|
'''Kontinentální filosofie''' je pojem vymezující moderní filosofické tradice, metody a nauky, které se liší od [[Analytická filosofie|analytické filosofie]] (převládající v anglo-americkém světě) a jejichž přední představitelé pochází z kontinentální Evropy, a píší především z německy a francouzsky mluvících oblastí. Mezi těmito filosofy je obecně méně jednoty než mezi analytickými filosofy, kteří je původně takto označili, aby je od sebe odlišili. Přesto je v historickémve vývoji kontinentální filosofietradice velká míra návaznosti a tím pádem i některé společnéspojující rysy, například důraz na základní význam subjektivní zkušenosti a/nebo historického kontextu, který problematizuje snahymožnost o objektivníobjektivního poznání světa a člověka. Oproti analytické filosofii je tedy silněji propojena se společenskými a humanitními vědami než s přírodními vědami, matematikou a logikou: mnoho významných kontinentálních filosofů bylo také historiky, sociology, psychology, estetiky, teology, filology, ekonomy, lingvisty, nebo literárními vědci. Také jeJe tím pádem také silněji propojena s uměním, náboženstvím, a radikální politikou, a jeúzce neoddělitelnásouvisí ods [[Sociální kritika|kulturní kritikykritikou]]. Jako kontinentální bývají označovány tyto proudy:
*[[Německý idealismus]] (zakladatel: [[Immanuel Kant]])
*[[Dialektika]] (zakladatel: [[Georg Wilhelm Friedrich Hegel]])
**[[Feminismus|Feministická teorie]] (zakladatelka: [[Simone de Beauvoir]])
**[[Postkolonialismus]] (zakladatel: [[Frantz Fanon]])
Analytickou filosofiefilosofii paralelně vymezili jako samostatnývlastní proudtradici [[Gottlob Frege]], [[Bertrand Russell]] a [[Ludwig Wittgenstein]] na přelomu 19. a 20. století. Frege a Wittgenstein (a další ústřední představitelé analytické filosofie, včetně [[Vídeňský kroužek|Vídeňského kroužku]] [[novopozitivismus|novopozitivistů]]) ale ironicky také pocházeli z německy mluvících kontinentálních zemí.
Společným kořenem kontinentální i analytické filosofie je Kantův [[transcendentální filosofie|transcendentální idealismus]]. (Kant ovlivnil veškerou moderní západní filosofii po [[osvícenství]], včetně její "třetí" hlavní tradice, amerického [[pragmatismus|pragmatismu]] (zakladatelé: [[Charles Sanders Peirce]], [[William James]]).) Další autoři, kteří významně ovlivnili všechny ''robětři tadicetradice, jsou: Hegel, zakladatel [[pozitivismus|pozitivismu]] [[Auguste Comte]], a zakladatel [[evoluce|evoluční teorie]] [[Charles Darwin]].
Někteří kontinentální myslitelé měli obrovský vliv na kulturu, přesahující oblast filosofie i humanitních věd, a to především Marx (na politiku a ekonomiku), Nietzsche (na umění a náboženství), a Freud (na terapii a popkulturu). Za nejvýznamnějšího kontinentálního filosofa 20. století je někdy považován ontolog [[Martin Heidegger]], který ve své práci sjednotil fenomenologii, existencialismus a hermeneutiku, a do nějaké míry ovlivnil celou pozdější kontinentální tradici. Jeho žákem byl i významný český filosof [[Jan Patočka]], a [[současná filosofie v Česku]] je většinově kontinentální. Z kritické teorie a postmodernismu se také v druhé polovině 20. století především v anglo-americkém světě vyvinuly [[kulturální studia]] a další teoretické proudy (například [[genderová studia]] a [[kritická rasová teorie|kritickou rasovou teorii]]), vlivné v současných společenských vědách a levicové politice.
Za nejvýznamnějšího kontinentálního filosofa 20. století je někdy považován [[Martin Heidegger]] [[současná filosofie v Česku]]
[[]]
[[|]]
== Externí odkazy ==
|
