Roztok: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Commonscat}}
Doplnění textu, nadpisů a modrých odkazů
Řádek 1:
'''Roztok''' je [[Homogenní směs|homogenní]] (stejnorodá) většinou kapalná [[směs]] nejméně dvou látek, [[Rozpouštědlo|rozpouštědla]] a rozpuštěné látky. Směs může být i pevná ([[Slitina|slitiny]]) nebo plynná ([[vzduch]]). Složení roztoku je v celém jeho objemu stejné a ve všech svých částech má stejné vlastnosti. V roztoku nelze opticky rozlišit jeho složky, neboť velikost rozpuštěných částic je menší než 10<sup>−9</sup> m.
'''Roztok''' je homogenní nebo zdánlivě homogenní, většinou kapalná, může být však i pevná ([[Slitina|slitiny]]) i plynná ([[vzduch]]...), směs nejméně dvou látek, rozpouštědla a rozpuštěné látky. Nejčastějším rozpouštědlem jsou kapaliny. Rozpuštěné látky s rozpouštědlem nereagují. Může dojít k [[Disociace|disociaci]] a solvataci rozpuštěné látky, ale to nejsou reakce, kterými by docházelo ke změně chemických vlastností rozpuštěné látky nebo rozpouštědla. Rozpouštědlo nebo rozpuštěnou látku je tedy možné z roztoku zase separovat fyzikální cestou.
 
'''Roztok'''Složka, jekterá homogenní nebonejvětší zdánlivěrelativní homogenní,zastoupení většinouv kapalnároztoku, můžese býtobvykle všakoznačuje ijako pevná'''látka ([[Slitina|slitiny]]) i plynná ([[vzduch]]...)rozpouštějící''', směsostatní nejméněsložky dvouse látek,nazývají rozpouštědla a'''látky rozpuštěné látky. Nejčastějším rozpouštědlem jsou kapaliny'''. Rozpuštěné látky s rozpouštědlem nereagují. Může dojít k [[Disociace|disociaci]] anebo solvataci rozpuštěné látky, ale totím nejsou reakce, kterými by docházelonedochází ke změně chemických vlastností rozpuštěné látky nebo rozpouštědla. Rozpouštědlo nebo rozpuštěnou látku je tedy možné z roztoku zase separovat fyzikální cestou.
== Chemické názvosloví ==
Roztoky se nazývají podle rozpouštědla. První část názvu tvoří přídavné jméno odvozené od názvu rozpouštědla se slovem roztok. Druhou část tvoří název rozpouštěné látky (látek) v [[genitiv|druhém pádu]]. Například [[voda|vodný roztok]] [[chlorid sodný|chloridu sodného]].
 
Roztoky se nazývají podle rozpouštědla. První část názvu tvoří přídavné jméno odvozené od názvu rozpouštědla se slovem roztok. Druhou část tvoří název rozpouštěné látky (látek) v [[genitivGenitiv|druhém pádu]]. Například [[vodaVoda|vodný roztok]] [[chloridChlorid sodný|chloridu sodného]].
== Nasycený roztok ==
 
Je to takový roztok, který již není schopen rozpustit další látky. Poměr pro nasycení roztoku mezi rozpouštědlem a rozpouštěnou látkou je závislý na teplotě a tlaku prostředí - tedy není stabilní. U většiny pevných látek s rostoucí teplotou roste (k pevným látkám, kde naopak klesá, patří např. [[hydroxid vápenatý]]), čehož se využívá při výrobě [[krystal]]ických látek, kdy se připraví nasycený roztok o co nejvyšší teplotě (ideálně 100&nbsp;°C), ochladí se a vyloučí se krystaly. U plynů s rostoucí teplotou klesá a s rostoucím tlakem roste, např. v teplejší vodě se může rozpustit méně [[kyslík]]u nebo aby se mohlo v šumivých nápojích rozpustit více [[oxid uhličitý|CO<sub>2</sub>]], stlačuje se (při otevírání lahví pak dojde k prudkému poklesu tlaku a CO<sub>2</sub> se prudce uvolňuje).
== Rozpustnost látek ==
[[Rozpustnost]] je hodnota udávající koncentraci rozpuštěné látky v nasyceném roztoku za daných podmínek ([[teplota]], [[tlak]]). Tyto podmínky je třeba vždy uvádět, neboť rozpustnost se s nimi mění. Rozpustnost se udává různými způsoby, například počet [[Kilogram|gramů]] látky na 100 g rozpouštědla, počet gramů látky na 100 g roztoku, látková koncentrace.
 
Pro rozpustnost látek v různých rozpouštědlech platí jednoduché pravidlo:
{{Citace|Podobné se rozpouští v podobném, latinsky Similia similibus dissolvuntur.}}
[[Ion|Iontové]] látky jsou podle tohoto pravidla většinou dobře rozpustné v [[Polární molekula|polárních]] rozpouštědlech, [[Kovalentní vazba|kovalentní]] látky jsou většinou dobře rozpustné v [[Nepolární rozpouštědlo|nepolárních]] rozpouštědlech.
 
