Racek středomořský: Porovnání verzí

Dospělí ptácimajíptáci mají bílou hlavu, tělo a ocas, šedý hřbet a šedá křídla s černou kresbou ručních letek. Tato kresba je na krajní letce nejrozsáhlejší a směrem dovnitř se zmenšuje; na rozdíl od racka stříbřitého zasahuje obvykle na šest letek. Ve srovnání s rackem bělohlavým zasahuje černé zbarvení na letkách blíže ke kořenům per, černá kresba je tak rozsáhlejší. U špičky krajní letky je bílá skvrna různého rozsahu, u populací z Jaderského moře je častější celá bílá špička. Zobák je oranžový, s červenou skvrnou na dolní čelisti (zasahuje i na horní čelist). Duhovka je světlá, nohy žlutavě zabarvené. V zimě se může objevit skvrnění v okolí oka a tmavá kresba na zobáku.<ref name="vavrik"/>

Volání zní jako „aau--kja-kja-jak“, při vyrušení „gag-ag-ag“, varování opakované „kiou“. Hlas je podobný [[Racek žlutonohý|racku žlutonohému]], hlubší a chraptivější než u [[Racek stříbřitý|racka stříbřitého]]. Volání se skládá z 14-2514–25 slabik (oproti 8-148–14 slabikám u racka stříbřitého).<ref name="gulls">{{Citace monografie|příjmení=Olsen|jméno=Klaus Malling|příjmení2=Larsson|jméno2=Hans|titul=Gulls of North America, Europe and Asia|vydavatel=Princeton University Press|místo=Princeton & Oxford|rok=2003|isbn=0-691-11327-0}}</ref>

V [[Polsko|Polsku]] byl racek středomořský poprvé zaznamenán v 80. letech 20. století, původní záznamy o hnízdění nerozlišují tento druh od [[Racek bělohlavý|racka bělohlavého]].<ref>{{Citace periodika | příjmení=Skórka | jméno=Piotr|příjmení2=Wójcik | jméno2=Joanna D. | příjmení3=Martyka | jméno3=Rafał | titul=Colonization and population growth of Yellow-legged Gull ''Larus cachinnans'' in southeastern Poland: causes and influence on native species | periodikum=Ibis | ročník=147 | rok=2005 | stránky=471-482 | url=http://www.gull-research.org/papers/papers2/ibi_415.pdf}}</ref> V současné době hnízdí podle všeho v Polsku všehoPolsk 5-105–10 párů, včetně smíšených párů s rackem bělohlavým a rackem stříbřitým. Samice, hnízdící v roce 2004 se samcem racka bělohlavého u Jankowic byla kroužkována v roce 1997 jako mládě v kolonii v severní [[Itálie|Itálii]] jižně [[Benátky|Benátek]].<ref>{{Citace periodika | příjmení=Neubauer| jméno=G. et al. | titul=Breeding large gulls in Poland: distribution, numbers, trends and hybridisation. | periodikum=Vogelwelt | rok=2006 | ročník=127 | stránky=11-22 | url=http://gull-research.org/cachinnans/05cyfeb.html}}</ref> V roce 2012 hnízdily v Polsku 4 páry, z toho tři smíšené – všechny na jezeře Mietkowském.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Komisja Faunistyczna|titul=Rzadkie ptaki obserwowane w Polsce w roku 2012.|periodikum=Ornis Polonica|rok=2013|ročník=54|stránky=109-150|url=http://www.ornis-polonica.pl/_pdf/OP_2013_2_109-150.pdf}}</ref>

V Británii (konkrétně v Essexu) začal být racek středomořský pravidelným hostem od začátku 70. let 20. století; v srpnu a září 1973-741973–74 bylo v ústí Temže pozorováno až 12 ex. Ptáci přiletovali začátkem července a zůstávali do poloviny října, jednotliví pak přezimovali. Od poloviny 80. let došlo k nárůstu počtu, v roce 1989 přesáhl 150 ex. a v roce 1991 zde bylo zjištěno více než 400 ex. Vrchol výskytu spadal do přelomu srpna a září.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Dennis|jméno=M. K|titul=Yellow-legged Gulls along the

