Oblázek na obloze: Porovnání verzí

| následující dílo = [[Slepá ulička (Asimov)|Slepá ulička]]

}}

| příjmení = Neff

| jméno = Ondřej

| strany = 246

| isbn = 80-85384-10-8

 

Příběh byl napsán již v roce 1947 jako [[novela (literatura)|novela]] s názvem ''Grow Old With Me'' o&nbsp;40&nbsp;000 slovech. Nebyla publikována časopisecky, až v&nbsp;roce 1986 se v&nbsp;této podobě objevila v knize ''The Alternate Asimovs''. V&nbsp;roce 1949 bylo dílo přijato jako regulérní [[román]], když spisovatel příběh rozšířil na přibližně 70&nbsp;000 slov a zároveň jej přejmenoval na ''Oblázek na obloze''. Mimo to autor v doslovu uvádí, že pouhé čtyři roky po [[Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki|atomovém bombardování Hirošimy]] podcenil vliv radiace na živou tkáň. V době napsání románu se domníval, že je možné spekulovat o přežití člověka na zamořené Zemi. Později změnil názor, ale knihu s tématem radioaktivní Země už změnit nemohl.<ref name="doslov">{{Citace monografie

Děj se odehrává ve stejném prostředí jako [[série o Nadaci]]. [[Seznam planet série Nadace|Země]] je součástí Trantorské (později Galaktické) říše. Isaac Asimov se vrátil k&nbsp;tématu radioaktivní Země i v&nbsp;dílech ''[[Hvězdy jako prach]]'', ''[[Kosmické proudy]]'' a ''[[Nadace a Země]]''. Příčina radioaktivity je vysvětlena v&nbsp;knize ''[[Roboti a impérium]]'' a částečně i v&nbsp;''[[Nadace a Země]]''. Protagonista Joseph Schwartz se ve zlomku sekundy ocitne v&nbsp;daleké budoucnosti, jeho město [[Chicago]] už neexistuje, místo něj je sídlo zvané Chico. Země je z&nbsp;velké části radioaktivní a její obyvatelé jsou ostatní populací Galaktické říše vnímáni negativně.

 

 

== Námět ==

 

== Postavy ==

== Děj ==

{{spoiler}}

 

Josepha Schwartze se ujme rodina Marenových, kteří ukrývají Grewa, otce Loy Marenové. Schwartz by se jim hodil, považují jej sice za slabomyslného, ale mohl by zastat nějakou práci a ulehčit jim. Arbin Maren se rozhodne zavézt jej do města Chico, kde vědec Affret Shekt shání dobrovolníky pro svůj „synapsifikátor“. Tento přístroj má umožnit velmi rychlé učení. O&nbsp;přístroj se zajímá i říšský prokurátor lord Ennius, jenž má obavy, aby se z&nbsp;něj nestala nová zbraň Pozemšťanů. Ke všemu na Zemi přilétá uznávaný archeolog Bel Arvardan z&nbsp;planety [[Seznam planet série Nadace#Baronn|Baronn]], který zastává teorii, že civilizace se rozšířila právě ze Země (to je v&nbsp;galaxii odmítaný názor). Hodlá zde najít důkazy pro svá tvrzení. Když cestuje stratojetem do Chica, dozví se hrůznou skutečnost. Pozemšťané podstupují před dosažením 60&nbsp;let rozlučkovou cestu, po níž je čeká [[eutanazie]]. Když se pokusí o debatu na toto téma (přitom vyjde najevo, že je cizinec), lidé ve stratojetu se od&nbsp;něj odtáhnou. O&nbsp;hovor s ním se snaží pouze jistý Creen, nasazený provokatér Bratrstva tradicionalistů v pravidelné letecké lince.

 

== Zánik Země ==

 

== Adaptace knihy ==

 

== Česká a slovenská vydání ==

* ''Okrouhliak na oblohe'', 1. vydání, Smena (edice Máj), 1982, překlad Dušan Janák, 205&nbsp;stran, vázaná s&nbsp;papírovým přebalem {{sk}}

 

== Odkazy ==

<references />

=== Související články ===

* [[hyperprostor]]

* [[cestování v čase]]

 

=== Externí odkazy ===

 

{{Isaac Asimov}}