Bartoňové z Dobenína: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
dopl. úvodu, namísto části v "Původu"
Řádek 19:
[[Soubor:Zbraslav klášter 4.jpg|náhled|Zbraslavský klášter]]
 
'''Bartoňové z Dobenína''' (původně '''Bartoňové''', v letech 1912–1918 nobilitovaná s hodností [[rytíř]]e podle předlitavského práva, poté '''Bartoňové-Dobeníové''', nebo jen '''Bartoňové''') je rodina textilních průmyslníků, aktivní od konce 19. století v Náchodě a okolí. Po roce 1948 jim byl majetek konfiskován, nicméně později po roce 1989 restituován a v roce 1993 obnovena tradice rodinné textilní firmy (Bartoň textilní závody).
'''Bartoňové z Dobenína''' byl jeden z nejmladších českých [[Šlechta|šlechtických]] rodů původem z východních Čech.
 
PůsobiliPrůmyslnická předevšímrodina vese [[Starévěnovala Městotaké nadrozsáhlé Metují|Starémstavební Městě nad Metují]], v [[Náchod]]ěčinnosti a vmecenátu Prazeumění. Koupí získali zchátralý [[Nové Město nad Metují (zámek)|zámek v nedalekém Novém Městě nad Metují]], který dali přestavět od architektů [[Dušan Jurkovič|Dušana Jurkoviče]] a [[Pavel Janák|Pavla Janáka]]. Podobně koupili i prelaturu zrušeného [[Zbraslavský klášter|Zbraslavského kláštera]], sloužící tehdy jako průmyslový objekt. Na jeho adaptaci na zámek se Jurkovič také podílel. Věnovali se mecenátu umění a podporovaliPodporovali dostavbu [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrály svatého Víta]], ve které po nich byla pojmenovaná jedna nově dostavěná kaple,. nyníZa zasvěcenázásluhy sv.byla Anežcerodina České.{{Doplňtenobilitována zdroj}}v roce 1912 s titulem rytíř a právem používat přídomek z Dobenína (von Dobenín).
== Původ ==
Bartoňové byli potomky Václava Bartoně, který se do [[Žďárky|Žďárek]] přiženil v roce 1762.<ref>http://www.obeczdarky.cz/</ref> Rodina [[Textilní průmysl v Česku|textilních průmyslníků]] získala přídomek ''z&nbsp;[[Dobenín]]a'' v&nbsp;roce [[1912]] s udělením rytířského stavu. V ženském rodě odpovídá ekvivalent dáma. Titul používali jen několik let, než bylo zákonem z&nbsp;roku [[1918]] zakázáno užívat [[Šlechtický titul|šlechtické tituly]]. Od té doby rodina používá příjmení Bartoň-Dobenín.{{Doplňte zdroj}}
 
== Původ ==
Působili především ve [[Staré Město nad Metují|Starém Městě nad Metují]], v&nbsp;[[Náchod]]ě a v Praze. Koupí získali zchátralý [[Nové Město nad Metují (zámek)|zámek v&nbsp;nedalekém Novém Městě nad Metují]], který dali přestavět od architektů [[Dušan Jurkovič|Dušana Jurkoviče]] a [[Pavel Janák|Pavla Janáka]]. Podobně koupili i prelaturu zrušeného [[Zbraslavský klášter|Zbraslavského kláštera]], sloužící tehdy jako průmyslový objekt. Na jeho adaptaci na zámek se Jurkovič také podílel. Věnovali se mecenátu umění a podporovali dostavbu [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrály svatého Víta]], ve které po nich byla pojmenovaná jedna nově dostavěná kaple, nyní zasvěcená sv. Anežce České.{{Doplňte zdroj}}
Bartoňové byli potomky Václava Bartoně, který se do [[Žďárky|Žďárek]] přiženil v roce 1762.<ref>http://www.obeczdarky.cz/</ref> Rodina [[Textilní průmysl v Česku|textilních průmyslníků]] získala přídomek ''z&nbsp;[[Dobenín]]a'' v&nbsp;roce [[1912]] s udělením rytířského stavu. V ženském rodě odpovídá ekvivalent dáma. Titul používali jen několik let, než bylo zákonem z&nbsp;roku [[1918]] zakázáno užívat [[Šlechtický titul|šlechtické tituly]]. OdÚředně bylo dobyjméno rodinazměněno používána příjmeníspojené Bartoň-Dobenín.{{Doplňte, zdroj}}fakticky někteří členové používali a používají jednoduché jméno Bartoň.
<!-- Dosud nebylo doloženo ani vyvráceno, zda s rodem Bartoňů z Dobenína souvisí textilní obchodní firma Eduarda Bartoně (1824 [[Turnov]] – 1880 [[Praha]]), která byla
v Praze v Celetné ulici 40 zaprotokolována od roku 1863,<ref>Allgemeines Adress- und Handels-Handbuch der Hauptstadt Prag sammt Vorstädten. Prag 1871, s.5</ref> a která prostřednictvím vdovy Anny, rozené Neherové,<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Policejni prihlasky
| periodikum = digi.nacr.cz
| url = http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=24f5e3c54aa78a9e7f4f5adc2d764e83afc67611fa9aa29340c7ae98acb9f460&action=image&record=256/
| datum přístupu = 2021-03-10
}}</ref> souvisela dále s firmou Nehera velkoobchodníků se střižním zbožím a konfekcí. -->
 
== Z historie podnikatelské činnosti v textilním průmyslu ==
Řádek 138 ⟶ 131:
V roce 1910 ve [[Zbraslav]]i velkostatek s barokními budovami, které rovněž přestavěli (za 4,5 miliony korun).
 
V roce 1936 zakoupil Cyril B. pro své vnuky Ladislava a Jiřího [[Antonín Čerych|Čerychovi]] velkostatek se zámkem v Nových Hradech u Chrudimi ([[Vila Čerych]]).
 
Bydliště:
Řádek 144 ⟶ 137:
Vila Ladislava B. v České Skalici (1925),
 
reprezentativní moderní vila „Petrův„[[Vila dvůr“Josefa Bartoně|Petrův dvůr]]“ Josefa B. juniora (1929),
 
reprezentativní obytný dům Cyrila B. v centru Náchoda (1931).<ref name = "Bar"/>
[[File:Nové hrady12.jpg |thumb| Zámek Nové Hrady, majetek vnuků Cyrila Bartoně]]
 
== Filantropické aktivity ==
Bartoňové vydali ve 20. století (asi v letech 1909 až 1935) kolem 10 milionů korun na dobročinné účely.
Řádek 153 ⟶ 147:
Zřídili např. v Náchodě sirotčinec, Spolek k podpoře chudých studujících, podporovali školy, charitativních instituce a tělovýchovné spolky. Ve Starém Městě nechali postavit nový starobinec a chudobinec. Ladislav B. nechal v České Skalici postavit 24 dělnických domků.
 
Podporovali opravy a údržbu kostelů a klášterů, v pražském chrámu svatého Víta financovali vybavení jedné kaple za 700 tisíc korun.<ref name = "Bar"/> Kaple je známa jako kaple Bartoňů a zasvěcena je Anežce České.<ref>https://www.katedralasvatehovita.cz/cs/historie-a-dedictvi/informace-o-kaplich-a-svatych/kaple-z-dobenina</ref>
 
== Sběratelská činnost ==