Anarchismus: Porovnání verzí

I tak ale dochází k určitým rozporům mezi krajním liberalismem a anarchoindividualismem. Například anarchisté věří, že jednotlivci dokážou žít v harmonii a dostatku všeho, aniž by museli mít společnost, která by dohlížela a zároveň chránila před jinými jednotlivci. Dále věří, že anarchisté dokážou společně žít a pracovat a konflikty by neřešily násilím, ale smírem. Zatím co liberálové jsou toho názoru, že moc vlády můžoumohou udržet jen díky vytvářením dalších institucí, že konané volby nutí vládu k odpovědnosti, atd. Tyto myšlenky anarchisté odmítají. Jsou toho názoru, že všechny zákony ať už demokratické, diktátorské nebo jiné, omezuji svobodu jedince.<ref name=":1" />

Dalším anarchistickým směrem je [[Mutualismus (ekonomie)|mutualismus]], stojící mezi anarchoindividualismem a anarchokolektivismem, vychází z názorů Francouze [[Pierre-Joseph Proudhon|P. J. Proudhona]] (známý citátem „[[vlastnictví je krádež]]“). Společenský řád by měl být dle mutualistů řešen na ekonomické bázi spravedlivé směny. Umožňuje tedy spravedlivou směnu, díky které skupiny a osoby můžoumohou smlouvat. Ty pak dále můžoumohou obchodovat se zbožím, aniž by usilovali o zisk a vykořisťovali by. Ideolog Pierr-Joseph Proudhon se často řídil americkými individualisty, zejména Josiahem Warrenem, a dál základy tomuto směru. Dalším z čeho vycházel, byly malé obce rolníků nebo švýcarští hodináři, kteří tradičně spravovali své potřeby vzájemnou spoluprací.<ref name=":1" />