Bartoňové z Dobenína: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
{{sloučit|Bartoňové-Dobenínové (textilní podnikatelé)|sem|diskuse=Diskuse:Bartoňové-Dobenínové (textilní podnikatelé)}}
Řádek 26:
 
Působili především ve [[Staré Město nad Metují|Starém Městě nad Metují]], v [[Náchod]]ě a v Praze. Koupí získali zchátralý [[Nové Město nad Metují (zámek)|zámek v nedalekém Novém Městě nad Metují]], který dali přestavět od architektů [[Dušan Jurkovič|Dušana Jurkoviče]] a [[Pavel Janák|Pavla Janáka]]. Podobně koupili i prelaturu zrušeného [[Zbraslavský klášter|Zbraslavského kláštera]], sloužící tehdy jako průmyslový objekt. Na jeho adaptaci na zámek se Jurkovič také podílel. Věnovali se mecenátu umění a podporovali dostavbu [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrály svatého Víta]], ve které po nich byla pojmenovaná jedna nově dostavěná kaple, nyní zasvěcená sv. Anežce České.
<!-- Dosud nebylo doloženo ani vyvráceno, zda s rodem Bartoňů z Dobenína souvisí textilní obchodní firma Eduarda Bartoně (1824 [[Turnov]] – 1880 [[Praha]]), která byla
 
Dosud nebylo doloženo ani vyvráceno, zda s rodem Bartoňů z Dobenína souvisí textilní obchodní firma Eduarda Bartoně (1824 [[Turnov]] – 1880 [[Praha]]), která byla
v Praze v Celetné ulici 40 zaprotokolována od roku 1863,<ref>Allgemeines Adress- und Handels-Handbuch der Hauptstadt Prag sammt Vorstädten. Prag 1871, s.5</ref> a která prostřednictvím vdovy Anny, rozené Neherové,<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Policejni prihlasky
Řádek 33 ⟶ 32:
| url = http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=24f5e3c54aa78a9e7f4f5adc2d764e83afc67611fa9aa29340c7ae98acb9f460&action=image&record=256/
| datum přístupu = 2021-03-10
}}</ref> souvisela dále s firmou Nehera velkoobchodníků se střižním zbožím a konfekcí. -->
 
== Z historie podnikatelské činnosti v textilním průmyslu ==
Za zakladatele podnikatelské dynastie je považován Josef Bartoň (1803–1849). Ten pocházel ze selské rodiny, jejíž existence byla poprvé písemně doložena koncem 16. století v obci Nízké Srbské. Jeho předkové se vedle zemědělství příležitostně zabývali domáckou výrobou tkanin, svůj majetek však rozmnožovali hlavně výhodným prodejem a koupí nemovitostí. Josef Bartoň byl první potomek, který se zcela zaměřil na textilní řemeslo. Za zděděné peníze koupil dva ruční [[tkalcovský stav|tkalcovské stavy]], se kterými začal asi v roce 1830 v rodinné chalupě ve Ždárkách u Náchoda vyrábět [[len |lněné]] [[plátno]]. Živnost se vyvíjela tak úspěšně, že mohl v roce 1842 koupit v obci Vysoká Srbská [[bělení textilií|bělidlo]], které rozšířil o [[barvení textilií|barevnu]] plátna a později zaměstnával jako [[faktor]] až 300 domáckých tkalců. Jeho syn Josef (nar. 1838), vyučený barvíř, převzal po otcově smrti bělidlo a barevnu, po požáru v roce 1865 však budovu prodal a v roce 1866 otevřel v Náchodě barevnu plátna. V roce 1885 koupil ve Starém Městě nad Metují a v Bražci pozemky, na kterých postavil tkalcovnu se 26 moderními stroji, barevnu a [[potiskování textilií|tiskárnu]]. Molina a pracovní kepry se tam už vyráběly z [[bavlna|bavlněné příze]] namísto dřívějších lněných pláten.<ref name="Bar">{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Tesař
| jméno = Martin
| titul = Nová šlechta končící monarchie: osudy továrnického rodu Bartoňů z Dobenína
| url = https://theses.cz/id/0tovnt/Martin_Tesar_magisterska_prace.pdf
| instituce = Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Katedra historie
| typ_práce = Magisterská diplomová práce
| vedoucí = doc. Mgr. Radmila Švaříčková-Slabáková, Ph.D.
| místo = Olomouc
| počet_stran = 140
| rok = 2016
| datum přístupu = 2021-02-14
}}</ref>
 