Do vnitrozemí začali pronikat ptáci v sedmdesátých letech 20. století podél řeky Rhôny nejprve do Švýcarska a pak dále do Rakouska. V devadesátých letech zaletovalo po vyhnízdění na [[Ženevské jezero]] ve Švýcarsku až 10&nbsp;000&nbsp;ex., až 1&nbsp;000&nbsp;ex. bylo pozorováno na [[Neziderské jezero|Neziderském jezeře]] a přes 500&nbsp;ex. na [[Bodamské jezero|Bodamském jezeře]].<ref name="gruber"/> Řada ptáků zde v současné době přezimuje; např. v letech 1998-20071998–2007 zimovalo ve Švýcarsku v průměru 2&nbsp;710&nbsp;racků středomořských.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Keller|jméno=Verena|příjmení2=Burkhardt|jméno2=Marcel|titul=Monitoring Überwinternde Wasservögel:

V ČR pravidelně hnízdí v počtu do 5 párů. První hnízdění bylo zaznamenáno v roce 1990 na Novomlýnských nádržích, hnízdo se dvěma vejci bylo zničeno. Od roku 1996 zde hnízdí pravidelně (1996 – 1 pár, 1997 – asi 2 páry, 1998 – 3 páry, 1999-2000 5-75–7 párů). Mimo to hnízdil v roce 1998 na Starém jezeře na Třeboňsku, v roce 2002-2003 na rybnících u Hodonína.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Šťastný|jméno=Karel|příjmení2=Bejček|jméno2=Vladimír|příjmení3=Hudec|jméno3=Karel|titul=Atlas hnízdního rzšíření ptáků v České republice 2001-2003|rok=2006|vydavatel=Aventinum|místo=Praha|isbn=80-86858-19-7}}</ref>

Ve Španělsku hnízdilo po roce 2000 celkem asi 100 tisíc párů (z toho 66 tisíc na atlantském pobřeží, 33 566 párů na středomořském pobřeží a 4037-46564037–4656 párů na Kanárských ostrovech.<ref>http://gull-research.org/atlantis/images/ronilivne/gaviota_patiamarilla_tcm7-46441.pdf</ref> Na Azorských ostrovech byla v roce 2004 populace odhadnuta na 4249 párů, což představuje 60% nárůst oproti roku 1984.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Neves|jméno=Verónica C|příjmení2=Murdoch|jméno2=Nadia|příjmení3=Furness|jméno3=Robert W|titul=Population status and diet of

V letech 1988-19921988–1992 proběhlo sčítání na koloniích v severovýchodním Jaderském moři mezi Istrií a severní Dalmácií, sečteno bylo 12 257 až 14 167 párů.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Benussi|jméno=Enrico|příjmení2=Brichetti|jméno2=Pierandrea|titul=Distribution and population-size of colonies of Yellow-legged Gull ''Larus cachinnans michahellis'' breeding in North-Eastern Adriatic sea|periodikum=Avocetta|rok=1994|ročník=18|stránky=107-113|url=http://www.aves.it/pdf_lavori/Benussi_Brichetti-Gabbiano_reale_Avocetta1994.pdf}}</ref> &nbsp; devadesátých let byly populace na Balkáně odhadovány takto: Chorvatsko – 50 tisíc párů, Řecko – 15 tisíc párů, Bulharsko – 4&nbsp;274&nbsp;párů (1992).

Ve vnitrozemí hnízdilo ve Švýcarsku v letech 2007-20112007–2011 celkem 794-1029794–1029 párů.<ref>http://www.vogelwarte.ch/yellow-legged-gull.html#birdSearch</ref>

Na Blízkém východě existují malé kolonie v [[Libanon]]u, 20-2520–25 párů hnízdí v [[Izrael]]i. Na pobřeží Afriky hnízdí (údaje z devadesátých let) 10 párů v [[Mauritánie|Mauretánii]], 6&nbsp;325&nbsp;párů v [[Maroko|Maroku]], 2&nbsp;500&nbsp;párů v [[Alžírsko|Alžírsku]], 600-700600–700 párů v [[Tunisko|Tunisku]], několik stovek párů v [[Libye|Libyi]]; malé kolonie existují také v [[Egypt]]ě.<ref name="gulls"/>

Asi měsíc před snášením vajec přiletují ptáci na místo hnízdění a začínají tokat. Snůška se skládá ze 2-32–3 vajec na kterých sedí rodiče 27-3127–31 dnů. Mláďata se líhnou na přelomu dubna a května (Livorno, Itálie), vzletnosti dosahují 35-4035–40 dnů od vylíhnutí a krátce poté se osamostatňují. Hnízdí jednou do roka.<ref>[http://ec.europa.eu/environment/nature/conservation/wildbirds/hunting/docs/reprod_62-67_en.pdf]</ref><ref name="livorno"/>