Olympiakos Pireus (fotbal): Porovnání verzí

Přidáno 45 bajtů ,  před 1 rokem
rozpracování článku – napřím. odkazů, odstranění smazaného obrázku
(rozpracování článku – napřím. odkazů, odstranění smazaného obrázku)
{{Pracuje se}}
{{Infobox - fotbalový klub
| název = Olympiakos Pireus
| federace = {{flagicon|Řecko}} HFF
| soutěž = {{flagicon|Řecko}} '''[[Řecká Superliga|1. fotbalová liga Řecka]]'''
| stadion = [[KaraiskakisStadion StadiumKaraiskakis]], [[Pireus]]
| kapacita = 33 334
| předseda = {{flagicon|Řecko}} Evangelos Marinakis
Olympiakos je vůbec nejúspěšnějším řeckým klubem historie. Na kontě má již 40 mistrovských titulů, 26x triumfoval v ''Řeckém fotbalovém poháru'' a 4x v ''Řeckém Superpoháru''<ref name="history">{{Citace elektronické monografie|titul=Olympiacos FC HISTORY| url =http://www.olympiacos.org/en/history|jazyk = en| vydavatel = Olympiakos.org| datum vydání = | datum přístupu = 21.09.2011}}</ref>. To je více než kterýkoliv jiný řecký klub. V celoevropských soutěžích pořádaných pod hlavičkou [[UEFA]] doposud žádnou trofej nezískala. Nejlepším umístěním jsou dvě čtvrtfinále – [[Liga mistrů UEFA 1998/99]] a [[Pohár vítězů pohárů 1992/93]].
 
Domácím stadionem klubu je ''Karaiskakis Stadium'' v [[Pireus|Pireu]] s kapacitou více než 33 tisíc míst. Olympiakos je dle průzkumů z roku 2006 vůbec nejpopulárnějším řeckým klubem se 2,5 miliony fanoušků a v s počtem 86 000 registrovaných členů zaujímá deváté místo na světě. Největším rivalem je jiný klub z [[Athény|Atén]], [[Panathinaikos FCAthény (fotbal)|Panathinaikos]]. Jejich derby má název ''Derby věčných nepřátel'' ([[Řečtina|řecky]]: Ντέρμπι των αιωνίων αντιπάλων) a je mu přezdíváno Matka všech bitev.
 
== Historie ==
Vedení klubu se ujala prosperující rodina ''Andrianopoulos'', která v přístavu provozovala obchodní činnost. Bratři Yannis, Dinos, Giorgos, Vassilis a Leonidas za klub nastupovali a dovedli klub na cestu znamenající slávu. Úspěch se dostavil velmi rychle, krátce po založení, kdy se klub stal mistrem oblasti [[Pireus|Pirea]]. Toto dokázal v letech 1925, 1926 a 1927. Legendární bratrská pětice poutala velkou pozornost a fanouškovská základna, složená převážně z dělnické třídy, se brzy rozrostla.<ref name="history" />
 
V roce [[1926]] byla založena řecká fotbalová federace a pro sezonu 1927/28 se konalo první celořecké fotbalové mistrovství. Účastnili se ho mistři místních lig EPSA ([[Athény]]), EPSP (Piraeus) a EPSM ([[Soluň]]). Olympiakos mezi nimi nebyl a titul získal [[Aris Soluň (fotbal)|Aris Soluň]]. V následující sezoně ne mistrovství kvůli sporům s klubů s fotbalovou federací nekonalo, ale v sezoně 1929/30 se ho uř účastnil i Olympiakos, který skončil na posledním, třetím místě. V sezoně 1930/31, při oficiálním čtvrtém (ve skutečnosti třetím) mistrovství už slavil Olympiakos titul a odstartoval tím velmi úspěšnou éru.<ref name="history" />
 
Do roku [[1959]], kdy byla řecká soutěž reorganizována, vyhrál Olympiakos, v systému regionálních kvalifikací, celkem 15 z 23 dokončených ročníků ''"Panhellenického mistrovství"'' a měl tak na kontě suverénně nejvíce titulů. V roce 1947 vyhrál také poprvé národní pohár a do zmíněného roku 1959 úspěch ještě 8x zopakoval. Šňůra šesti titulů mezi lety 1954–59 mu v kombinaci se čtyřmi triumfy v poháru vynesla přezdívku ''Thrylos'', znamenající legendy.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Olympiacos C.F.P.| url =http://www.soccer-anthems.com/en/europe/34-greece-/47-olympiakos.html| vydavatel = Soccer Anthems| datum vydání = |jazyk = en| datum přístupu = 07.05.2013}}</ref> V této době zde hráli klíčoví hráči jako Andreas Mouratis, Ilias Rossidis, Thanassis Bebis, Elias Yfantis, Kostas Polychroniou, Giorgos Darivas či Savas Theodoridis.
 
