Toleranční patent: Porovnání verzí

Přidáno 363 bajtů ,  před 2 měsíci
→‎Pozdější vývoj: doplnění údajů - VIZ Řád zbožných škol zde na wikipedii .
(+ IB)
(→‎Pozdější vývoj: doplnění údajů - VIZ Řád zbožných škol zde na wikipedii .)
 
== Pozdější vývoj ==
Do roku [[1787]] se k jiným [[náboženství]]m přihlásilo v [[Čechy|Čechách]] a na [[Morava|Moravě]] 78 000 osob, z toho 19 000 příslušníků [[Augsburské vyznání|augšpurské]] (luterské) církve a 59 000 členů [[Helvetské vyznání|helvetské církve]], což bylo dohromady asi 1,84 % českého obyvatelstva. Kromě toho bylo v českých zemích a na Moravě 13 647 židovských rodin ([[numerus clausus]]).V roce 1785 bylo v českých zemích celkem napočítáno 4 250 000 obyvatel (viz [[Obyvatelstvo Česka]]). Mnohde však mohli studenti z nekatolických či konfesně smíšených rodin studovat na piaristických školách (postup piaristů=Řádu zbožných škol / VIZ / v předchozích desetiletích rekatolizace, tj. katolické protireformace a dále i v době po Tolerančním patentu byl daleko mírnější, než přístup ostatních katolických škol té doby .
 
Náboženskou rovnost s katolíky před zákonem získali pak členové tolerovaných církví v českých zemích [[Protestantský patent (1861)|Protestantským patentem]] z [[8. duben|8. dubna]] [[1861]]. Rodiče po jeho vydání mohli svobodně rozhodovat o vyznání svých dětí, evangelické kostely (modlitebny) směly mít věže a zvony. Plná náboženská svoboda se stala skutečností až po vydání [[prosincová ústava|prosincové ústavy]] v roce [[1867]].
Neregistrovaný uživatel