Velké Přílepy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Externí odkazy: {{ÚIR}}-->{{RÚIAN}} za použití AWB |
m prohození šablon; kosmetické úpravy |
||
Řádek 33:
Území mezi obcemi Velké Přílepy, [[Roztoky u Prahy]], [[Libčice nad Vltavou]], [[Únětice (okres Praha-západ)|Únětice]] nebo [[Černý Vůl]] a vzdálenější [[Holubice (okres Praha-západ)|Holubice]], [[Buštěhrad]] a [[Slaný]] patří k nejbohatším archeologickým nalezištím v Čechách, bylo trvale osídleno od neolitu. Byla tu objevena lokalita kultury nálevkovitých pohárů, na jižním okraji obce osada únětické kultury. Z období stěhování národů pochází hrob germánského jezdce. S prvními průzkumy začali ve 2. čtvrtině 19. století [[Matyáš Kalina z Jäthensteinu]] a po něm ve 40. letech [[19. století|19. století,]] páter [[Václav Krolmus]].
Velké Přílepy byly poprvé písemně zmíněny v dokumentech v roce [[1228]] jako majetek kapituly katedrály sv. Víta, zatímco "Kamik" daroval král Přemysl Otakar v témže roce abatyši a kapitule kláštera benediktinek sv. Jiří na Pražském hradě<ref>Darovací listina: Regesta diplomatica et epistolaria regni Bohemiae et Moraviae I, ed. Karel Jaromír Erben. Praha 1855, s. 336, č. 723</ref>. Kamýk byl
Během husitských válek se pražští husité zmocnili statků a v roce 1436 je král Zikmund Lucemburský zabavil. Po vypuknutí třicetileté války byly statky protestantů zabaveny, vrátily se Svatovítské kapitule. Roku 1648 Přílepy a Kamýk vyplenily jednotky švédského velitele Königsmarka.
.
=== Územněsprávní začlenění ===
Řádek 127:
{{Pahýl}}
{{Okres Praha-západ}}
{{Portály|Česko|Geografie}}▼
{{Autoritní data}}
▲{{Portály|Česko|Geografie}}
[[Kategorie:Vesnice v okrese Praha-západ]]
|