Pastvina: Porovnání verzí

Před příchodem průmyslového [[zemědělství]] byly pastviny hlavním zdrojem potravy pro výše uvedená pasoucí se býložravá [[Živočichové|zvířata]]. Až zhruba do poloviny 19. století se na lukách běžně kombinovala či střídala jak pastva, tak kosení pro [[seno]]. Později došlo k oddělení pozemků pro různé účely a tím i k odlišení typické vegetace luk a pastvin. Oproti kosené louce se pastviny odlišují zejména větším narušováním povrchu (hrabání, rozdupávání kopyty), přímým a průběžným hnojením dobytčími výkaly a výskytem typických pastevních plevelů. To jsou rostliny, které na ploše zůstávají, popřípadě se šíří, protože je dobytek z nějakého důvodu nespásá: jsou buď příliš pichlavé ([[jalovec obecný]], [[Pupava obecná|pupavy]], [[Bodlák|bodlákybodlák]]y, [[Pcháč|pcháčepcháč]]e), příliš tuhé (suché květonosné lodyhy [[Třezalka|třezalek]], některé [[ostřice]], [[metlice]]), jedovaté či jinak nepoživatelné ([[Pryšec|pryšce]] ronící nepříjemně chutnající mléko, aromatické [[Mateřídouška|mateřídoušky]] apod.). Více než v běžné louce se uplatňují druhy trav odolné proti sešlapávání, například [[jílek]] či [[poháňka]].