Verze z 27. 7. 2020, 14:28 editovat Patrik L. (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 22 261 editací možná hledáte Simpsony značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 7. 7. 2021, 15:07 editovat zrušit editaci David V. (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 142 055 editací m typografie značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 20: * pokud má strom větve až k zemi odvětví kmen (asi do výše prsou) pilou a odstraní případné kořenové náběhy (pokud ztěžují kácení, hrozí rozštípnutí kmene nebo mohou ovlivnit směr pádu) * provede zářez v plánovaném směru pádu (častější je vrchní klínový, ale při kácení po svahu se s výhodou používá i spodní klínový zářez). Hloubka zářezu by měla sahat do 1/5 až 1/3 tloušťky kmene na pařezu a výška klínu asi 2/3 hloubky (úhel 30 – 45 stupňů). Oba řezy ohraničující zářez by se měly spojit v jediné [[přímka\|přímce]] kolmé na směr pádu stromu. * z protilehlé strany budoucího pařezu vede horizontálně hlavní řez ve výši 2/3 zářezu tak, aby mezi zářezem a hlavním řezem zůstal dostatečně široký (~~2-4~~2–4 cm) neproříznutý pás tzv. nedořez. (Dřevorubci mu také říkají držák – protože drží kmen až do chvíle pádu {{Doplňte zdroj}}). Při pokročilé technice nebo ve specifických případech lze použít nedořez klínového tvaru. Širší strana takového nedořezu zajistí díky vyšší mechanické odolnosti částečné odchýlení od směru pádu určeného provedením zářezu. Při řezání hlavního řezu je nutné zajistit štěrbinu řezu klínem nebo lopatkou proti sevření. * pokud strom po dokončení hlavního řezu nezačne padat, údery na klín v řezu nebo tlakem lopatkou strom vychýlí z rovnovážné pozice. V počáteční fázi pádu dřevorubec ustupuje šikmo vzad do bezpečí po připravené ústupové cestě. * po pokácení dřevorubec odřízne z čela zbytky nedořezu a odstraní i případnou třísku na pařezu<ref>http://obnova-lesa.euweb.cz/rdn_kaceni.pdf</ref>

Kácení: Porovnání verzí