Bitva u Sandepa: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
typos +ref |
m opravy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 22:
* 242 zajatých
}}
'''Bitva u Sandepa''' (japonsky 黒溝台会戦, ''Kokkōdai no kaisen''; rusky ''Сражение при Сандепу'', ''Sraženije pri Sandepu''), někdy též přepisováno jako u ''Sang-te-pchu,'' byla prvním
| titul = [[Velká ruská encyklopedie]]
| url = https://bigenc.ru/military_science/text/3531814
Řádek 40:
Pádem Port Arthuru již nemuseli Rusové spěchat s dalším útokem. Na druhou stranu velké starosti jim začala dělat bitvou o Port Arthur zocelená japonská 3. armáda, která mašírovala na sever. [[Alexej Nikolajevič Kuropatkin|Generál Kuropatkin]] se rozhodl poslat do týlu nepřítele jezdectvo o síle 6 000 mužů pod vedením [[Pavel Ivanovič Miščenko|generála Miščenka]]. Jeho úkolem bylo přerušit železniční spojení na sever a narušit jak přesun 3. armády tak i japonské zásobování. Miščenko vyrazil 8. ledna 1905, ale jeho postup byl neúnosně zpomalen špatným počasím a nedostatkem zásob na cestě. Když dorazil 12. ledna k železnici, Japonci již byli připraveni a ruský útok odrazili. Po tomto neúspěchu se rozhodlo ruské velení pro útok na japonské pozice. Jako cíl útoku byly vybrány japonské opevněné pozice u vesničky Sandepu. Pro útok na pozice u Sandepa byla Kuropatkinem vyčleněna ''2. mandžuská armáda'', které velel [[Oskar-Ferdinand Kazimirovič Grippenberg|generál Grippenberg]]. Ten byl dosazen do velení nově zformované 2. mandžuské armády po ruské porážce v [[Bitva u Liao-jangu|bitvě u Liao-jangu]] v září 1904. Grippenberg se sice těšil přízni cara, ale zcela mu chyběly bojové zkušenosti a nemohl se spolehnout ani na pevné zdraví.
==Bitva==
Rozkaz k útoku vydal generál Kuropatkin 25. ledna 1905. První ruský útok vedl na opevněnou vesnici ''Heikoutai'', kterou Rusové dobyli. V plánu byl koordinovaný útok na japonské pozice v Sandepu z několika stran. Útočící jednotky ale neměly dostatečně přesné mapy a za velice nepříznivého počasí obsadily místo Sandepu sousední ves, kde se dostaly pod palbu japonského dělostřelectva. Místo záchrany jednotek reportoval Grippenberg na ruské velení obsazení Sandepa, a tak 27. ledna ve zbytečném útoku ztratili na 6 000 mužů. Následně se spolupráce jednotlivých ruských armád zcela rozpadla. [[Alexandr Vasiljevič Kaulbars|Generál Kaulbars]] odmítl pokračovat v útoku, zatímco Grippenberg požadoval jeho pokračování. Mezitím [[Georgij Karlovič Štakelberg|generál Štakelberg]], který vedl krvavý útok 27. ledna, neuposlechl rozkazy a na vlastní pěst se pustil do útoku. Podařilo se mu obsadit okolí Sandepa a postupoval dál na japonské pozice. Útok náhle zastavilo odvolání Štakelberga z funkce za neposlušnost a Kuropatkin nařídil stažení útočících jednotek od Sandepa. Prostí ruští vojáci, kteří poprvé od začátku války úspěšně postupovali v před, nebyli schopni rozhodnutí pochopit a jejich morálka ještě dále klesla. Japonci v protiútoku 29. ledna obsadili vesnici Heikoutai a obě armády byly na pozicích jako před bitvou<ref name="БРЭ"/>.
==Výsledek bitvy a následné události==
Po neúspěšném útoku podal generál Grippenberg osobní žádost o uvolnění ze služby. Generál Kuropatkin žádosti vyhověl a nahradil ho ve velení 2. mandžuské armády generálem Kaulbarsem. Grippenberg po návratu do Ruska nařkl Kuropatkina ze zrady a neschopnosti a za původce celého neúspěchu označil právě jeho. Rusové ztratili při neúspěšném útoku téměř 14 000 mužů a japonské ztráty činily téměř 10 000 mužů. Takticky bitva skončila nerozhodně a nevedla, kromě personálních obměn v ruském velení, k žádnému posunu.
| |||