Josef Hrabák: Porovnání verzí

| titul před = Prof. PhDr.

| titul za = DrSc.

| místo narození = [[Brno ]] <br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}

| místo úmrtí = [[Brno ]] <br /> {{Vlajka a název|Československo}}

}}</ref>, v roce 1948 byl jmenován [[Profesor|profesoremprofesor]]em. Titul doktora [[Filologie|filologických]] věd získal v roce 1956 prací ''Studie ze starší české literatury''<ref>{{Citace elektronického periodika

V letech 1935-1945 učil na středních školách v [[Lipník nad Bečvou|Lipníku nad Bečvou]] a v Brně. Od roku 1945 přednášel na Filozofické fakultě MU v Brně, kam v roce 1953 přešel natrvalo, současně v letech 1946-1952 působil na brněnské [[Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity|pedagogické fakultě.]] V roce 1948 byl na jmenován na pedagogické fakultě řádným profesorem české a slovenské literatury a v letech 1950-1952 byl na této fakultě proděkanem. V roce 1953 přešel zpět na filozofickou fakultu a v letech 1954-1960 děkanem filozofické fakulty. Na konci padesátých let působil i jako prorektor Masarykovy univerzity.<ref>FASORA, Lukáš, Jan ČERMIN, Jana ČERMINOVÁ, Jiří HANUŠ a Michaela MÁLIKOVÁ. ''Sto tváří, sto příběhů: vybrané osobnosti v dějinách Filozofické fakulty Masarykovy univerzity''. Brno: Masarykova univerzita, 2020. MUNI Arts 100. <nowiki>ISBN 9788021093829</nowiki>, s. 118.</ref> V letech 1953-1970 vedoucím katedry České literatury a literární vědy.

Roku 1937 byl přijat do [[Pražský lingvistický kroužek|Pražského lingvistického kroužku]]. Byl předsedou Literárněvědné společnosti při [[Československá akademie věd|Československé akademie věd]] (ČSAV), od roku 1952 byl členem vědecké rady Ústavu české a světové literatury ČSAV a vědeckým vedoucím brněnského pracoviště, které bylo zřízeno 1961 z jeho podnětu.  Byl členem uměnovědného kolegia ČSAV a hlavním redaktorem Památek staré literatury české (1953-1987). V roce 1965 by zvolen členem korespondentem ČSAV. Od roku 1970 byl členem redakční rady České literatury, v letech 1970-1972 hlavním [[Redaktor|redaktoremredaktor]]em.  Byl také redaktorem [[Host do domu (časopis)|Hosta do domu]], [[Časopis Matice moravské|Časopisu Matice Moravské]] (1952-1962), Literatury ve škole (1955-1958), redigoval List Sdružení moravských spisovatelů (1947-1948), Listy filologické (1961-1987) a Českou literaturu (1970-1972). Podílel se na vzniku a činnosti Památníku [[Petr Bezruč|Petra Bezruče]] v [[Opava|Opavě]], pracoval v Socialistické akademii (byl předsedou městské sekce Jazyk a literatura), ve Svazu československých spisovatelů, později ve Svazu českých spisovatelů. 

| příjmení =

| jméno =

| url =

Těžiště jeho páce byla [[Literární teorie|teorie literatury]], zvláště [[versologie]], a [[metodologie]]. Publikace z této oblasti tvoří nejvýznamnější část jeho díla ''Úvod do teorie verše,'' 1956; ''Z problémů českého verše'', 1964; ''Studie o českém verši,'' 1959 a ''O charakter českého verše,'' 1970. Napsal učební texty ''[[Literární komparatistika|Literární komparatistika,]]'' 1971 a ''[[Poetika]],'' 1973. S Vladimírem Štěpánkem spolupracoval na publikaci ''Úvod do teorie literatury'', 1987. Populárněvědně jsou pojata díla ''Umíte číst [[Poezie|poezii]]?,'' 1963, v přepracované a rozšířené verzi s názvem ''Umíte číst poezii a [[Próza|prózu]]?,'' 1971. [[Genologie|Genologicky]] orientované jsou ''Čtení o [[Román|románuromán]]u,''1981;  ''Napínavá četba pod lupou,'' 1986 a ''Od laciného optimismu k [[Horor|hororuhoror]]u,''1988.

* ''Úvod do teorie verše,'' 1956

* ''Dějiny české literatury'', 1959

* ''Jak kulturně mluvit a číst'', 1960, spolu s [[Milan Jelínek|Milanem Jelínkem]]

* ''K morfologii české prózy,'' 1960

* ''K metodologii studia starší české literatury'', 1962

* ''Tisíc let české poezie'' 1974, třídílné vybrané uspořádání české poezie

* ''Úvod do teorie literatury'', 1987, spolu s Vladimírem Štěpánkem

| příjmení2 =

| jméno2 =

| počet stran =

* [https://brno.rozhlas.cz/literarni-vyroci-josef-hrabak-6445097 Marie Krčmová o svém otci]