Kniha Soudců: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
verze 20114443 uživatele 89.250.104.20 (diskuse) zrušena - číslice minimálně do deseti se píšou slovy značka: vrácení zpět |
oprava chyb značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 10:
== Nejznámější příběhy ==
Mezi velmi známé a často ikonograficky zpracovávané příběhy patří především cyklus vyprávění o Samsonovi, silákovi a hrdinovi, jehož síla spočívala v jeho vlasech, které si nesměl stříhat (Samson patřil mezi tzv. „[[nazirejci|nazirejce]]“, staré židovské charismatické hnutí spojené původně se svatou válkou). Nakonec však své tajemství vyzradil své družce Delíle, která jej zradila. Tak Samson upadl do rukou Pelištejců. Když jej však chtěli zabít, Samson si naposledy vyprosil od Boha sílu a podlomil sloupy v budově, kde se nacházel on i velké množství Pelištejců, kteří zahynuli spolu s ním a bylo jich zde více, než Samson pobil za svůj život. Samsonovo jednání je dnes někdy rozebíráno v souvislosti se sebevražednými atentáty. Samson před tím, než se zamiloval do zrádné družky, pobil tisíc mužů oslí čelistí.
Dalším známým příběhem je vyprávění o Jiftáchovi (ve starších překladech Jefta) a jeho dceři. Jiftách, když táhl do boje proti [[Amón]]u, slíbil Bohu, že když vyhraje bitvu, zasvětí mu a obětuje jako zápalnou oběť to první, co nebo koho potká. Z překladů není jednoznačné, jestli Jiftách očekával, že potká zvíře<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=www.bibleserver.com|url=http://www.bibleserver.com/text/BKR/Soudc%C5%AF11|vydavatel=www.bibleserver.com|datum přístupu=2016-06-02}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|titul=www.bibleserver.com|url=http://www.bibleserver.com/text/B21/Soudc%C5%AF11|vydavatel=www.bibleserver.com|datum přístupu=2016-06-02}}</ref> ze svých stád nebo osobu<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=www.bibleserver.com|url=http://www.bibleserver.com/text/CEP/Soudc%C5%AF11|vydavatel=www.bibleserver.com|datum přístupu=2016-06-02}}</ref>, jež mu vyjde vstříc, když se bude vracet domů. Jako první jej však potká jeho vlastní dcera, která mu vyjde vstříc, aby jej přivítala. Jiftách svůj slib dodrží. U tohoto příběhu se diskutuje nad otázkou lidských obětí v Izraeli. V Izraeli žádné lidské oběti neexistovaly, naopak to bylo něco odporného, něco, co existovalo v okolních národech, které však neměly smluvní vztah s Bohem, a Izraelité se od nich měli odvracet. Podle některých výkladů Jiftách svůj slib dodržel tím, že svou dceru zasvětil Bohu, aniž ji zabil - nikdy se nesměla vdát za muže, a tedy do své smrti zůstala pannou.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=www.reformace.cz|url=http://www.reformace.cz/zod/obetoval-jiftach-hospodinu-bohu-svou-dceru-cislo-107|vydavatel=www.reformace.cz|datum přístupu=2016-06-02}}</ref>
Řádek 19:
Kniha spadá do celku, který se nazývá [[deuteronomistické dějiny]]. V rámci tohoto komplexu knih neustále opakuje tutéž myšlenku, že totiž proti Boží věrnosti stojí zatvrzelost a hříšnost Izraele, který neustále upadá do modloslužebnictví.
Schéma většiny příběhů je stejné a je ve své „obecné“ formě zachyceno v 2,11-23. Říká se tu přibližně následující: Bůh dal lidu zem a vyžaduje za to jeho věrnost. Ale lid od Boha odpadl a začal sloužit jiným bohům. Proto jej Bůh vydal do moci okolních národů. Když tyto národy začaly lid utiskovat, ten volal k Bohu o pomoc. Bůh mu tedy poslal soudce, který lid vysvobodil.
== Datace a historicita knihy ==
Autor knihy Soudců patří do [[deuteronomistická škola|deuteronomistické školy]] a píše patrně někdy během [[babylonské zajetí|babylonského zajetí]], tj. v 2. polovině [[6. století př. n. l.]] Zpracovává mnoho starších materiálů. Velká část z nich již v té době má za sebou tak dlouhou tradici, že se z nich staly lidové příběhy a dnes je nemožné z nich „vypreparovat“ nějakou historickou pravdu. Proto hodnocení jejich stáří a historické povahy zůstává otevřené a nevyjasněné. Některé materiály jsou však velmi staré - podle jazyka i teologických názorů - a najdeme zde dokonce i pravděpodobně vůbec nejstarší texty celé Bible. Tím je tzv. „Debořina píseň“ nacházející se v 5. kapitole. [[Debora]] zde velmi archaickým jazykem a způsobem opěvuje vítězství Izraele a jeho Boha nad chasorským králem.
Není
== Odkazy ==
| |||