Významné je též nadlepšování průtoků v úseku pod hrází pro říční plavbu, a to nejen na řece [[Zeja (řeka)|Zeja]], ale i na samotném [[Amur]]u. Přehrada však zdymadlový systém nemá.
Z více jaknež 30 druhů ryb přežilo v nových podmínkách přehradní nádrže pouze dvanáct. Většina původních druhů se přestěhovala do přítoků, kde nalezla přirozený říční tok. V nádrži se tak nevyskytují cenné lososovité ryby jako [[lenok sibiřský]] (''Brachymystax lenok''), [[Lipan|lipan sibiřský]] (''Thymallus arcticus grubii'') či [[Tajmen sibiřský|hlavatka sibiřská]] (''Hucho taimen''). Ideální podmínky však našel [[mník jednovousý]] (''Lota lota)''. V novém vodním prostoru se úspěšně rozmnožily kaprovité ryby. Početné jsou populace [[Karas stříbřitý|karase stříbřitého]] (''Carasaius auratus'') a [[Plotice obecná|plotice]] sibiřské (''Rutilus rutilus lacustris)''. Největší masy pak dosahuje druh [[plotička amurská]] (''Pseudorasbora parva''), jejíž výskyt je zdrojem pro dynamický nárůst hmoty dravých ryb, zejména [[Štika obecná|štiky obecné]] (''Esox lucius'') a [[Štika amurská|štiky amurské]] (''Esox reicherti''). Oblast je málo zalidněná a rybolov není rozvinutý. Výnos z jezera se pohybuje kolem hodnoty 0,8 kg/ha. Cílem lovu do sítí se stávají plotice a karas, pro sportovní rybáře je návštěva revíru především příležitostí pro ulovení trofejních exemplářů amurské štiky.
