Sélové: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
úpravy v souladu s přesměrem a jazykové (slovakismy, jež jsou pro překladové texty Petra1888 bohužel typické) i faktické opravy (Sélové spadli především pod Terru Marianu, pouze částečně do VKL) |
|||
Řádek 1:
[[Soubor:Baltų gentys 12-as amžius.svg|thumb|
'''Sélové''' ({{vjazyce2|lv|''Sēļi''}}; {{vjazyce2|lt|''Sėliai''}}; [[Livonština|livonsky]] ''sälli''; {{vjazyce2|la|''Selones''}} či ''Zelones'') byl jeden z [[Baltové|baltských]] kmenů, který dal základ modernímu [[Lotyši|lotyšskému]] (a částečně i [[Litevci|litevskému]]) národu. Sélové sídlili v oblasti dnešní severovýchodní [[Litva|Litvy]] a jihovýchodního [[Lotyšsko|Lotyšska]] od dob raného středověku až do konce [[15. století]]. Hovořili svébytným východobaltským jazykem, [[Sélština|sélštinou]] a svou kulturou byli úzce spřízněni s [[Latgalové|Latgaly]],<ref name="Pobaltí">{{citace monografie | příjmení = Švec| jméno = Luboš| příjmení2 = Macura| jméno2 = Vladimír| odkaz na autora2 = Vladimír Macura|příjmení3 = Štoll| jméno3 = Pavel| titul = Dějiny pobaltských zemí| vydavatel = NLN| místo = Praha| rok vydání = 1996| kapitola = | strany = 12| isbn = 80-7106-154-9}}</ref> svými severními sousedy, žijícími na pravém břehu řeky [[Daugava]] (Západní Dvina). Politicky však více sdíleli osudy se svými sousedy západními, [[Zemgalové|Zemgaly]], pod jejichž zemi, Zemgalsko ({{vjazyce2|la|''Semigallia''}}), byli od [[13. století]] zahrnováni. Kromě Zemgalů udržovali též těsné kulturně-politické vazby s litevskými Aukštaity.
==Dějiny==
O Sélech není mnoho zpráv, oproti Latgalům či Zemgalům nevystupovali politicky ani kulturně nějak zvlášť výrazně. Spolu s Latgaly přišli do povodí střední Daugavy ve 3.–4. stol. ze severní Litvy (Aukštaitska).<ref name="Pobaltí"/>
Poprvé jsou zmiňováni v ''[[Jindřichova Livonská kronika|Jindřichově Livonské kronice]]''. Na území Sélů se nacházelo pět [[Hradiště|hradišť]], z nichž hlavním byl [[Sélspils]], důležitý opěrný bod na levém břehu Daugavy, dobytý počátkem roku [[1208]] [[Řád mečových bratří|Řádem mečových rytířů]] během rozsáhlého tažení pod vedením biskupa [[Albert von Buxhoevden|Alberta z Buxhoevden]]. Mečonoši dobytím a vyvrácením Sélspilsu i jeho okolí chtěli definitivně zabránit nájezdům Sélů a zejména jejich spojenců-protektorů, mocných litevských kmenů, na tehdy čerstvě ustavenou [[Terra Mariana|Mariinu zemi]] (Livonsko). Sélové pod hrozbou zničení souhlasili s přijetím [[křesťanství]] a na místě jejich sídelního hradiště byl poté postaven řádový kamenný hrad Selburg ({{vjazyce2|la|''Castrum Selonum''}}).
V průběhu první pol. 13. století se jižní část území Sélů stala součástí [[Veliké knížectví litevské|Velikého litevského knížectví]], zatímco severní část byla zahrnuta do řádového Livonska.
== Reference ==
<references />
==Související články==
*[[Sélsko]]
{{Portály|Lidé|Lotyšsko}}
[[Kategorie:Vymřelé etnické skupiny]]
[[Kategorie:
[[Kategorie:Dějiny Litvy]]
|