Dějiny Nizozemska: Porovnání verzí

Přidáno 1 037 bajtů ,  před 2 měsíci
→‎Příměří a význam nizozemské revoluce: Doplnění údajů - VIZ www.starokatolici.cz a francouzský dokument (2017) : Zlaté století 1585-1650, ČT2, sobota 3.7.2021, 8.30 h .
(→‎Příměří a význam nizozemské revoluce: Doplnění údajů - VIZ www.starokatolici.cz a francouzský dokument (2017) : Zlaté století 1585-1650, ČT2, sobota 3.7.2021, 8.30 h .)
značky: editace z Vizuálního editoru URL ve shrnutí
Jižní část Nizozemí, zůstala katolická a pod nadvládou španělských králů. Stejně tak zůstala na rozdíl od severu součástí [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. Do roku [[1706]] bylo toto území (jižní Nizozemí) známé jako [[Španělské Nizozemí]] a poté v letech [[1714]]–[[1794]] jako [[Rakouské Nizozemí]]. A to až do roku [[1795]], kdy skončila habsburská nadvláda a začala francouzská.
 
Nizozemí se postupně definovalo jako převážně kalvinistický stát, což vedlo k&nbsp;mentálnímu odcizení Severu a Jihu Nizozemí. Přesto značná část obyvatel zůstala římskými katolíky(cca 1/4 všech obyvatel).Např. v Amsterdamu tvořili asi polovinu. Vládou a kalvinistickou většinou byli tolerováni. Chrámy měli ve svých soukromých domech. Pokus o&nbsp;jednotný stát (tzv. Spojené království nizozemské) v&nbsp;letech 1815–1830 byl proto neúspěšný a skončil nezávislostí [[Belgie]] v&nbsp;roce [[1839]]. Podle [[marxismus|marxistů]] šlo o&nbsp;první buržoazní [[revoluce|revoluci]], signál toho, že končí [[feudalismus]] a začíná [[kapitalismus]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
V&nbsp;90. letech Mořic dobyl mnoho významných měst v&nbsp;pohraničí. Centrum Severu bylo klidné a zažívalo hospodářský a kulturní rozkvět. V&nbsp;roce [[1602]] byla založena [[nizozemská Východoindická společnost]]. Výjimkou byl náboženský spor o&nbsp;[[predestinace|predestinaci]]. Začal v&nbsp;roce [[1594]] a rozhořel se zejména po roce 1603. Jeho hlavními protagonisty byl [[Franciscus Gomarus]] (1563–1641),<ref>[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/238153/Franciscus-Gomarus Franciscus Gomarus] {{en}}</ref> netolerantní, militantní kalvinista, na jehož straně byl generální místodržitel Mořic Oranžský, další monarchisté a většina Nizozemců, a [[Jakub Arminius|Jacobus Arminius]] (1560–1609), zastánce podmíněné predestinace, na jehož straně byl Holanďan Johan van Oldenbarnevelt, [[Hugo Grotius]] a další republikáni. Mentální rozdíl mezi Severem a Jihem se prohloubil natolik, že ani jedna strana již opravdově netoužila žít v&nbsp;jednom státě (toto se opětovně projevilo v&nbsp;letech 1815–1830, během existence Spojého království Nizozemského zabírajícího celé Nizozemí). Problém Severu byl v&nbsp;přílišné velikosti Holandska, které plnilo 60 % federálního rozpočtu.
 
První fáze osmdesátileté války skončila podepsáním příměří, známého jako ''[[pax hispanica]]'', v&nbsp;roce [[1609]], čímž Španělsko uznalo existenci severního Spojeného Nizozemí. Druhé období se kryje s&nbsp;obdobím [[třicetiletá válka|třicetileté války]] (1618–1648), když Nizozemí v&nbsp;roce [[1621]] opětovně vyhlásilo Španělsku válku. Obě války, osmdesátiletá i&nbsp;třicetiletá, byly následně uzavřeny jediným [[Vestfálský mír|vestfálským mírem]], díky němuž získalo spojené Nizozemí mezinárodní úznáníuznání.
 
Podle nejvýznamnějších provincie byla republika spojeného Nizozemí též nazývána ''Holandskem'' (resp. Holandskou republikou), což byl ovšem stejně jako dnes nepřesný název.
Další takové války Nizozemí s Anglií proběhly v letech [[1664]]–[[1667]] [[druhá anglo-nizozemská válka]], [[1672]]–[[1678]] [[třetí anglo-nizozemská válka]] a [[1781]]–[[1784]] [[čtvrtá anglo-nizozemská válka]]
 
Nizozemský (či holandský) místodržitel v&nbsp;letech [[1672]]–[[1702]] [[Vilém III. Oranžský]], byl společně se svou ženou Marií Stuartovnou králem Anglie, Skotska a Irska v&nbsp;letech [[1689]]–[[1702]]. V r.1723 vznikla v Utrechtu tzv. utrechtská církev, kdy misijní biskup-titulární biskup Askalonu+koadjuktor titulárního biskupa Babylonu Dominick Maria Varlet /francouzského původu/ vysvětil (bez předchozího schválení papežem Katolické církve v Římě) nového katolického arcibiskupa Utrechtu. Následně byli nový arcibiskup, jeho světitel D.M.Varlet a jejich stoupenci z katolické církve exkomunikováni. V utrechtské arcidiecézi (a následně v diecézích Haarlem a Deventer) však vznikla nová církev : Římskokatolická arcidiecéze starobiskupského duchovenstva v Utrechtu. Nadále se definovala jako součást Katolické církve. Osamostatnila se až v r. 1870 v souvislosti se vznikem starokatolického hnutí jakožto Starokatolická církev v Nizozemsku
 
V&nbsp;roce [[1747]] byla formálně uzákoněna dědičnost funkce místodržitele v&nbsp;rodu [[Oranžsko-nasavská dynastie|Oranžsko-nasavském]].
Neregistrovaný uživatel