Orličtí vrazi: Porovnání verzí

Vrazi své oběti většinou ukrývali do sudů, do nichž nalili [[Hydroxidy|louh]], a shodili je do [[Vodní nádrž Orlík|orlické přehrady]]. Autorem tohoto nápadu byl Vladimír Kuna.

Vykonavatelem vražd byl '''Ludvík „Pacient“ Černý''' (* [[25. květen|25. května]] [[1965]]). Ten se před revolucí vyučil [[zedník]]em a působil také jako [[vekslák]]. V roce [[1985]] byl trestán pro trestný čin krádeže. Po revoluci často navštěvoval solária a posilovny (v jedné z nich se seznámil s Kopáčem a Kunou) a byl zaměstnancem firmy ''Mercedes -Benz Bohemia Praha'', kde pracoval jako řidič. Oženil se v roce 1992, o tři roky později se mu narodil syn.

Dne [[5. duben|5. dubna]] [[1991]] odjeli Kopáč a Katovský do [[Rudná (okres Praha-západ)|Rudné]]. Tam již čekal Černý jako zájemce o [[valuta|valuty]]. Katovskému sdělil, že u sebe nemá potřebnou částku ke směně, a požádal ho o odvoz. Při cestě pak Černý ze zadního sedadla střelil řídícího Katovského do [[hlava|hlavy]] za železničním přejezdem v místě, kde ulice Na Radosti přechází v ulici Plzeňská v Praze-Zličíně. Auto se stalo neovladatelným a hrozila srážka s [[autobus]]em. Nakonec se jim však podařilo zastavit.

Kopáč a Černý přijeli na [[Skládka|skládku]], tam tělo zabalili do role [[drátěné pletivo|pletiva]], uložili do [[kufr (automobil)|kufru]] auta a odjeli na [[Žďákovský most]] podnad [[Vodní nádrž Orlík|přehradou Orlík]], odkud pak tělo shodili do vody. Vraždou si přišli na 800 tisíc [[Kčs]]. Auto pak Černý prodal v auto[[bazar]]u. Auto zakoupil v Německu majitel Musik Hausu.

TaktoTento popsaný článek kpopis případu Meier nevychází ze soudních a trestních spisů , kde je popisován v naprosto jiném světle . V soudních a trestních spisech nebyl Chodounský milencem Meierové a nikdy Černého o nic nežádal . Rozsudky, z kterých je možné si tyto informace ověřit, je možné si kdykoliv vyžádat k prostudování u příslušného soudu KS Praha .

V jeden okamžik přiložil Černý k Matóvě hlavě pistoli a zmáčkl spoušť. K výstřelu však nedošlo, protože se [[Náboj (zbraň)|náboj]] vzpříčil. Mato zachoval klid a pronesl: ''„To by sis, blbče, pomohl…“''. Policista byl po odhalení gangu za jejich styky s ním kázeňsky potrestán. Roku [[2002]] byl zavražděn v [[Metro v Praze|pražském metru]].

Prvním hmatatelným důkazem byl nález stop [[krev|krve]] na sedadle vozidla, které Černý prodal v autobazaru. Zjistilo se, že auto patřilo stále pohřešovanému Aleši Katovskému. Z podsvětí přišla informace o pohřebišti podnikatelů na dně nějaké přehrady. Policie začala bezvýsledně pátrat na [[Slapská přehrada|Slapech]]. Při prověřování Černého byly zajištěny záznamy z půjčovny aut, které nejenom prokázaly, že si vypůjčil Avii v době některých vražd, ale podle počtu najetých kilometrů byl za pravděpodobné místo, kde se vrazi zbavovali těl, označen Orlík.

Prozkoumávání dna bylo zahájeno [[10. červenec|10. července]] [[1995]] báňskými potápěči. [[Policie České republiky|Česká policie]] totiž tehdy ještě neměla vybavení do vody hluboké 40 [[metr]]ů. Na místo průzkumu se dostavil i štáb televizní stanice [[TV Nova|Nova]], kvůli kterému byla, alespoň zpočátku vyšetřování, vytvořena krycí historka o čištění dna přehrady. Po několika dnech byly nalezeny dva sudy s lidskými ostatky a tělo zabalené v pletivu.

Dne [[18. duben|18. dubna]] [[1997]], po devíti zasedáních (proces trval 4 měsíce), padly konečné rozsudky. Ludvík Černý a Vladimír Kuna byli odsouzeni na doživotí, Karel Kopáč byl odsouzen na 21 let, Petr Chodounský na 14 let za [[podvod]]y a Irena Meierová na 12 let. Všichni se odvolali, [[rozsudek|rozsudky]] se jim zdály příliš vysoképřísné.

[[Irena Meierová]] byla propuštěna předčasně v roce [[2002]] (říká se, že žije v [[Jinočany|Jinočanech]] u Prahy s novou identitou), [[Petr Chodounský]] byl propuštěn v roce [[2011]]. Poslední člen gangu [[Vladimír Kuna]] byl předčasně propuštěn za dobré chování 18. června 2013 (říká se, že se svoji novou ženou A. Ch., kterou si vzal ve vězení, žije kdesi u Chomutova). Ludvík Černý si změnil ve vězení příjmení na Zámečník a 5. října 2017 soud zamítl jeho žádost o podmínečné propuštění.

* Karel Kopáč byl odsouzen na 21 let, (ve vězení se oběsil).