== Koncentrace roztoků ==
 
=== Nasycenost roztoků ===
Látku je možné v příslušném rozpouštědle a za daných podmínek (teploty a tlaku) rozpouštět jen do určité koncentrace rozpuštěné látky. Roztoky podle toho dělíme na:
 
Je* to'''Nasycený roztok''' je takový roztok, kterýve jižkterém není schopen rozpustitse další množství látky již nerozpouští. Poměr pro nasycení roztoku mezi rozpouštědlem a rozpouštěnou látkou je závislý na teplotě a tlaku prostředí - tedy není stabilní. U většiny pevných látek s rostoucí teplotou roste (k pevným látkám, kde naopak klesá, patří např. [[hydroxidToho vápenatý]]),se čehož senapříklad využívá při výrobě [[krystalKrystal|krystalických]]ických látek, kdy se připraví nasycený roztok o co nejvyšší teplotě (ideálně 100&nbsp; °C), ochladípo seochlazení ase vyloučí se krystaly. U plynů rozpustnost s rostoucí teplotou klesá a s rostoucím tlakem roste, např. vV teplejší vodě se může rozpustitrozpustí méně [[kyslíkKyslík|kyslíku]]u, nebopři abyvyšším tlaku se mohlove vvodě šumivých nápojích rozpustitrozpustí více [[oxidOxid uhličitý|CO<sub>2</sub>]], stlačuje se (při otevírání lahví pak dojde k prudkému poklesu tlaku a CO<sub>2</sub> se prudce uvolňuje).
* '''Nenasycený roztok''' je takový roztok, ve kterém je rozpuštěné látky méně, než odpovídá rovnovážnému nasycení roztoku. Příkladem je rozpouštění [[Chlorid sodný|kuchyňské soli]] nebo [[Cukr|cukru]] ve [[Voda|vodě]]. Oba roztoky se používají v kuchyni a připravují v koncentracích podle potřeby jako nenasycené roztoky.
* '''Přesycený roztok''' je takový roztok, ve kterém je rozpouštěné látky více, než odpovídá rovnovážnému nasycení roztoku. Jde o metastabilní stav a vzniká tak heterogenní směs, tedy roztok a pevná látka.
 
=== Výpočet koncentrace ===
Roztok má v celém svém objemu stejný poměr rozpuštěné látky a rozpouštědla, proto lze přesně určit jeho složení. Složení roztoků neboli koncentraci roztoků podle množství jednotlivých složek lze vyjádřit několika způsoby, nejběžnější jsou:
 
* Objemový a hmotnostní zlomek – poměr rozpouštěné látky k rozpouštědlu (například [[kyselina chlorovodíková]] zředěná vodou v objemovém poměru 1:5 obsahuje 100 ml [[Kyselina chlorovodíková|HCl]] a 500 ml H<sub>2</sub>O)
* Objemová a hmotnostní [[Procento|procenta]] – udávají počet dílů rozpuštěné látky ve 100 dílech roztoku (například 5% roztok chloridu sodného obsahuje 5 g NaCl a 95 g H<sub>2</sub>O)
* [[Molární koncentrace]] – udává počet molů rozpuštěné látky v jednom litru roztoku (například jednomolární roztok NaCl obsahuje 58,4 g chloridu sodného v jednom litru vody)
 
== Skupenství roztoku ==
Obvykle se pod pojmem roztok rozumí roztok v kapalném [[skupenství]] a nejčastějším rozpouštědlem je voda. Obecně je však roztok definován jako homogenní směs dvou a více látek v jakémkoli skupenství, například:
 
* roztok pevné látky a kapaliny (cukr rozpuštěný ve vodě, sůl rozpuštěná ve vodě)
* roztok dvou kapalin ([[ethanol]] rozpuštěný ve vodě - alkoholické nápoje)
* roztok plynu a kapaliny ([[Oxid uhličitý|kysličník uhličitý]] ve vodě - šumivé nápoje)
* roztok nejméně dvou plynů ([[vzduch]])
* roztok pevných látek ([[Slitina|slitiny]], například [[Bronz|bronzu]])
* roztok všech tří skupenství (slazená [[Minerální voda|minerálka]] - voda, cukr, kysličník uhličitý)
 
== Související články ==
* [[směs]]
* [[koncentrace (chemie)|koncentrace]]
* [[heterogenní směs]]
* [[homogenní směs]]
* [[koloid]]
* [[rozpustnost]]
* [[koncentrace (chemie)|koncentrace]]
 
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=roztok}}
*V části článku byl použit překlad z anglické wikipedie
{{Pahýl}}
 
{{Portály|Chemie}}
{{Autoritní data}}