Wikipedistka:Leome323/Pískoviště/Více písku2: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
+píseček
Řádek 47:
| oclc = 2202620
}}</ref>
 
Později byl tento druh zařazen do rodu ''Petroica''. Název vznikl ze [[Starořečtina|starořeckých]] slov ''petros'' („skála“) a ''oikos'' („domov“) zřejmě díky zvyku lejsčíků posedávat na skalách. Patří mezi pět druhů lejsčíků, které jsou typické červenou nebo oranžovou náprsenkou. Jeden z těchto druhů je dle testů [[Jaderná DNA|jaderné]] a [[mitochondriální DNA]] také jejich blízkým příbuzným: ''Petroica boodang''. Lejsčík rudočelý nemá žádné poddruhy, ačkoliv pro samičky ze sušších oblastí je typické, že mívají světlejší opeření než ostatní.<ref>HIGGINS, str. 664.</ref>
 
== Popis ==
[[Soubor:Petroica goodenovii 1 - Wianamatta Reserve.jpg|vlevo|náhled|Dospělý samec z [[Nový Jižní Wales|Nového Jižního Walesu]]]]
Lejsčíci rudočelí jsou nejmenšími zástupci červených lesjčíků: dospělí jedinci měří 10,5 až 12,5 cm. Samice i samci jsou podobně velcí. Rozpětí křídel se pohybuje mezi 15 a 19,5 cm a váží 7 až 9 g. Na rozdíl od ostatních lesjčíků ale mají delší nohy.
 
Samečci mají výraznou červenou kápi a náprsenku. Horní část těla je černá, krom bílých ramen a bílých špiček ocasních per. Naproti tomu samičky jsou hnědo-šedé, s červeným proužkem na hlavě. Některé samice navíc mají několik červených pírek i na hrudi. Křídla jsou tmavší břicho naopak velmi světlé. Lejsčíci mají krátký černý [[zobák]], tmavě hnědé oči a tmavě hnědé nohy. Mladí jedinci se podobají samicím až do svého prvního přepeřování, kdy se vybarví. Samotné přepeřování probíhá každý rok po skončení období hnízdění, tedy zhruba od dubna.<ref>HIGGINS, str. 662.</ref>
 
Červené zbarvení lejsčíků rudočelých způsobují pigmenty a karotenoidy [[kantaxantin]] a adonirubin.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Dowling
| jméno = Damian K.
| příjmení2 = Mulder
| jméno2 = Raoul A.
| titul = Red plumage and its association with reproductive success in red-capped robins
| periodikum = Annales Zoologici Fennici
| datum vydání = 2006-10-28
| ročník = 43
| číslo = 4
| strany = 311-321
| jazyk = en
| url = http://www.sekj.org/PDF/anzf43/anzf43-311.pdf
| místo = Helsinki
}}</ref> Vzhledem k tomu, že tyto sloučeniny nedokáží sami syntetizovat, získávají je z potravy. Karotenoidy navíc hrají důležitou roli v imunitním systému, který je hojně spotřebovává, a platí tedy, že zdraví jedinci mají výraznější barvy. Právě jasnost barev je tak častým faktorem při výběru partnera v období rozmnožování.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Olson
| jméno = V. A.
| příjmení2 = Owens
| jméno2 = I. P.
| titul = Costly sexual signals: are carotenoids rare, risky or required?
| periodikum = Trends in Ecology & Evolution
| datum vydání = 1998-12-01
| ročník = 13
| číslo = 12
| strany = 510–514
| issn = 0169-5347
| pmid = 21238418
| doi = 10.1016/s0169-5347(98)01484-0
| poznámka = PMID: 21238418
| url = https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/21238418
| datum přístupu = 2021-07-16
}}</ref>
 
Bývají zaměňováni s příbuznými lejsčíky ''Petroica boodang'' a [[Lejsčík ohnivý|lejsčíky ohnivými]] (''Petroica phoenicea''). Obzvláště samičky jsou si podobné, samečci jdou rozlišit díky červené kápi.
 
== Výskyt ==
 
== Odkazy ==
Řádek 54 ⟶ 99:
 
=== Literatura ===
 
* {{Citace monografie
| příjmení = Higgins
| jméno = P. J.
| příjmení2 = Peter
| jméno2 = J. M.
| příjmení3 = Steele
| jméno3 = W. K.
| titul = Handbook of Australian, New Zealand & Antarctic Birds: Pardalotes to Shrike-thrushes
| vydání =
| vydavatel = Oxford University Press
| místo = Melbourne
| rok vydání = 2002
| počet stran = 1262
| strany =
| svazek = 6
| isbn = 0-19-553762-9
| oclc = 23753076
| jazyk = en
}}
 
=== Externí odkazy ===