[[Ústava České republiky]] vyhlášení války neumožňujenezná.<ref>Jan Filip (2004), Ústavní právo České republiky, kapitola válečný stav, str. 524", Masarykova univerzita nakladatelství Doplněk</ref> V [[Česko|Česku]] lze [[válečný stav]] vyhlásit pouze v případě napadení nebo je-li třeba plnit smlouvy o společné obraně.<ref>čl. 43 odst. 1 Ústavy České republiky</ref> Válečný stav vyhlašuje Parlament České republiky, k přijetí usnesení o vyhlášení válečného stavu je nutná nadpoloviční většina obou komor parlamentu.<ref>čl. 39 odst. 3 Ústavy</ref> Pokud je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, vyhlašuje válečný stav Senát.<ref>čl. 11 písm. a) ústavního zákona o bezpečnosti České republiky</ref> [[Prezident České republiky|Prezident]] je poté povinen nařídit [[Mobilizace|mobilizaci]]. Prezident nemůže v době válečného stavu nebo stavu ohrožení státu [[Právo veta|vetovat]] [[zákon]]y přijaté ve zkráceném řízení.<ref>čl. 8 odst. 3 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky</ref>
Podle [[Trestní zákoník (Česko, 2009)|českého trestního zákoníku]] je příprava a podněcování útočné války a agrese trestné.<ref>§ 405a, § 406 a § 407 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.</ref>
