3D televize: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Commonscat}}; kosmetické úpravy
přepracování
Řádek 1:
{{Upravit|ency styl, celková wikifikace, zdroje}}
'''3D televize''' jsou televize, které umožňují přehrávat obraz zvlášť pro každé oko a tím docílit pocit plastičnosti obrazu.
Klasická [[televize]] byly schopny zobrazit pouze dvourozměrný obraz. 3D obraz v televizi je však něco, co diváka uchvátí a co vytváří v podstatě vlastní kategorii televizí, která je na úplné špičce pokroku. Díky konkurenčnímu tlaku a přirozenému vývoji máme tedy konečně možnost podívat se na nové filmy v přirozeném trojrozměrném podání.
 
== Historie ==
Ve 30. letech 19. století popsal sir [[Charles Wheatstone]] princip vzniku trojrozměrného obrazu v mozku člověka. Pro demonstraci vytvořil stereoskop, jednoduché mechanické zařízení, které drží před očima diváka dva obrázky jedné scény sejmuté z různých úhlů. Tím ošálí mozek diváka a ten vidí scénu plasticky. Od jeho vynálezu vedla již jen krátká cesta k použití 3D efektu ve fotografii, filmu a televizi.
 
V roce 1922 byl veřejnosti poprvé promítnut 3D film. O pár let později, přesně 10. srpna 1928 byla v Londýně představena první stereoskopická 3D televize. Její vynálezce [[John Logie Baird]] využil při její výrobě elektro-mechanické technologie a katodové trubice.
 
V 50. letech, kdy byla televize ve Spojených státech amerických stále populárnější, natočila Hollywoodská studia ve snaze televizi konkurovat mnoho filmů ve 3D. Například [[Alfred Hitchcock]] produkoval svůj slavný film ''Vražda na objednávku'' původně ve 3D, ale vzhledem k malému počtu kin, které mohly film v tomto formátu uvést, byl film nakonec promítán ve formátu 2D. Technologie se tak především kvůli vysokým nákladům neuchytila.
 
O vzkříšení 3D technologie a 3D filmů se filmaři opět pokusili v 70. a 80. letech, ale opravdový průlom přišel až s vynálezem formátu [[IMAX|IMAX 3D]], jenž byl poprvé představen na výstavě Expo86 ve Vancouveru.
 
== 3D technologie ==
Řádek 29:
V kině se setkáte s pasivními metodami [[Polarizace (elektrodynamika)|polarizace]] nebo anaglyphem (deformuje barevné podání filmu) nebo i s aktivní metodou zakrývání pravého a levého oka v kombinaci s perfektním časováním promítaného obrazu – více na stránce o [[3D film]]u. V televizích se prosazují také obě metody. K 3D televizi tedy dostanete brýle, které jsou buď aktivně spojeny (i bezdrátově) s vysílačem televize a každé oko střídavě zakrývají, nebo pasivní (polarizační) brýle (např. pro technologii FPR – Film-type patterned retarder), které nevyžadují zdroj energie. Nevýhodou pasivní technologie je snížení 3D rozlišení na polovinu. Výhodou jsou levnější jednotlivé brýle, vyšší jas, odstranění blikání a dobíjení.
 
Současné modely 3D televizí umí převést do třetího rozměru i klasické 2D vysílání všech televizních stanic. 3D obraz je však vidět pouze v prostoru ohraničeném rámem televize. Pokud chcete zažít stejný pocit trojrozměrného vjemu jako v kině, musíte si naladit zatím jediný televizní kanál vysílající ve 3D – [[HD+]], nebo si pustit film originálně natočený s podporou 3D efektů.
 
== Výrobci 3D televizí ==
První 3D televizi na český trh v roce 2010 uvedla společnost [[Samsung]], dalšími hráči na nově vzniklém trhu jsou [[LG Group|LG]], [[Panasonic]], [[Sony]], [[Philips]] a Sharp. Bohužel, všichni výrobci tuto technologii opustili a mezi modely televizí pro rok 2019 už žádný nenabízel 3D. Výrobně jsou totiž dražší a dle marketingových vizionářů není dost zákazníků. Teď hlavní buzword, co prodává, je rozlišení (4K -> 8K). Pro domácí přehrávíní lze ještě 3D najít u některých domácích projektorů.
 
== Pro koho je 3D televize vhodná? ==
Pravděpodobně celá jedna třetina populace nikdy 3D efekt současných televizí neuvidí – na vině jsou různé [[oční vady]]. Princip 3D efektu je založen na posunu 2 obrazů – kdo vidí jen jednojedním okookem, nebo má druhé oko výrazně utlumené, kvůli tupozrakosti, šilhání a jiným očním vadám, nedodává svému mozku dostatek informací proto, abynezvládne si výsledný obraz dokázal složit, a tímaby vznikl pocit plasticity obrazu. Než půjdete koupit 3D televizi, navštivte určitě předváděcí místnost v obchodě a vyzkoušejte, zda vůbec 3D efekt vidíte, případně, zda se vám při delším sledování 3D televize nedělá nevolno (za což by mohla také skrytá oční vada).
 
== Odkazy ==
 
=== Související články ===
* [[HD+]]
 
=== Externí odkazy ===