=== Reorganizace soutěže a ztráta dominance ===
 
[[Soubor:1983PanathinaikosOlympiacos.JPG|náhled|Derby s [[Panathinaikos FC]] (1983).]]
V roce [[1959]], stejně jako u [[Turecko|turecké]] [[Süper Lig]], proběhla v řeckém fotbalu reorganizace systému soutěží, a to kvůli účasti v Evropských pohárech. ''"Panhellenické mistrovství"'' bylo zrušeno a pro sezonu 1959/60 ho nahradila ''Alpha Ethniki'', dnes známá jako [[Řecká Superliga|Ellada Superleague]]. Olympiakos dlouhých šest let nemohl zamířit na nejvyšší metu a stále obsazoval jen druhé a třetí příčky. Prvního titulu v novém formátu se dočkal až v sezoně 1965/66. V následující sezoně ho obhájil, ale nově vzniklé lize už kraloval úhlavní rival [[Panathinaikos FCAthény (fotbal)|Panathinaikos]].
 
Nová kapitola přichází v roce [[1972]], poté co se prezidentem klubu stává Nikos Goulandris. Trenérem je jmenován Lakis Petropoulos o do týmu přichází například Giorgos Delikaris, Yves Triantafyllos, Julio Losada, Milton Viera či Dimitris Persidis. Klub po pěti letech půstu získává opět titul a v sezoně 1974/75 dokončuje zlatý hattrick, čímž zaokrouhluje počet titulů na 20 a nad logem se objevuje druhá hvězda. Vrcholem tohoto období byla sezona 1973/74, kdy tým ustanovil se ziskem 59 bodů nový rekord a vstřelil a rekordních 102 branek. V letech 1973 a 1975 navíc získává domácí pohár. Na mezinárodním poli se mu však stále nedaří přejít přes úvodní kola.
 
=== Návrat na výsluní a moderní dominance ===
[[Soubor:Chelsea Olympiakos CL07-08 00.jpg|náhled|Osmifinálová odveta [[Liga mistrů UEFA|Ligy mistrů UEFA]] [[Liga mistrů UEFA 2007/08|2007/08]]. Na [[Stamford Bridge]] s [[Chelsea FC|Chelsea]] 0–30:3.]]
 
V roce [[1996]] už je klub finančně stabilizován a znovu touží po úspěchu. Prezidentem je už třetím rokem ''Sokratis Kokkalis'' a v sezoně 1996/97 se je týmu podaří získat kýžený titul. V sezoně [[Liga mistrů UEFA 1997/98|1997/98]] se navíc poprvé probojoval do základní skupiny [[Liga mistrů UEFA|Ligy mistrů]]. Následně vyhrává dalších šest řeckých titulů a v řadě tedy sedm. Tyto úspěchy začínají do klubu přitahovat slavná jména jako Zlatko Zahović, Giovanni, [[Rivaldo]] či Christian Karembeu. V sezoně [[Liga mistrů UEFA 1998/99|1998/99]] zaznamenává Olympiakos největší úspěch v rámci Evropských pohárů, když zvítězil v základní Skupině A [[Liga mistrů UEFA|Ligy mistrů]] a poprvé postoupil do čtvrtfinále. V něm narazil na [[Juventus FC]] a o jedinou branku dvojutkání prohrává.
 
I přes časté změny na trenérském postu se týmu daří vítězit. V sezoně 2003/04 poprvé po sedmi letech o dva body ztrácí titul a ze strachu z návratu hubených let přivádí posily. Jednou z nich je i [[Fotbalista roku (FIFA)|Fotbalista roku 1999]], brazilec [[Rivaldo]]. Velká persona na sklonku kariéry přináší "double" ze sezon 2004/05 a 2005/06, přičemž klub láme řadu rekordů. Díky titulům z domácí soutěže i díky dobrému postavení řecka na žebříčku UEFA, se pravidelně účastní základních skupin Ligy mistrů.
[[Soubor:Chelsea Olympiakos CL07-08 00.jpg|náhled|Osmifinálová odveta [[Liga mistrů UEFA|Ligy mistrů UEFA]][[Liga mistrů UEFA 2007/08|2007/08]]. Na [[Stamford Bridge]] s [[Chelsea FC]] 0–3.]]
V sezoně 2006/07 získává už 35. ligový titul a do klubu přichází další posily jako [[Vasilis Torosidis]], Darko Kovačević a Luciano Galletti. Zároveň uskutečňuje nejlukrativnější obchod v historii řecké ligy, kdy prodává [[Záložník (fotbal)|záložníka]] Neryho Castilla do [[Ukrajina|ukrajinského]] [[FK Šachtar Doněck]] za 20 milionů eur. V souladu se smlouvou dostává Olympiakos ale jen 15 mil €, zbylých pět obdržel hráč. Klub překvapivě neprodloužil smlouvu [[Rivaldo]]vi a ten tak odchází do konkurenčního [[AEK Athény|AEK FC]].
 
