Dějiny Nizozemska: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
→Příměří a význam nizozemské revoluce: Doplnění údajů - VIZ www.starokatolici.cz a francouzský dokument (2017) : Zlaté století 1585-1650, ČT2, sobota 3.7.2021, 8.30 h . značky: URL ve shrnutí editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 178:
Jižní část Nizozemí, zůstala katolická a pod nadvládou španělských králů. Stejně tak zůstala na rozdíl od severu součástí [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. Do roku [[1706]] bylo toto území (jižní Nizozemí) známé jako [[Španělské Nizozemí]] a poté v letech [[1714]]–[[1794]] jako [[Rakouské Nizozemí]]. A to až do roku [[1795]], kdy skončila habsburská nadvláda a začala francouzská.
Nizozemí se postupně definovalo jako převážně kalvinistický stát, což vedlo k mentálnímu odcizení Severu a Jihu Nizozemí. Přesto značná část obyvatel zůstala římskými katolíky(cca 1/4 všech obyvatel).Např. v Amsterdamu tvořili asi polovinu. Vládou a kalvinistickou většinou byli tolerováni. Chrámy měli ve svých soukromých domech. Pokus o jednotný stát (tzv. Spojené království nizozemské) v letech 1815–1830 byl proto neúspěšný a skončil nezávislostí [[Belgie]] v roce [[1839]]. Podle [[marxismus|marxistů]] šlo o první buržoazní [[revoluce|revoluci]], signál toho, že končí [[feudalismus]] a začíná [[kapitalismus]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 202:
V 90. letech Mořic dobyl mnoho významných měst v pohraničí. Centrum Severu bylo klidné a zažívalo hospodářský a kulturní rozkvět. V roce [[1602]] byla založena [[nizozemská Východoindická společnost]]. Výjimkou byl náboženský spor o [[predestinace|predestinaci]]. Začal v roce [[1594]] a rozhořel se zejména po roce 1603. Jeho hlavními protagonisty byl [[Franciscus Gomarus]] (1563–1641),<ref>[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/238153/Franciscus-Gomarus Franciscus Gomarus] {{en}}</ref> netolerantní, militantní kalvinista, na jehož straně byl generální místodržitel Mořic Oranžský, další monarchisté a většina Nizozemců, a [[Jakub Arminius|Jacobus Arminius]] (1560–1609), zastánce podmíněné predestinace, na jehož straně byl Holanďan Johan van Oldenbarnevelt, [[Hugo Grotius]] a další republikáni. Mentální rozdíl mezi Severem a Jihem se prohloubil natolik, že ani jedna strana již opravdově netoužila žít v jednom státě (toto se opětovně projevilo v letech 1815–1830, během existence Spojého království Nizozemského zabírajícího celé Nizozemí). Problém Severu byl v přílišné velikosti Holandska, které plnilo 60 % federálního rozpočtu.
První fáze osmdesátileté války skončila podepsáním příměří, známého jako ''[[pax hispanica]]'', v roce [[1609]], čímž Španělsko uznalo existenci severního Spojeného Nizozemí. Druhé období se kryje s obdobím [[třicetiletá válka|třicetileté války]] (1618–1648), když Nizozemí v roce [[1621]] opětovně vyhlásilo Španělsku válku. Obě války, osmdesátiletá i třicetiletá, byly následně uzavřeny jediným [[Vestfálský mír|vestfálským mírem]], díky němuž získalo spojené Nizozemí mezinárodní
Podle nejvýznamnějších provincie byla republika spojeného Nizozemí též nazývána ''Holandskem'' (resp. Holandskou republikou), což byl ovšem stejně jako dnes nepřesný název.
Řádek 216:
Další takové války Nizozemí s Anglií proběhly v letech [[1664]]–[[1667]] [[druhá anglo-nizozemská válka]], [[1672]]–[[1678]] [[třetí anglo-nizozemská válka]] a [[1781]]–[[1784]] [[čtvrtá anglo-nizozemská válka]]
Nizozemský (či holandský) místodržitel v letech [[1672]]–[[1702]] [[Vilém III. Oranžský]], byl společně se svou ženou Marií Stuartovnou králem Anglie, Skotska a Irska v letech [[1689]]–[[1702]]. V r.1723 vznikla v Utrechtu tzv. utrechtská církev, kdy misijní biskup-titulární biskup Askalonu+koadjuktor titulárního biskupa Babylonu Dominick Maria Varlet /francouzského původu/ vysvětil (bez předchozího schválení papežem Katolické církve v Římě) nového katolického arcibiskupa Utrechtu. Následně byli nový arcibiskup, jeho světitel D.M.Varlet a jejich stoupenci z katolické církve exkomunikováni. V utrechtské arcidiecézi (a následně v diecézích Haarlem a Deventer) však vznikla nová církev : Římskokatolická arcidiecéze starobiskupského duchovenstva v Utrechtu. Nadále se definovala jako součást Katolické církve. Osamostatnila se až v r. 1870 v souvislosti se vznikem starokatolického hnutí jakožto Starokatolická církev v Nizozemsku
V roce [[1747]] byla formálně uzákoněna dědičnost funkce místodržitele v rodu [[Oranžsko-nasavská dynastie|Oranžsko-nasavském]].
| |||