Královecká katedrála: Porovnání verzí

{{infobox - kostel}}

Město [[Kaliningrad|Královec]] (Königsberg) založil český král [[Přemysl Otakar II.]] při křížové výpravě proti pohanským Prusům kmene Samů roku 1255 na území, které ovládal [[Řád německých rytířů]] a spravoval je až do období [[reformace]]. Podle [[Přibík Pulkava z Radenína|Pulkavovy kroniky]] měl již tehdy král rozhodnout o založení chrámu zasvěceného sv. Vojtěchovi<ref>Kroniky doby Karla IV., Marie Bláhová (ed.). Svoboda Praha 1987, s. 363-364 </ref>. O nějaké stavbě kostela sv. Vojrěcha je zmínka za biskupa Siegfrieda k roku 1302.<ref>KRÁSL, František: Svatý Vojtěch, druhý biskup pražský, jeho klášter a úcta u lidu. Praha 1897, s. 598 </ref> Při další křížové výpravě v roce 1330 se v Královci nuceně zastavili král Jan Lucemburský (z důvodu zhoršení své oční nemoci) s markrabětem Karlem, který si zde léčil vředovou chorobu.<ref>GOLL, Jaroslav: Čechy a Prusy ve středověku. Praha: Bursík & Kohout, 1897, s. 60-61</ref>. Karel IV. se však ve vlastním životopisu o žádném kostele nezmiňuje.

[[FileSoubor:Königsberger Dom (Dehio).jpg|leftvlevo|thumbnáhled|Půdorys katedrály k roku 1440, délka 88,5 m, šířka hlavní lodi 32,14 m]]

[[FileSoubor:Königsberg cathedral, summer of 1988.jpg|leftvlevo|thumbnáhled|Ruiny v roce 1988]]

Základní kámen ke katedrále položil velmistr Řádu Německých rytířů [[Werner z Orselnu]] roku 1327 na ostrůvku Kneiphof, ohrožovaném bažinou. Proto bylo nejdříve nutno založit konstrukci z dubových pilotů. Patrocinium pravděpodobně navrhl zbožný velmistr, panna Marie byla patronkou všech vemistrů tohoto řádu a emblémem na jejich pečeti, svatý Vojtěch byl prvním a hlavním slovanským misionářem tohoto území. Stavba [[Katedrála|katedrály]] Panny Marie a [[svatý Vojtěch|sv. Vojtěcha]] probíhala přibližně v letech [[1333]]–[[1380]]. Jižní věž s kuželovitou stříškou o celkové výšce 50,75 m byla hotová k roku 1440, severní věž nebyla nikdy dostavěna.

Římskokatolickou katedrálou byla do roku [[1525]]. Poté sloužila jako svatostánek [[Evangelická církev|evangelické církve]]. Od založení [[Královecká univerzita|Albrechtovy univerzity]] roku 1544 byla univerzitním kostelem. Tento stav trval až do let[[1944]]–[[1945]]. Po [[Bombardování Královce|náletech]] na tehdy německý Královec v roce [[1944]] a velkých bojích [[Rudá armáda|Rudé armády]] v roce [[1945]] bylo město zničeno, katedrála pobořena a vypálena. Německé evangelické obyvatelstvo uprchlo nebo bylo odsunuto. Na jeho místo přišli [[Rusové]], [[Ukrajinci]] a jiní obyvatelé tehdejšího [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], které Moskva do oblasti dosídlila. Sovětská moc neměla zájem na obnově chrámu, který podle [[Sovětská historiografie|tehdejší]] [[historiografie]] symbolizoval pruský [[militarismus]]. Stavba nebyla zcela zlikvidována pouze kvůli [[Immanuel Kant|Immanuelu Kantovi]] a jeho hrobu. Rekonstrukční práce probíhaly velmi pomalu. Teprve v roce [[1960]] stavba získala status kulturní památky republikového významu, obvodové zdivo bylo zpevněno, ale stavba zůstala beze kleneb a střech a bez věže. Intenzivní rekonstrukce byla zahájena v roce [[1992]] a trvala do roku [[2017]].

[[FileSoubor:Luther von Braunschweig.jpg|leftvlevo|thumbnáhled|Náhrobní socha velmistra Lothara Brunšvického]]

* gotická dřevěná socha velmistra [[Lothara Brunšvického]],

* hrob velmistra Jana z Tieffenu

* František KRÁSL: Svatý Vojtěch, druhý biskup pražský, jeho klášter a úcta u lidu. Praha 1897, s. 598

* Gerhard von Glinski, Peter Wörster: Königsberg. Die ostpreußische Hauptstadt in Geschichte und Gegenwart. Westkreuz-Verlag, Berlin Bonn 1992, {{ISBN|3-922131-68-9}}, S. 12.