V sezoně 2006/07 získává už 35. ligový titul a do klubu přichází další posily jako [[Vasilis Torosidis]], Darko Kovačević a Luciano Galletti. Zároveň uskutečňuje nejlukrativnější obchod v historii řecké ligy, kdy prodává [[ZáložníkFotbalový (fotbal)záložník|záložníka]] Neryho Castilla do [[Ukrajina|ukrajinského]] [[FK Šachtar Doněck]] za 20 milionů eur. V souladu se smlouvou dostává Olympiakos ale jen 15 mil €, zbylých pět obdržel hráč. Klub překvapivě neprodloužil smlouvu [[Rivaldo]]vi a ten tak odchází do konkurenčního [[AEK Athény (fotbal)|AEK FCAthény]].
I ročník 2007/08 znamená zisk titulu. Navíc Olympiakos znovu vyhrává i řecký pohár a v Lize mistrů UEFA ([[Liga mistrů UEFA 2007/08|2007/08]]) po deseti letech podruhé postupuje ze základní skupiny. V osmifinále naráží na [[Chelsea FC]] a s favoritem, po domácí remíze 0–0, ztrácí naděje až v odvetě, kterou prohrává 0–3.
 
I ročník 2007/08 znamená zisk titulu. Navíc Olympiakos znovu vyhrává i řecký pohár a v Lize mistrů UEFA ([[Liga mistrů UEFA 2007/08|2007/08]]) po deseti letech podruhé postupuje ze základní skupiny. V osmifinále naráží na [[Chelsea FC|Chelsea]] a s favoritem, po domácí remíze 0–00:0, ztrácí naděje až v odvetě, kterou prohrává 0–30:3.
 
Mezi lety 2004–09 získal Olympiakos pět titulů v řadě, k tomu přidal čtyři vítězství v domácím poháru. V sezoně 2009/10 sice získává titul [[Panathinaikos FC]], ale nástup a hlavně dopady [[Dluhová krize v Řecku|finanční krize]] zasazuje největším soupeřům Olympiakosu tvrdou ránu. Panathinaikos skončil v sezoně 2012/13 až na 6. místě, se ztrátou 37 bodů na mistrovský klub z Pirea. Další velikán, [[AEK Athény (fotbal)|AEK Athény]], získal pouhých 27 bodů a poprvé v historii sestoupil z nejvyšší soutěže. Olympiakos v poklidu získal jubilejní 40. mistrovský titul, nad logo připojil čtvrtou hvězdu a upevnil si post nejdominantnějšího klubu na domácí scéně ve fotbalově vyspělých evropských zemích. Za posledních 17 sezon získal 15 mistrovských titulů a dvakrát skončil jako vicemistr.
 
== Získané trofeje ==
=== Vyhrané domácí soutěže ===
* [[Soubor:Greece Super League gold.svg|25px]] '''[[Řecká Superliga]] ( 46× )'''
** 1930/31, 1932/33, 1933/34, 1935/36, 1936/37, 1937/38, 1946/47, 1947/48, 1950/51, 1953/54 [[Soubor:Star*.svg|20px]]<br />1954/55, 1955/56, 1956/57, 1957/58, 1958/59, 1965/66, 1966/67, 1972/73, 1973/74, 1974/75 [[Soubor:Star*.svg|20px]][[Soubor:Star*.svg|20px]]<br />1979/80, 1980/81, 1981/82, 1982/83, 1986/87, 1996/97, 1997/98, 1998/99, 1999/00, 2000/01 [[Soubor:Star*.svg|20px]][[Soubor:Star*.svg|20px]][[Soubor:Star*.svg|20px]]<br />2001/02, 2002/03, 2004/05, 2005/06, 2006/07, 2007/08, 2008/09, 2010/11, 2011/12, 2012/13 [[Soubor:Star*.svg|20px]][[Soubor:Star*.svg|20px]][[Soubor:Star*.svg|20px]][[Soubor:Star*.svg|20px]]<br /> 2013/14, 2014/15, 2015/16, 2016/17, 2019/20, 2020/21.
* [[Soubor:Trophy(transp).png|25px]] '''[[Řecký fotbalový pohár]] ( 27× )'''
** 1947, 1951, 1952, 1953, 1954, 1957, 1958, 1959, 1960, 1961, 1963, 1965, 1968, 1971, 1973, 1975, 1981, 1990, 1992, 1999, 2005, 2006, 2008, 2009, 2012, 2013, 2015