Melnik: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Narovnání přesměrování Bulharské oblasti |
m →Historie: typografie za použití AWB |
||
Řádek 40:
== Historie ==
Historie města sahá do prvního století před naším letopočtem. Svůj název nese od 6 století. V době [[První bulharská říše|První bulharské říše]] střežil hrad křižovatku obchodní cesty ze [[Soluň|Soluně]] do Serdiky, dnešní [[Sofie]]<ref>KRAUS, Vilém, et al. Http://www.ceskatelevize.cz : ivysílání [online]. Jaroslav Hykl.Česká televize, Kabel Plus Sport a.s., 7. 10. 2005 [cit. 2011-08-03]. Putování za vínem IV: Trácká nížina, údolí řeky Strumy. Dostupné z WWW: <http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1138856531-putovani-za-vinem/203562263500021-bulharsko-i/>.</ref>. První písemná zmínka o něm je z [[11. století]], kdy se stal po [[Bitva u Belasice|bitvě u Belasice]] součástí [[Byzantská říše|Byzantské říše]]. Podle cestopisu [[Al-Idrísí]]ho z [[12. století]] se jednalo o proslulou pevnost s okolními vesnicemi a obhospodařovanými poli. V letech 1215–1230 zde zřídil sídlo svého dvora despota [[Alexij Slav]].<ref>{{Citace sborníku|příjmení = Kănev|jméno = Nikolaj|titul = Алексий Слав - претендентът на латинския император Анри дьо Ено за българския царски престол или отново за деспотската титла на Алексий Слав|příjmení sestavitele = Pavlov|jméno sestavitele = Plamen|příjmení sestavitele2 = Kănev|jméno sestavitele2 = Nikolaj|příjmení sestavitele3 = Chrisimov|jméno sestavitele3 = Nikolaj|sborník = Великите Асеневци|vydavatel = Абагар|místo = Veliko Tărnovo|rok vydání = 2016|počet stran = |strany =
Pod nadvládou [[Osmanská říše|Osmanské říše]], pod kterou bylo od roku 1395, ztratilo město obchodní význam pohraniční pevnosti, nicméně [[Evlija Čelebi]] ho v [[17. století]] popsuje jako město s jednopatrovými a dvoupatrovými kamennými domy, které udržuje obchodní styk na velké vzdálenosti. Počátkem [[19. století]] zde bylo 70 kostelů, 4 kláštery a 3 chlapecké školy. Ukrajinský cestovatel [[Viktor Grigorovič]] v roce 1845 zaznamenal, že obyvatelé mluví řecky, a podobný poznatek měli američtí misionáři, kteří město navštívili v roce 1862. Při sčítání v roce 1873 zde bylo zaznamenáno 1 030 domácností, 650 [[muslim]]ů, 2 000 Bulharů a 560 Řeků, přičemž se sčítali jen muži. Podle [[Vasil Kănčov|Vasila Kănčova]] tu v roce 1900 žilo 4 330 obyvatel, z toho 560 bulharských křesťanů, 950 [[Turci|Turků]], 2 650 [[Řekové|Řeků]], 30 [[Arumuni|Arumunů]] a 200 [[Cikáni|Cikánů]].<ref>{{Citace monografie|příjmení = Kănčov|jméno = Vasil|titul = Македония. Етнография и Статистика|vydání = 1|vydavatel = Българско Книжовно Д-во|místo = Sofie|rok = 1900|strany = 189|počet stran = 341|kapitola = 18. Мелнишка Каза|url kapitoly = http://www.promacedonia.org/vk/vk_2_18.htm|svazek = II. Статистика|typ svazku = část|jazyk=bg}}</ref> Město se stalo součástí Bulharska během první balkánské války, když do něj 17. října 1912 vstoupila bulharská vojska. Po [[Druhá balkánská válka|druhé balkánské válce]] bylo turecké obyvatelstvo vyhnáno a řecké obyvatelstvo vyměněno za bulharské utečence především z [[Makedonie (region)|Makedonie]], takže zde bylo v roce 1916 odhadováno 10 tisíc obyvatel.
| |||