon]]), a jeho prováděcí vyhlášky č. 12/2005 Sb., o podmínkách uznání rovnocennosti a nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami. V případě uznávání platnosti zahraničního [[vysokoškolský diplom|vysokoškolského diplomu]] se postupuje podle § 89 a 90 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. Nostrifikací se zabývají [[krajský úřad|krajské úřady]] (základní, střední nebo vyšší odborné vzdělání) podle [[Místo trvalého pobytu|místa trvalého pobytu]] žadatele nebo [[vysoká škola|veřejné vysoké školy]] podle studijního programu žadatele. Výjimkou jsou školy se vzdělávacími programy uskutečňovanými na základě dohody s Ministerstvem školství, kde nostrifikaci provádí právě [[Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|Ministerstvo školství]].

Podmínky pro nostrifikaci základního, středního, vyššího odborného nebo vysokoškolského stupně vzdělání se liší jak podle doby jeho získání, tak podle země, v níž bylo získáno. Například doklad o vzdělání získaném na [[Slovensko|Slovensku]] se podle mezinárodní ''Dohody o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání vydávaných v České republice a ve Slovenské republice'', publikované pod č. 33/2001 [[Sbírka mezinárodních smluv|Sb. m. s.]], nostrifikovat vůbec nemusí a je automaticky uznáván za rovnocenný na území České republiky, a to i bez nutnosti překladu do [[Čeština|českého jazyka]] (podle ''Dohody o právní pomoci'', č. 209/1993 Sb.). Pro nostrifikaci je jinak v zásadě zapotřebí:

Řada mezinárodních dohod nepostihuje celý rozsah školství v obou státech, takže např. [[Německo]] uznává na základě dohody s Českou republikou pouze doklady z [[Gymnázium|gymnázií]] nebo vysokých škol, Česká republika uznává pouze [[Polsko|polská]] maturitní vysvědčení a vysokoškolské tituly atd.