Kontinentální filosofie: Porovnání verzí

Přidáno 19 bajtů ,  před 10 měsíci
rozmanite upravy
m (typo)
(rozmanite upravy)
{{Neověřeno}}
 
'''Kontinentální filosofie''' je pojem vymezující moderní filosofické proudy, metody a nauky, které se liší od [[Analytická filosofie|analytické filosofie]] (převládající v anglo-americkém světě) a jejichž přední představitelé pochází z kontinentální Evropy a píší především německy a francouzsky. Mezi těmito filosofy je obecně méně jednoty než mezi analytickými filosofy, kteří je původně takto označili, aby je od sebe odlišili. Přesto je ve vývoji kontinentální tradice velkáurčitá míra návaznostinávaznost a tím pádem i některé spojující rysy, například důraz na základní význam subjektivní zkušenosti a/nebo historického kontextu, který problematizuje možnost objektivního poznání světa a člověka. Oproti analytické filosofii je tedy silněji propojena se společenskými a humanitními vědami než s přírodními vědami, matematikou a logikou: mnoho kontinentálních filosofů bylo také historiky, sociology, psychology, estetiky, teology, jazykovědci, ekonomy nebo literárními vědci. Je tím pádem také silněji propojena s uměním, náboženstvím, a radikální politikou, a úzce souvisí s [[Sociální kritika|kulturní kritikou]].
[[soubor:Nietzsche LIFE.jpg|náhled|Friedrich Nietzsche – německý filosof, filolog, a básník druhé poloviny 19. století – významně ovlivnil všechny hlavní proudy kontinentální filosofie 20. století, a mimo filosofii také umění, náboženství a moderní kulturu obecně. Jeho kritika ideálů pravdy a morálky byla v západníevropské tradici bezprecedentní. Pro analytickou tradici filosofie ale na rozdíl od svých německých předchůdců Kanta a Hegelajiž obzvlášť významnýdůležitý nebyl.]]
 
== Proudy ==
Analytickou filosofii paralelně vymezili jako vlastní tradici [[Gottlob Frege]], [[Bertrand Russell]] a [[Ludwig Wittgenstein]] na přelomu 19. a 20. století. Frege a Wittgenstein (a další ústřední představitelé analytické filosofie, včetně [[Vídeňský kroužek|Vídeňského kroužku]] [[novopozitivismus|novopozitivistů]]) ale ironicky také pocházeli z německy mluvících kontinentálních zemí.
 
Společný kořen kontinentální i analytické filosofie lze nalézt u Kanta, který ovlivnil veškerou moderní západní filosofii po [[osvícenství]], včetně její „třetí“ hlavní tradice, amerického [[pragmatismus|pragmatismu]] (zakladatelé: [[Charles Sanders Peirce]], [[William James]]). Další autoři, kteříjejichž významněvliv ovlivnilipřesahuje všechnyrozdělení tři tradicetradic, jsou: Hegel, zakladatel [[pozitivismus|pozitivismu]] [[Auguste Comte]], a zakladatel [[evoluce|evoluční teorie]] [[Charles Darwin]].
 
== Význam ==
Někteří kontinentální myslitelé měli obrovský vliv na kulturu, přesahující oblast filosofie i humanitních věd, a to především Marx (na politiku a ekonomiku), Nietzsche (na umění a náboženství), a Freud (na terapii a popkulturu). Za nejvýznamnějšího kontinentálního filosofa 20. století je někdy považován ontolog [[Martin Heidegger]], který ve své práci sjednotil fenomenologii, existencialismus a hermeneutiku, a do nějaké míry ovlivnil celou pozdější kontinentální tradici. Jeho žákem byl i významný český filosof [[Jan Patočka]], a [[současná filosofie v Česku]] je většinově kontinentální. Z kritické teorie a postmodernismu se také v druhé polovině 20. století především v anglo-americkém světě vyvinuly [[kulturální studia]] a další teoretické proudy (například [[genderová studia]] a [[kritická rasová teorie|kritickou rasovou teorii]]), vlivné v současných společenských vědách a levicové politice.
 
Za nejvýznamnějšího kontinentálního filosofa 20. století je někdy považován ontolog [[Martin Heidegger]], který ve své práci sjednotil fenomenologii, existencialismus a hermeneutiku, a do nějaké míry ovlivnil celou pozdější kontinentální tradici. Mezi jeho hlavní žáky patřili [[Hannah Arendtová]], [[Hans-Georg Gadamer]], [[Emmanuel Levinas]], [[Maurice Merleau-Ponty]], i český myslitel [[Jan Patočka]]; [[současná filosofie v Česku]] je také většinově kontinentální.
 
== Externí odkazy ==
994

editací