Koprolálie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
dále upravuji článek |
m Typografická úprava |
||
Řádek 1:
Pojem '''koprolálie''' pochází z řečtiny (κοπρολαλία), kde κόπρος (kópros) znamená [[výkal]] a λαλώ (laló) znamená já mluvím, já říkám. Analogicky pak pojem koprolal jako označení takového chování.
Jako koprolálie se označuje opakované nutkání resp. sklon k používání výrazů, označovaných též jako fekální řeč resp. fekální výroky<ref>Takto např. Peters, U. H. (1984 ff). Wörterbuch der Psychiatrie und medizinischen Psychologie. München [u. a.]: Urban & Schwarzenberg</ref>, obdobně renomovaný lékařský slovník LaRoche
Podle Fialy a Růžičky se tedy jedná o „vykřikování neslušných slov“<ref name="zlobivé děti">Ondřej FIALA, Prof. MUDr. Evžen RŮŽIČKA DrSc., Touretteův syndrom: Zlobivé, nebo nemocné děti?, online viz [http://www.sanquis.cz/clanek.php?id_clanek=509 sanquis.cz]</ref>.
Mimo to je pak koprolálie známa také jako neurologicko-psychiatrický symptom např. u [[Tourettův syndrom|Tourettova syndromu]], kde však je typický pouze pro malou část takto postižených; podle odhadů je kaprolálie typická pro 30 procent nebo až jen 14 procent
==Poznámky==
|