Tkalcovnu rozšířil v roce 1890 na 86 [[tkací stroj|tkacích strojů]] a ustanovil syny Josefa<ref >{{Citace elektronické monografie
| titul = BARTOŇ z Dobenína, Josef Bohumil
| url = http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php/BARTO%C5%87_z_Doben%C3%ADna_Josef_Bohumil_8.6.1862-22.4.1951
| datum vydání = 2016
| datum přístupu = 2021-02-14
| jazyk = česky
}}</ref> a Cyrila<ref >{{Citace elektronické monografie
| titul = BARTOŇ z Dobenína, Cyril Adolf
| url = https://biblio.hiu.cas.cz/records/e968c185-e807-42dd-bc6d-f5e5fbb046e8
| datum vydání = 2016
| datum přístupu = 2021-02-14
| vydavatel = BSČZ
| jazyk = česky
}}</ref> za spolumajitele podniku, který od té doby nesl jméno ''Staroměstská mechanická tkalcovna, barevna a tiskárna Josef Bartoň a synové''. V roce 1902 se vzdal svého podílu na majetku firmy a odešel do důchodu. Firma expandovala dále, takže v roce 1905 zaměstnávala asi 800 dělníků na 600 tkacích strojích. Během dalších dvou let nechali v ve Starém Městě postavit novou [[přádelna|přádelnu bavlny]] se 40 000 vřeteny (se zaměstnáním pro dalších 800 dělníků).
 
Nejstarší syn Ladislav (1858–1939)<ref >{{Citace elektronické monografie
| titul = BARTOŇ z Dobenína Ladislav
| url =https://biblio.hiu.cas.cz/records/7dafbda8-a84e-417e-bbec-55eb62aaace3
| datum vydání = 2016
| datum přístupu = 2020-12-14
| vydavatel = Bartoň-textil.cz
| jazyk = anglicky
}}</ref> vedl nejdříve v Praze sklad otcových výrobků, v roce 1892 však vybudoval v České Skalici vlastní barevnu a tiskárnu tkanin. Podnik rozšiřoval tak, že do roku 1913 vyráběl s cca 700 dělníky tkaniny v třístupňovém provozu od přádelny až po zušlechťovnu. Ladislav byl bezdětný, proto v roce 1935 továrnu prodal svým příbuzným (za 3,8 milionu korun). Jeho bratr Arnošt začal také samostatně podnikat v textilním oboru, ale v roce 1902 zemřel.
V době 1. světové války byla textilní výroba silně omezena pro nedostatek surovin, Bartoňům však přineslo válečné hospodářství zisk 55 milionů korun a v té době získali šestinový akciový podíl na textilních podnicích v Libštátu<ref >{{Citace elektronické monografie
| titul = Textilní závod
| url = https://www.cmzrb.cz/pribehy/textilni-zavod-diky-kteremu-je-zachovana-ceska-tkalcovska-tradice/
| datum vydání = 2021
| datum přístupu = 2021-02-14
| vydavatel = cmzrb
| jazyk = česky
}}</ref> a v [[Florian Hernych|Ústí nad Orlicí]].
 
Ve 20. letech 20. století rozšířili přádelnu bavlny na 85 334 vřeten a zvětšili majetek firmy o řadu činžovních domů ve Vídni a v Berlíně, které získali jako náhradu za nezaplacené zboží od insolventních odběratelů.
 
