Maria Loreto (Starý Hrozňatov): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
BotMultichill (diskuse | příspěvky)
Porthos (diskuse | příspěvky)
m Typografická úprava
Řádek 15:
Po roce [[1989]], hned po otevření hranic, začali na zdevastovanou loretu přicházet první poutníci. Začalo se uvažovat, zda loretu opravit, zakonzervovat či zbořit. Podle propočtů [[památkový ústav|památkového ústavu]] by všechny varianty byly stejně drahé, ale na žádnou z nich nebyly peníze.
 
V roce [[1992]] založil bývalý starousedlík vysídlený v roce [[1946]] [[Anton Hart]] ve [[Waldsassen]]u ''Spolek na podporu poutního místa Maria Loreto'' <ref>[http://www.maria-loreto.de Verein zur Erhaltung und Förderung der Wallfahrtskirche Maria Loreto e. V.]</ref> a stal se jeho předsedou. Spolek nabídl českým státním a obecním institucím a církvi, jako vlastníku objektu, finanční pomoc. Zprvu to bylo 30 000 [[německá marka|marek]]. Hart osobně přispěl částkou 100 000 korun. Anton Hart chtěl, aby se na výstavbě Lorety podíleli Češi i Němci, aby byla společným dílem a místem setkávání a smíření.
 
Velkou podporu měla loreta v tehdejším předsedovi [[ONV]] [[Otakar Mika|Otakarovi Mikovi]] a v [[plzeň]]ském [[biskup]]ovi [[František Radkovský|Mons. Františku Radkovském]]. V roce [[1994]] byl v [[Cheb]]u založen český ''Spolek Maria Loreto'', který sice nemohl poskytovat takové finanční zajištění jako spolek německý, ale dění na loretě podporoval a propagoval, zajišťoval zázemí, dopravu na bohoslužby, úklid apod. Obnova některých částí areálu byla zařazena také do programu českého [[ministerstvo kultury|ministerstva kultury]] na záchranu architektonického dědictví, projekt záchrany lorety byl podpořen [[Česko-německý fond budoucnosti|Česko-německým fondem budoucnosti]], ze střešního fondu Ministerstva kultury, městem Cheb i bývalým ONV Cheb. Svým dílem z příspěvků a darů členů přispěl i chebský ''Spolek Maria Loreto''. Během deseti let se Antonu Hartovi za pomoci německého ''Spolku Maria Loreto'' podařilo v Německu sehnat dva miliony marek.