Afroameričané: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 94:
Od poloviny 20. století podporuje většina Afroameričanů (v této otázce reformovanou) [[Demokratická strana (USA)|Demokratickou stranu]], která se s posílením práv menšin zaměřila na prosazování jejich zájmů. Například ve [[Volby prezidenta USA 2004|volbách prezidenta z roku 2004]] obdržel kandidát Demokratické strany [[John Kerry]] hlasy 88 % afroamerických voličů. Afroameričané se k Demokratické straně přimkli zejména za vlády prezidentů [[John Fitzgerald Kennedy|Johna F. Kennedyho]] (ve funkci v letech 1961–1963) a [[Lyndon B. Johnson|Lyndona B. Johnsona]] (1963–1969), kteří podporovali Hnutí za občanská práva. Nicméně již dříve ve 20. století volili pro [[Franklin Delano Roosevelt|Franklina D. Roosevelta]] a jeho ekonomický program [[New Deal]], který v době [[Velká hospodářská krize|Velké hospodářské krize]] garantoval práci i pro Afroameričany.
Za Demokraty kandidovala také [[Carol Moseley Braun]], která byla první Afroameričankou zvolenou do Senátu USA (ve funkci v letech 1993–1999) a prvním zástupcem Afroameričanů zvoleným do této instituce od roku 1977. Demokratickým senátorem byl také [[mulat]] [[Barack Obama]] (ve funkci v letech 2005–2008). Oba byli zvoleni za stát [[Illinois]], stejně jako pozdější senátor [[Roland Burris]]. Do roku 2018 bylo v USA zvoleno jen deset afroamerických senátorů. V lavicích Kongresu USA historicky zasedalo celkem 153 Afroameričanů, přičemž 52 z nich bylo v roce 2018 stále ve výkonu funkce. Poslancem s nejvíce funkčními obdobími byl [[John Lewis (politik)|John Lewis]] (zemřel v roce 2020), který zvítězil v sedmnácti volbách a byl poslancem v období let 1987 až 2020. Od roku 1935 do roku 1990 uspěli afroameričtí kandidáti do Kongresu USA pouze za Demokratickou stranu. Od roku 1900 do roku 2018 bylo pouze osm afroamerických poslanců Republikány.
=== Zdraví ===
| |||