Mraveniště: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
revert, navraťte to, prosím, jen s věrohodným zdrojem, díky!
m typo
Řádek 2:
'''Mraveniště''' je místo, které slouží jako hnízdo [[mravenec|mravencům]]. Jde o umělou stavbu, kterou mravenci soustavnou prací budují k přežití [[kolonie]], a může být obydleno i několik desítek let.
Slouží k ochraně před nepříznivým počasím a predátory, k uskladnění potravy a k výchově potomstva, kterému zajišťuje optimální podmínky pro růst díky důmyslnému systému s termoregulační schopností.
Podoba a materiál, ze kterého je mraveniště postaveno, závisejí na daném druhu mravence a na prostředí, ve kterém mravenci žijí – typově v rozmezí od primitivních hnízd až po vysoce propracované dokonalé a propracované stavby.
Existují tak mraveniště z jehličí, zeminy, kartónové hmoty, listí, v zemi, dutinách stromů, v rostlinách atd.
 
Řádek 25:
 
[[Mravenec lesní]] buduje mraveniště z jehličí a klacíků, často s pařezem v centru stavby. Stavba je jako ledovec – větší část je skryta pod povrchem; nadzemní část se může tyčit až do výšky 1,5 m.
Pro zvýšení akumulace slunečního tepla je v severních šířkách pozvolnější svah orientovanýorientován směrem na jih, kam dopadá nejvíce slunečního záření.
 
[[Mravenec obecný]] (''Lasius niger'') buduje hnízdo z jemné zeminy pod kamenem, v zemi nebo mrtvém dřevě. Podzemní hnízdo je s povrchem spojeno otvůrky obklopenými drobnými hliněnými valy. Občas má mraveniště i nadzemní kopulovitou hliněnou nadstavbu navršenou kolem stébel trav. Tato část je pevná, odolává větru i letním dešťům, ale zima nadstavbu ničí.
 
Americký druh z rodu střihačů (''Atta sexdens'') tvoří kupu z ohromného množství vynesené zeminy z podzemí vynesené zeminy, kde má vybudovanou síť chodeb a velkých komůrek. Velká část komůrek obsahuje známé houbové zahrádky, kam mravenci nosí rozmělněnou listovou hmotu, na které pěstují houbu sloužící jako jejich hlavní příjem obživy. Tato mraveniště dosahují průměru 10 m, hloubky 6 m a až 2000 komůrek s celkovým objemem 20 m³. V dospělé kolonii žije 5–8 milionů mravenců.
 
[[Mravenec žahavý]] (''Tetramorium caespitum'') má mraveniště pouze v zemi, stejně jako mnoho mravenců žijících v teplém a suchém prostředí, jako např. [[mravenec zrnojed]] (''Messor barbarus''), který má v mraveništi zvláštní kastu mravenců sloužících jako živé zásobárny potravy v období hladu.
Řádek 64:
Mraveniště „tkalců“ (''Oecophylla smaragdina'') z [[Afrika|Afriky]] je „sešito“ z listů v koruně stromu. Tkalci ze svých těl vytvářejí řetězce, a tím k sobě přitahují listy, které sešívají hedvábím larev, které dělnice drží v kusadlech a pohybují jimi sem a tam napříč listy.
Larva uvolňuje z vývodu žláz hedvábné vlákno, původně určené k vytvoření kokonu. Larvy takto zbavené kokonu neuhynou, ale jsou odchovány v trochuponěkud jinýchodlišných podmínkách. Tisíce vláken vytvoří pevné tkanivo držící listy pevně u sebe.
<gallery widths="150">
File:Green Ant nest.jpg
Řádek 76:
 
=== Rostlinná mraveniště ===
V tropech neudělátenelze udělat krok, abysteaby se nenarazilinenarazilo na mravence. Hnízdí dokonce v&nbsp;rostlinách, s&nbsp;nimiž jsou často v&nbsp;symbiotickém stavu (např. v&nbsp;rostlinách rodu cekropie – ''Cecropia''). Těmto rostlinám mravenci zabezpečují ochranu a občas je rozšiřují po okolí. Rostlina jim naopak poskytuje domov a někdy plody určené přímo mravenčím nájemníkům. Při pokusu ublížit takové rostlině se mravenci ihned vyrojí a zuřivě svůj domov a rostlinu brání; proto je třeba při prodíraní se džunglí dávat pozor, čeho se dotýkáte. Taková mraveniště budují např. mravenci rodu ''Azteca''.
 
=== Jiná mraveniště ===