Beletrie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Prohození šablon; kosmetické úpravy |
přepracování, ozdrojování |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Prague beletrie.jpg|thumb|Výkladní skříň oddělení beletrie v pražském knihkupectví]]
'''Beletrie''', z francouzského „belles-lettres“, tedy doslova '''krásná literatura''', '''krásné písemnictví''', řidčeji také '''beletristika''',<ref name="petrackova-kraus98">{{Citace monografie
| příjmení = Petráčková
| jméno = Věra
| příjmení2 = Kraus
| jméno2 = Jiří
| spoluautoři = a kol.
| titul = Akademický slovník cizích slov 1. A–K
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 1995
| počet stran = 445
| strany = 98
| isbn = 80-200-0524-2
}}</ref> je imaginativní slovesná tvorba,<ref name="petru12">{{Citace monografie
| příjmení = Petrů
| jméno = Eduard
| titul = Úvod do studia literární vědy
| vydavatel = Rubico
| místo = Olomouc
| rok = 2007
| počet stran = 187
| strany = 12
| isbn = 80-85839-44-X
}}</ref> v moderním českém chápání pouze [[epika|epická]] [[próza]], tedy [[fikce|fikční]] dílo s příběhem.<ref name="chaloupka59-60">{{Citace monografie
| příjmení = Chaloupka
| jméno = Otakar
| titul = Příruční slovník české literatury: od počátků do současnosti
| vydavatel = Levné knihy
| místo = Praha
| rok = 2007
| počet stran = 1116
| strany = 59–60
| isbn = 978-80-7309-463-8
}}</ref> Výraz v různých oblastech a v různém čase nabýval poněkud odlišných významů. Označení „beletrie“ a „krásná literatura“ jsou nicméně většinou chápána jako synonyma.<ref name="petrackova-kraus98 /><ref name="chaloupka59-60" /> V tomto smyslu je výraz totožný také s označením '''umělecká literatura'''.<ref name="pavera47">{{Citace sborníku
| příjmení = Pavera
| jméno = Libor
| titul = Beletrie
| příjmení sestavitele = Pavera
| jméno sestavitele = Libor
| příjmení sestavitele2 = Všetička
| jméno sestavitele2 = František
| sborník = Lexikon literárních pojmů
| vydavatel = Nakladatelství Olomouc
| místo = Olomouc
| rok vydání = 2002
| isbn = 80-7182-124-1
| strany = 47
| počet stran = 422
}}</ref>
Beletrii lze tedy popsat jako literární tvorbu, která se vyznačuje tím, že si vytváří vlastní svět ([[fikční svět]]). Toto vymezení je totožné s vymezením [[literatura|literatury]] v užším slova smyslu.<ref name="petru12" /> Je-li literatura chápána šířeji, jakožto všechny psané texty, pak je beletrie pouze jednou z částí literatury a protikladem literatury věcné. K věcné literatuře přitom patří slovesné práce, které jsou primárně zaměřeny na poznání, popularizaci a dokumentaci, nejsou tedy fikční povahy ([[non-fiction]], především [[odborná literatura]]).<ref name="pavera47" />
[[Soubor:Oddělení beletrie.jpg|thumb|left|Oddělení beletrie v [[Městská knihovna Bruntál|Městské knihovně Bruntál]]]]
Přestože označení beletrie v původním významu zahrnuje [[próza|prózu]], [[poezie|poezii]] a [[esej]]e, včetně děl [[rétorika|rétorických]],<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Vlašín
| jméno = Štěpán
| spoluautoři = a kol.
| titul = Slovník literární teorie
| vydavatel = Československý spisovatel
| místo = Praha
| rok = 1984
| počet stran = 465
| strany = 44
}}</ref> jsou v praxi za beletristy označováni v první řadě autoři prozaického, na příběh zaměřeného vyprávění, zatímco pro básnickou tvorbu se termín beletrie neužívá takřka nikdy. Označení je proto ve svém nejuzším smyslu ztotožnitelné rovněž se slovem próza.<ref name="chaloupka59-60" />
U beletrie, na rozdíl od nefikční literatury, převládá [[estetická funkce|funkce estetická]] (tedy vzbuzovat pocit krásna) a funkce zábavní.<ref name="petrackova-kraus98" /> Hranice mezi beletrií a ostatními typy textů však není zcela neprostupná. Například [[memoáry]], ač nezachycují smyšlené události, často využívají beletristických postupů, někdy do té míry, že jejich odlišené od beletrie je obtížné. Naopak samotná beletrie využívá pro posílení uměleckého dojmu prvků vlastních textům, jež beletristické nejsou – v beletristických dílech se lze například setkat s formou smyšleného deníkového záznamu, smyšleného žurnalistického útvaru a podobně.<ref name="chaloupka59-60" />
Již v 16. století pracoval [[Michel de Montaigne]] se spojení bonnes-lettres. Samotný termín beletrie (respektive belles-lettres) pak vznikl v 17. století, byť tehdy ještě ve výrazně širším významu. Francouzská [[Académie des inscriptions et belles-lettres]] byla založena v roce 1663 a mezi její kompetence se od té doby počítá také [[filologie]], [[archeologie]], [[historie]] a další obory.<ref name="souriau97">{{Citace monografie
| příjmení = Souriau
| jméno = Étienne
| titul = Encyklopedie estetiky
| vydavatel = Victoria Publishing
| místo = Praha
| rok = 1994
| počet stran = 187
| strany = 97
| isbn = 80-85605-18-X
}}</ref> Mimo francouzštinu se výraz rozšířil v 18. století – přibližně v roce 1740 vstoupil do angličtiny, kde byl používán pro popis „vybraného vědění“. Kromě filosofie, filologie, rétoriky, poezie, historie a dalších humanitních věd mohl zahrnovat i přírodní vědy.<ref>{{Citace sborníku
| příjmení = Halloran
| jméno = S. Michael
| titul = Rhetoric in the American College Curriculum
| příjmení sestavitele = Vitanza
| jméno sestavitele = Victor J
| sborník = PRE/TEXT: The First Decade
| vydavatel = University of Pittsburgh Press
| místo = Pittsburgh – London
| rok vydání = 1993
| isbn = 9780822974604
| strany = 104
| počet stran = 352
}}</ref>
V češtině se v průběhu dalšího vývoje se význam slova beletrie zúžil na uměleckou literaturu. Někdy byla užívána dokonce ještě přísnější vymezení – příležitostně označovala beletrie uměleckou literaturu vybroušeného stylu (tedy nikoliv literaturu zábavnou či [[žánrová literatura|žánrovou literatura]]), jindy pouze literaturu zábavnou (tedy nikoliv literaturu s uměleckými ambicemi).<ref name="souriau97" />
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* {{TDKIV|000000952}}
* {{Wikislovník|heslo=beletrie}}
{{Autoritní data}}
|