Pravčická brána: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.8 |
→Historie: uzavření přístupu na vrchní část brány, geomonitoring +ref značka: editor wikitextu 2017 |
||
Řádek 115:
[[Soubor:Franz Xaver Sandmann - Lithographieserie über das Elbsandsteingebirge und das Elbetal 05.jpg|vlevo|náhled|Pravčická brána v 1. polovině 19. století, litografie [[František Xaver Sandmann|F. X. Sandmanna]]]]
Vzhledem k nepřístupnosti terénu, nevhodným podmínkám pro zemědělství i lesnictví a jinému pohledu tehdejších lidí na krajinu, nebyla brána pravděpodobně využívána do 2. poloviny 18. století. Na začátku 19. století začali bránu navštěvovat především umělci ze sousedního [[Sasko|Saska]], kteří ji zachycovali ve svých dílech.<ref>Vařilová, Z., Belisová, N.: Pravčická brána : velká kniha o velké bráně, Nakladatelství Academia, Praha 2010, s. 127-128.</ref> V roce 1826 bylo u paty Pravčické brány zprovozněno první občerstvovací zařízení a o 11 let později byla zřízena i nocležna. Mezi význačné osobnosti, které bránu v tomto období navštívili patří bezesporu [[Dánsko|dánský]] spisovatel [[Hans Christian Andersen]], který do této oblasti poprvé zavítal v roce 1831 a zmiňuje ji ve svých zápiscích z cest.<ref>Vařilová, Z., Belisová, N.: Pravčická brána : velká kniha o velké bráně, Nakladatelství Academia, Praha 2010, s. 129-132</ref> V 60. letech 19. století byla upravena stezka přes Dlouhý důl určená především pro přístup na koni, další její úpravy proběhly v roce 1880, kdy zde byly postaveny kamenné můstky usnadňující cestu náročným terénem.<ref>Vařilová, Z., Belisová, N.: Pravčická brána : velká kniha o velké bráně, Nakladatelství Academia, Praha 2010, s. 146</ref><ref>Vařilová, Z., Belisová, N.: Pravčická brána : velká kniha o velké bráně, Nakladatelství Academia, Praha 2010, s. 153.</ref> Na pokyn majitele panství, knížete [[Edmund Clary-Aldringen|Edmunda Clary-Aldringena]], začala v roce 1881 stavba hostince [[Sokolí hnízdo]] (tehdy pojmenovaného Prebischtor). Dokončena a otevřena byla o rok později a tehdy se na Pravčické Bráně také začalo poprvé vybírat vstupné.<ref>Vařilová, Z., Belisová, N.: Pravčická brána : velká kniha o velké bráně, Nakladatelství Academia, Praha 2010, s. 153-156</ref> Hotel Sokolí hnízdo je od roku 1992 v soukromém vlastnictví.<ref>Vařilová, Z., Belisová, N.: Pravčická brána : velká kniha o velké bráně, Nakladatelství Academia, Praha 2010, s. 200.</ref>
Poprvé byla brána podrobněji geologicky prozkoumána v roce 1977, přičemž při dalším průzkumu v roce 1982 byly zjištěny nové praskliny v trámci. Oblastní konzervátor Severin Jungbauer z tohoto důvodu prosadil úplný zákaz vstupu na vrchní část oblouku.<ref name=nejsledovanejsi>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Šafránek
| jméno = Jakub
| titul = Pravčická brána – nejsledovanější skalní brána
| periodikum = Ochrana přírody 4/2017
| vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
| url = https://www.casopis.ochranaprirody.cz/vyzkum-a-dokumentace/pravcicka-brana-nejsledovanejsi-skalni-brana/
| datum vydání = 2017-08-26
| datum přístupu = 2021-07-22
}}</ref> Od roku 1993 je v provozu systematický kontrolní dilatometrický monitoring vzájemných deformací mezi bloky.<ref name=nejsledovanejsi /> Podle něj bráně žádné akutní nebezpečí zřícení nehrozí.<ref name=zriceninehrozi>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Klaubenschalková
| jméno = Alice
| titul = O Pravčickou bránu se nejbližší generace obávat nemusí, ukázal průzkum
| periodikum = iDNES.cz
| odkaz na periodikum = iDNES.cz
| vydavatel = MAFRA
| odkaz na vydavatele = MAFRA
| url = https://www.idnes.cz/usti/zpravy/vysledky-geologickeho-pruzkumu-pravcicke-brany.A150209_162634_usti-zpravy_alh
| datum vydání = 2015-02-10
| datum přístupu = 2021-07-22
}}</ref>
== Přírodní poměry ==
| |||