Avogadrova konstanta: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Definice, značení, hodnota: Pravopis značky: editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení |
Použití šablony {{Šablona:Val}} |
||
Řádek 7:
Avogadrova konstanta byla původně definovaná jako počet [[atom]]ů ve dvanácti gramech [[nuklid]]u [[uhlík]]u <math>{}_{~6}^{12}\mbox{C}</math>. Po redefinici SI je však od r. 2019 její hodnota pevně stanovená:
:''N''<sub>A</sub> = {{val|6
Tato hodnota byla zvolena tak, aby s přesností dostupnou v době redefinice odpovídala původní definici, nicméně hmotnost jednoho molu uhlíku <math>{}_{~6}^{12}\mbox{C}</math> již není 12 gramů zcela přesně, ale pouze téměř přesně<ref group=p>Podle definice [[molární hmotnostní konstanta|molární hmotnostní konstanty]] má volný atom [[uhlík]]u {{su|b=6|p=12|a=r}}C [[molární hmotnost|molární hmotnost {{var|M}}]] = 12[[molární hmotnostní konstanta|{{var|M}}{{sub|u}}]] = 12{{var|N}}{{sub|A}}·[[Atomová hmotnostní konstanta|{{var|m}}{{sub|u}}]] = {{val|11
== Použití ve vědě ==
Chemické rovnice popisují reakci na úrovni jednotlivých atomů. Ve zkumavce ale pracujeme s gramy látky, což je nepředstavitelně velké množství atomů. Avogadrova konstanta nám je umožňuje vyčíslit. Například když zreaguje jeden mol sodíku (23 g) s jedním molem chlóru (35 g), vznikne jeden mol (58 g) kuchyňské soli. Podle Avogadrovy konstanty víme, že vzniklo cca
Avogadrova konstanta je tedy převodním nástrojem mezi makroskopickým a mikroskopickým pozorováním přírody. Dále poskytuje nástroj pro vytváření vztahů mezi ostatními fyzikálními veličinami a konstantami. Například vztah mezi [[Molární plynová konstanta|molární plynovou konstantou]] ''R'' a [[Boltzmannova konstanta|Boltzmannovou konstantou]] ''k''<sub>B</sub>ː
Řádek 23:
:<math>1\ {\rm Da} = 1\ {\rm u} = \frac{M_{\rm u}}{N_{\rm A}} = 1{,}660\,539\,066\,60(50) \times 10^{-27}\ {\rm kg}</math>, <ref name=CODATA_2018/>
kde ''M''<sub>u</sub> = {{val|0
== Poznámky ==
|