V roce 1937 se vzdali bratři Josef a Cyril svých podílů na firmě a majiteli se stali potomci Josef Jaromír (syn Cyrila B. nar. 1897) a Václav Josef (adoptovaný syn Josefa B. nar. 1909).
Podnikatelská činnost obou bratranců byla vcelku neúspěšná. Ve 30. letech se firma s 1200 zaměstnanci musela dlouho vyrovnávat s následky celosvětové hospodářské krize a v době 2. světové války byl textilní průmysl ochromen naprostým nedostatkem surovin. V 1945 byl podnik zestátněn a zařazen jako ''závod 04'' k tehdejšímu národnímu podniku ''Tepna''. Oba majitelé odešli i s rodinami brzy potom do emigrace.<ref >{{Citace elektronické monografie
| titul = Průmyslové objekty minulosti i současnosti
| url = http://bohemiaorientalis.cz/wp-content/uploads/2013/01/A-Samek-clanek-o-historii-nachodskeho-prumyslu-.pdf
| datum vydání = 2010
| datum přístupu = 2021-02-14
| vydavatel = bohemiaorientalis
| jazyk = česky
}}</ref>
 
Josef Marian Bartoň-Dobenín (nar. 1942) syn Václava Josefa dostal po politickém převratu v roce 1989 část zestátněného majetku v restitucích zpět a založil v roce 1993 ve Starém Městě nad Metují firmu ''Bartoň textilní závody'' s vlastní kapitálovou účastí asi 70 %. V přádelně, tkalcovně a úpravně bylo zaměstnáno asi 350 lidí. V roce 2005 se stal jeho syn Joseph Michael (nar. 1970) předsedou představenstva. V roce 2014 následovalo přejmenování na ''Bartoň-textil a.s.'', od roku 2017 s výkonným ředitelem Petrem Haškem.<ref >{{Citace elektronické monografie
| titul = About us
| url = http://www.barton-textil.cz/about-us
| datum vydání = 2016
| datum přístupu = 2020-12-14
| vydavatel = Bartoň-textil.cz
| jazyk = anglicky
}}</ref> V roce 2016 dosáhla firma s výrobou [[technické textilie|technických tkanin]] obratu 156 milionů Kč se ztrátou 1,8 milionu. Výroba vlastní příze byla zastavena, v roce 2018 se počítalo s výrobou se sníženým počtem zaměstnanců na cca 90.<ref >{{Citace elektronické monografie
| titul = Bartoňové: Jak se šikovní tkalci dopracovali k rytířskému titulu
| url = https://www.idnes.cz/finance/prace-a-podnikani/tajemstvi-slavnych-rodin-bartonove-tkalcovny-barton-nachod.A180601_081131_podnikani_kho
| datum vydání = 2018-06-02
| datum přístupu = 2021-02-10
| vydavatel = iDNES
| jazyk = česky
}}</ref>
 
== Soukromý život Bartoňů, vystupování na veřejnosti a politické aktivity ==
[[File:Náchod knihovna 01.jpg|thumb| Obytný dům Cyrila Bartoně v Náchodě (architekt Novotný 1931)]]
Josef Bartoň (1838–1920) měl s manželkou Annou celkem 11 dětí. Všichni mužští potomci se vyučili řemeslu a s odborným vzděláním byli připravení k převzetí vedoucích funkcí ve firmě. Pro ženské příslušnice rodiny platilo převzít "postavení manželek a hospodyň". Všechny dcery se provdaly za podnikatele nebo zámožné občany.
 
Josef Bartoň se v roce 1870 přestěhoval do Náchoda, kde se o 3 roky později stal členem městského zastupitelstva, za rok na to městským radním, v roce 1899 byl jednomyslně zvolen starostou města a v roce 1906 starostou okresu Náchod. V období 1902-1934 byl předsedou ''Spolku českých/československých průmyslníků textilních'' a zastával řadu funkcí v podnikatelských organizacích.
 
Cyril působil v prvních letech 20. století ve vedoucích funkcích různých organizací českých podnikatelů, inicioval založení ''České banky'' v Praze a v Náchodě byl později v představenstvu ''Městské spořitelny''. V roce 1935 kandidoval za stranu ''Národního sjednocení'' na úřad starosty Náchoda.
 
Oba bratři se osobně stýkali s mnoha vedoucími osobnostmi z politiky (včetně obou prvorepublikových prezidentů), hospodářství i katolické církve.
 
