Richard Dotzauer: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení
m →‎Rodina a profese: pravopis za použití AWB
Řádek 24:
Úkolem Dotzauera bylo vyhledávání nových odbytišť pro prodej [[Indigo|indigem]] barvených látek. Během krátké doby získal mnoho nových odběratelů v&nbsp;[[Uhersko|Uhrách]], [[Chorvatsko|Chorvatsku]] a [[Sedmihradsko|Sedmihradsku]].<ref name="Meinl6"/>
 
V&nbsp;roce 1844 udělil Josef Dotzauer svému zeti právo [[Prokura|prokury]] a od té doby řídil Richard Dotzauer společnost sám. Sám rovněž uzavíral a kontroloval veškeré finanční transakce. Rozvoj společnosti přibrzdily [[Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství|revoluční události v&nbsp;roce 1848]], ale Richard Dotzauer situaci zvládl a v&nbsp;porevolučních letech dokázal velkoobchod rozvíjet. Na Silvestra 1849 uzavřel s&nbsp;tchánem [[Společenská smlouva (obchodní právo)|společenskou smlouvu]] a na Nový rok 1850 vznikla společnost Jos.&nbsp;Dotzauer&Comp. V&nbsp;době prvního krachu na burze na konci 50.&nbsp;let 19.&nbsp;století přišel Dotzauer až o&nbsp;polovinu svého jmění, přesto krizi zvládnulzvládl. Pro úspěšné podnikání však potřeboval více peněz. Problémy rakouské měny však ovlivňovaly jeho obchody. Zásadní roli sehrály německé banky, u&nbsp;kterých se mu podařilo vyjednat lepší podmínky, než které nabízely banky v&nbsp;Praze. Na konci 60.&nbsp;let 19.&nbsp;století zasáhla Evropu další hospodářská krize a hospodářský pokles v&nbsp;celé Evropě prohloubil nestabilitu rakouské měny, propad kurzu negativně ovlivnil nákup zboží ze zahraničí. Po návštěvě Schwarzenberských knížecích cukrovarů na podzim roku 1858 a podpisu smlouvy začaly do jeho velkoobchodu docházet zásilky cukru. Dotzauer dokázal prodat ročně až 3&nbsp;tisíce tun cukru. Velkoobchod Richarda Dotzauera prodával i&nbsp;francouzské [[šampaňské víno]], dovážené z&nbsp;panství velkovévody Alfreda de Montebello.<ref name="Meinl10"/>
 
Rytíř Dotzauer zemřel bezdětný roku 1887 v&nbsp;Praze, byl pohřben v mohutné kaplové hrobce na [[Olšanské hřbitovy|Olšanských hřbitovech]]. Univerzální dědičkou se stala jeho žena Eleonora. Ve spisu pozůstalostního řízení se uvádí, že jeho [[pozůstalost]], rozdíl mezi aktivy a pasivy, činila více jak 70&nbsp;tisíc zlatých. V&nbsp;závěti pamatoval Dotzauer na rodné město Kraslice, kterému odkázal 5&nbsp;000 zlatých, kraslickému chudobinci dokonce 30&nbsp;000&nbsp;tisíc zlatých.<ref name="Meinl74"/>