[[Soubor:March on washington Aug 28 1963.jpg|náhled|[[Pochod na Washington za práci a svobodu]], srpen 1963.]]
Od padesátých let 20. století se začalo formovat [[Afroamerické hnutí za občanská práva|Hnutí za občanská práva]], které poprvé zarezonovalo po brutálním lynči [[Emmett Till|Emmetta Tilla]], čtrnáctiletého chlapce z [[Chicago|Chicaga]], který byl zavražděn v [[Mississippi (stát)|Mississippi]] v roce 1955. Pachatelé byli soudem se zcela bílou porotou osvobozeni. Do povědomí se stále častěji začaly dostávat perzekuce Afroameričanů a diskriminační projevy nadvlády bílých AmeričanůEuroameričanů. V roce 1955 [[Rosa Parksová]] protestem proti rasové segregaci rozpoutala [[bojkot autobusové dopravy v Montgomery]]. Následovala celá řada protestních akcí a aktivit hnutí za občanská práva, která vyústila v roce 1963 [[Pochod na Washington za práci a svobodu|pochodem na Washington za práci a svobodu]], kterého se zúčastnilo až 300 000 osob a na kterém [[Martin Luther King|Martin Luther King Jr.]] pronesl svůj slavný projev ''[[I Have a Dream]]''. V roce 1964 prezident [[Lyndon B. Johnson]] po tlaku veřejnosti podepsal zákon o občanských právech, který zakazoval rasovou segregaci a přikazoval dodržování rovných práv pro všechny občany USA. V roce 1965 byl přijat zákon o voličských právech, který dával federální vládě větší pravomoci nad státy s cílem odstranit diskriminační prvky, které v praxi bránily Afroameričanům volit.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = History Of Federal Voting Rights Laws | periodikum = www.justice.gov | url = https://www.justice.gov/crt/history-federal-voting-rights-laws | datum vydání = 2015-08-06 | jazyk = en | datum přístupu = 2019-01-22}}</ref> Mezi lety 1966 a 1975, po zavraždění Martina Luthera Kinga Jr., působilo radikálnější hnutí [[Black Power]], jehož cílem bylo vytvořit autonomní politické a ekonomické struktury, které by vymanily Afroameričany z područí bíléeuroamerické populace USA. Zvláště ekonomická závislost byla alarmující. V padesátých letech tvořila výše platu Afroameričanů 55 % výše srovnatelného platu bílého AmeričanaEuroameričanů. V roce 1959 činil příjem bíléeuroamerické rodiny 5 600 dolarů, zatímco afroamerické rodiny jen 2 900 dolarů. V roce 1965 žilo 43 % Afroameričanů pod hranicí chudoby. Do konce šedesátých let se situace zlepšila, průměrná výše platu Afroameričanů již činila 60 % výše platů bílých AmeričanůEuroameričanů a pod hranicí chudoby nadále žilo již jen 23 % Afroameričanů.