V době protektorátu Cyril odmítl spolupráci s protektorátním režimem. Podobně se zachoval syn zemřelého Josefa B. Václav Bartoň.
 
Naproti tomu Cyrilův syn Josef se angažoval v proněmecké politice a zastával vysoké funkce v kolaborantských organizacích. Po válce byl za to odsouzen k vysoké pokutě a v roce 1948 k pětiletému vězení. Trestu se však vyhnul tím, že uprchl i s rodinou do Švýcarska (kde v roce 1984 zemřel).
 
Když byl v roce 1948 zestátněn i zbytek rodinného majetku, odešel také Václav B. s manželkou a se syny Václavem (nar. 1938) a Josefem Marianem (nar. 1942) do emigrace a
usadili se v kanadském Torontu.<ref name = "Bar"/>
 
== Stavební činnost a nemovitosti ==
[[File:Zámek Zbraslav, Krňák.JPG| thumb | Zámek Zbraslav zakoupený Bartoni v roce 1910]]
V roce 1908 koupili v Novém Městě nad Metují velkostatek, na kterém přestavěli renesanční zámek (za 2,5 milionu korun) a cca 1200 hektarů lesa ve dvou revírech. (Dědic zámku Michael Joseph Barton ho nabízel v roce 2020 na prodej za 300 milionů korun.<ref >{{Citace elektronické monografie
| titul = Koupě zámku za 300 milionů Kč
| url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/koupe-zamku-za-300-milionu-kc-neni-pro-mk-prioritou-chybi-penize/1906184
| datum přístupu = 2021-02-14
| vydavatel = České noviny
| jazyk = česky
}}</ref>)
 
V roce 1910 ve [[Zbraslav]]i velkostatek s barokními budovami, které rovněž přestavěli (za 4,5 miliony korun).
 
V roce 1936 zakoupil Cyril B. pro své vnuky Ladislava a Jiřího [[Antonín Čerych|Čerychovi]] velkostatek se zámkem v Nových Hradech u Chrudimi.
 
Bydliště:
 
Vila Ladislava B. v České Skalici (1925),
 
reprezentativní moderní vila "Petrův dvůr" Josefa B. juniora (1929),
 
reprezentativní obytný dům Cyrila B. v centru Náchoda (1931).<ref name = "Bar"/>
[[File:Nové hrady12.jpg |thumb| Zámek Nové Hrady, majetek vnuků Cyrila Bartoně]]
== Filantropické aktivity ==
Bartoňové vydali ve 20. století (asi v letech 1909 až 1935) kolem 10 milionů korun na dobročinné účely.
 
Zřídili např. v Náchodě sirotčinec, Spolek k podpoře chudých studujících, podporovali školy, charitativních instituce a tělovýchovné spolky. Ve Starém Městě nechali postavit nový starobinec a chudobinec. Ladislav B. nechal v České Skalici postavit 24 dělnických domků.
 
Podporovali opravy a údržbu kostelů a klášterů, v pražském chrámu svatého Víta financovali vybavení jedné kaple za 700 tisíc korun.<ref name = "Bar"/>
 
== Sběratelská činnost ==
Zejména Cyril Bartoň věnoval značné částky peněz do nákupu cenných starožitností (obrazů, koberců) a restaurace uměleckých děl (na zbraslavském zámku).
 
Bartoňové přispěli také k financování nákupu mnohých historických děl do státních muzeí.
[[File:Praha, Katedrála, Kaple Bartoňů z Dobenína 01.jpg| thumb |Okno v kapli v katedrále sv. Víta financované Bartoňovými]]
 
Nová umělecká díla vznikla, když nechali zvěčnit příslušníky rodiny známými umělci na portrétech (např. [[František Ženíšek]], [[Max Švabinský]]) a bustách ([[Otakar Španiel]]).<ref name = "Bar"/>
 
== Členové rodu a potomci ==
Řádek 116 ⟶ 244:
[[Kategorie:Bartoňové z Dobenína| ]]
[[Kategorie:České šlechtické rody]]
[[Kategorie:Čeští textilní podnikatelé]]