Verze z 6. 6. 2021, 18:15 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m {{Commonscat}}; kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 10. 7. 2021, 09:39 editovat zrušit editaci Naďa Čel (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 2 540 editací Doplnění textu a modrých odkazů značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Zásady''' ~~nebo~~ (''báze'' činebo ''alkálie, řecky'' βάσις'')'' jsou [[~~látka~~Látka\|chemické látky]] schopné poutat [[~~proton~~Proton\|protony]]y ([[~~kation~~Kation\|kationty]]ty [[Vodík\|vodíku]] H<sup>+</sup>). Definice kyselin a zásad se v historii měnila. I v současnosti existuje několik teorií. Podle [[Brønsted-Lowryho teorie kyselin a zásad\|Brønsted]]<nowiki/>ovy teorie je zásada látka přijímající při reakci [[Vodík\|vodíkový]] kationt (proton), podle [[Arrheniova teorie kyselin a zásad\|Arrheniovy teorie]] je zásada látka odštěpující hydroxidový [[Anion\|aniont]] (OH<sup>−</sup>) a nejnovější popis je podle [[Lewisova kyselina\|Lewise,]] který říká, že zásada je při chemické reakci [[Donor elektronů\|donor]] (dárce) [[Elektron\|elektronů]]. == Hydroxidy == Nejběžnějšími zásadami jsou [[hydroxidy]], které obsahují hydroxidový aniont (OH<sup>−</sup>). Hydroxidy vytvářejí zásadotvorné [[kovy]] především jako reakci svých [[Oxidy\|oxidů]] (kysličníků) s vodou. Nejznámějšími hydroxidy jsou hydroxidy [[Alkalické kovy\|alkalických kovů]] a [[Kovy alkalických zemin\|alkalických zemin]], například: NaOH – [[hydroxid sodný]] KOH – [[hydroxid draselný]] Ca(OH)<sub>2</sub> - [[hydroxid vápenatý]] Mg(OH)<sub>2</sub> - [[hydroxid hořečnatý]] == Zásaditost roztoku == Při [[Disociace\|disociaci]] zásady ve vodném [[Roztok\|roztoku]] vznikají hydroxidové ionty (anionty OH<sup>-</sup>) a příslušné kationty. Například reakce hydroxidu sodného nebo hydroxidu vápenatého ve vodě probíhá takto: <math>\mathrm{NaOH \ \rightleftharpoons \ Na^+_{(aq)} + OH^-_{(aq)}}</math> <math>\mathrm{Ca(OH)_2 \ \rightleftharpoons \ Ca^{2+}_{(aq)} + 2 \ OH^-_{(aq)}}</math> Roztoky zásad ve vodě jsou vždy zásadité. Zásaditost i kyselost se měří na stupnici [[pH]], která určuje koncentraci vodíkových kationtů v roztoku, nebo na stupnici pOH, která určuje koncentraci hydroxidových aniontů v roztoku. Zásaditá je každá látka, která má pH větší než 7 nebo pOH menší než 7. Zásaditost roztoku lze určit [[Acidobazické indikátory\|acidobazickými indikátory]] nebo pomocí pH-metru. == Neutralizace == [[Neutralizace]] je [[chemická reakce]] [[kyseliny]] se zásadou. Produkty této reakce jsou příslušná [[Soli\|sůl]] kyseliny a [[voda]]. Klasickým příkladem je reakce [[Kyselina chlorovodíková\|kyseliny chlorovodíkové]] a [[Hydroxid sodný\|hydroxidu sodného]], při níž vzniká [[chlorid sodný]] a voda: ~~{{Podrobně\|Neutralizace}}~~ Reakcí zásad s kyselinami ([[neutralizace\|neutralizací]]) vznikají [[soli]] například [[kyselina chlorovodíková\|HCl]] + [[hydroxid sodný\|NaOH]] → [[chlorid sodný\|NaCl]] + [[voda\|H<sub>2</sub>O]]. : HCl + NaOH → NaCl + H<sub>2</sub>O V průběhu této reakce dochází ke vzniku vodného roztoku chloridu sodného a ke změnám pH roztoku, který je neutralizován a při poměru kyseliny a zásady 1:1 je výsledné pH 7. Kyselé roztoky lze neutralizovat zásaditými roztoky a naopak. Neutralizační reakce se využívají při zpracování surovin a při výrobě mnoha látek, při úpravě odpadních vod i v chemických laboratořích. == Vlastnosti zásad == * Mnoho zásad je rozpustných ve vodě, například hydroxid sodný, [[hydroxid hlinitý]], [[amoniak]]. * Po zředění s vodou mají zásady slabší účinek. * Existují silné, středně silné a slabé zásady. * Zásady neutralizují kyseliny, které jsou žíravé podobně jako zásady. * Zásady mají destruktivní účinek na organické látky. Při kontaktu leptají kůži a oči. * Zásady se využívají k výrobě [[Mýdlo\|mýdla]] a [[Glycerol\|glycerinu]] z [[Olej\|olejů]] a [[Tuky\|tuků]]. == Externí odkazy == * {{Commonscat}} *V části textu byl použit překlad z německé wikipedie. ~~{{Pahýl}}~~ {{Kyseliny a zásady}}

Zásady (chemie): Porovnání verzí